Rozhledny - Turistické cíle

Příroda České republiky je neobyčejně pestrá a různorodá. Je zde hradba hraničních hor, zaoblené hřbety vrchovin, horské úvaly, půvabná údolí, kterými se jako stříbrné nitě razí cestu řeky, horské bystřiny a potoky, jsou zde hluboké lesy, modré plochy jezer, strmé skály, kvetoucí louky a obdělávaná pole. Ráz krajiny dotváří život lidí a odkaz jejich předků. Všechny tyto krásy naší země si uvědomíme tehdy, když se na ně můžeme podívat z výšky. Ať už z vrcholů hor, skalních vyhlídek, ale hlavně a zejména z rozhleden. Nejvýše položenou rozhlednu můžete navštívat na Pradědu, ale překvapivě nejvyšší rozhlednou je Žižkovská věž v Praze. Její vyhlídková plošina se nachází ve výšce 93 metrů a celková výška stavby je 216 metrů.

Česká republika je totiž co se týče počtu, historie a obliby rozhleden světovou velmocí. Konkurovat ji mohou jen její středoevropští sousedé. Na našem území v minulosti stálo nebo dosud stojí až 350 rozhleden. Prevděpodobně nejvíce navštěvovanou je Petřínská rozhledna v Praze, v posledních letech stoupá popularita bezbariérových rozhleden, na které vystoupáte místo po schodech po mírně stoupající lávce, jako např. Stezka korunami stromů na Lipně nebo Stezka v oblacích na Dolní Moravě.

Historie rozhlížení se je v našich zemích stará 200 let. Za nejstarší dochovanou rozhlednu lze považovat Minaret v Lednici z roku 1802. Zejména v 19. století se stavba rozhleden a vyhlídek stala módou, která byla spojena s rozmachem turistiky a změnou životního stylu obyvatel. Stavbu rozhleden iniciovaly většinou tehdy zakládané turistické spolky a bylo věcí cti a prestiže, aby každý spolek vybudoval v místě svého působení rozhlednu. Rozhledny a k nim přilehlé turistické chaty se staly zdaleka viditelnými symboly úspěchu jednotlivých spolků. Na stavbu se pořádaly sbírky a slavnostní otevření bylo obrovskou událostí pro celý region. Vznikaly rozličné stavby. Od jednoduchých dřevěných konstrukcí až po zděné, architektonicky cenné stavby. Některé už dávno nestojí, na některé se už zapomnělo a o některých se ani neví, že existovaly.

Ale mnoho jich stojí dosud a po celou svou historii nabízí návštěvníkům, kteří vystoupají po jejich schodech, neopakovatelné zážitky. Jak už to tak bývá po období slávy přichází úpadek. Ten přišel pro české rozhledny ve druhé polovině 20. století. Některé byly zničeny již ve druhé světové válce, některé se ocitly v nepřístupných hraničních pásmech, na údržbu dalších nebyly peníze a ty chátraly a zanikaly. Ale vše se změnilo v 90. letech a zejména v poslední době. Rozhledny se dočkaly své renesance a obnovení zašlé slávy. Turisté je znovu objevili a začali hojně navštěvovat. Mnohé stavby byly rekonstruovány a díky netušenému rozvoji a potřebám mobilní sítě vznikají i nové stavby, které v sobě spojují užitečnost a možnost rozhledu. Mnohé z nich jsou architektonicky unikátní a stávají se velkým lákadlem pro turisty, symbolem unikátních rozhleden se stal Krásenský vrch. Atlas Česka vám přeje při jejich návštěvě daleké výhledy!