Zámek Koryčany

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Koryčany

Zámek Koryčany stojí ve stejnojmenném městě a ve své dnešní podobě není dílem stavebně jednotným ani výtvorem jedné doby. Podnětem k výstavbě panského sídla byla vzdálenost a nepohodlnost hradu Cimburka. Dnes je však koryčanský zámek veřejnosti nepřístupný, slouží jako střední odborná škola.Historie zámkuPrvní písemná zmínka o zdejší panství pochází z roku 1611, kde stávala tvrz na kopci za farou…

Adresa a kontaktní informace

Zámek Koryčany stojí ve stejnojmenném městě a ve své dnešní podobě není dílem stavebně jednotným ani výtvorem jedné doby. Podnětem k výstavbě panského sídla byla vzdálenost a nepohodlnost hradu Cimburka. Dnes je však koryčanský zámek veřejnosti nepřístupný, slouží jako střední odborná škola.

Historie zámku

První písemná zmínka o zdejší panství pochází z roku 1611, kde stávala tvrz na kopci za farou. V roce 1631 u ní stávala také kaple. Tvrz byla v 17. století nazývána také zámkem z důvodu jejích větších rozměrů, i proto, že Koryčany se staly střediskem cimburského panství. Tvrz však jako panské sídlo dále nevyhovovala, proto nechal František Gabriel Horecký po roce 1677 vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen několik obytných pokojů. Zámek byl rozšířen až po 100 letech za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou. Současně byl upraven hlavní vchod do zámku doplněný Kristiánovým erbem. Tím stavební vývoj zámecké budovy skončil. Další úpravy panství se týkaly už jen nejbližšího zámeckého okolí, byla zřízena okrasná zahrada a anglický park. Smíšená zahrada zelinářská, ovocná i okrasná byla u zámku již kolem roku 1718. Ještě v 18. století zde byly významné okrasné zahrady.

Dispozice zámku a zahrady

Celá dispozice zámku kontrastovala hned od svého vzniku s divokým terénem východně ležící rokle s potokem. V letech 1848 - 1851 vlastnil přechodně koryčanský zámek Saloman Rotschild a po něm Vilém Figdor a Heřman Wittgenstein. Zámecká zahrada byla v polovině 19. století upravena a pozměněna v přírodně krajinářském slohu. Mezi významnější dřeviny nacházející se v parku patří některé jedle, smrky a zeravy, obrovský červenolistý buk, žlutolistý trnovník, statný břek, převislá višeň křovitá a chloupkatá.

Tipy na výlet

V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat renesanční zámek, židovský hřbitov nebo Městské muzeum. Vypravit se můžete také na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. V zámku Slavkov u Brna sídlí i Austerlitz muzeum.

Ubytovat se můžete ve Slavkově u Brna.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail