Zřícenina hradu Žebrák

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Žebrák

Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů.Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku nechal hrad Žebrák vystavět pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se st…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Zřícenina hradu Žebrák se nachází v okrese Beroun u obce Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů.

Jméno dostal hrad podle vsi, která tvořila jeho podhradí vzdálené asi 2 km jižně. Při důležité cestě, která spojovala Prahu s Plzní a vedla dále do Norimberku nechal hrad Žebrák vystavět pravděpodobně Oldřich Zajíc z Valdeka, člen mocného šlechtického rodu Buziců. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Tehdejší majitel Zbyněk z Valdeku vyměnil Žebrácké panství za Budyň. Lucemburkové si strategicky položený hrad velmi oblíbili. V roce 1341 koupil hrad mladší bratr Karla IV. Jan Jindřich Korutanský, který provedl rozšíření a nechal postavit hradní kapli sv. Apolináře a sv. Markéty. Hrad však držel jen do roku 1349, tehdy jej prodal samotnému Karlu IV. Další přestavbu hradu provedl jeho syn Václav IV., který zde také často pobýval. Po požáru v roce 1395 byl sice Žebrák ještě opraven, ale přesto začala jeho obliba u Václav IV. klesat. Ten totiž nechal vystavět na nedalekém kopci nový a honosnější hrad Točník a na Žebrák přestal dojíždět. Ten si sice ještě v průběhu 15.století uchoval svou obranyschopnost, ale jeho význam postupně upadal. Jeho zkázu urychlili hledači pokladů, kteří hledali legendární poklad Václava IV a zejména požár z roku 1532. V polovině 16.století je hrad zmiňován již jako opuštěný. Poslední šlechtický majitel souhradí Josef Colloredo Mansfeld prodal hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů a proběhla částečná rekonstrukce.

Žebrák byl stavbou bergfritového typu. Do dnešních dnů se dochovala mohutná válcová věž tzv. bergfrit zdobená iluzivním kvádrováním, která dnes slouží jako rozhledna. Dále je zde k vidění temná hladomorna, starý palác s pecí a torzo zdiva výstavného paláce Václava IV.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail