Zámek Benešov nad Ploučnicí
Benešov nad Ploučnicí
Benešovský zámecký komplex je považován za jeden z nejzajímavějších příkladů renesanční zámecké architektury u nás. Komplex je tvořen Horním a Dolním zámkem, které jsou vystavěny v pozdní gotice a v tzv. saské renesanci, jejíž výskyt nebyl v Čechách příliš obvyklý. Jejich stavba spadá do 16. století, tedy do období, kdy benešovské panství vlastnila šlechtická rodina Salhausenů z Míšně, která byla…
Adresa a kontaktní informace
- Adresa:
- Benešov nad Ploučnicí
- Oblast
- Severozápad
- Kraj
- Ústecký kraj
- Okres
- Děčín
- Obec
- Benešov nad Ploučnicí
- Telefon
Benešovský zámecký komplex je považován za jeden z nejzajímavějších příkladů renesanční zámecké architektury u nás. Komplex je tvořen Horním a Dolním zámkem, které jsou vystavěny v pozdní gotice a v tzv. saské renesanci, jejíž výskyt nebyl v Čechách příliš obvyklý. Jejich stavba spadá do 16. století, tedy do období, kdy benešovské panství vlastnila šlechtická rodina Salhausenů z Míšně, která byla později přijata i mezi českou šlechtu. S ní je spjat největší středověký rozmach Benešova i výstavba obou zámků.
Saská renesance v Benešově nad Ploučnicí
Počátky Benešova nad Ploučnicí se datují do 13. století. Tehdy to byla jen řemeslnická osada v podhradí kamenného hradu Ostrý. Záštitu nad založením měl šlechtický rod Markvarticů, královských purkrabí. Městem, s vlastním znakem i právy, se Benešov stal až roku 1392. V té době tu pravděpodobně žádné další panské sídlo nestálo. To bylo pravděpodobně postaveno až v průběhu 15. století. Na jeho počátku vlastnil panství Hynek Berka z Dubé a pravděpodobně zde za jeho vlády opevněné panské sídlo vzniklo. Berkové byli odpůrci husitů, proto bylo město husity dobyto a vypleněno. Zaniklo zřejmě i panské sídlo. Dalšími majiteli se stali v letech 1450 – 1511 Vartenberkové.
Roku 1479 je již doložena tvrz, která byla přímým předchůdcem Horního zámku. Po krátké vlastnické epizodě Mikuláše Trčky z Lípy koupili Benešov Salhausenové z Míšně. V letech 1522-24 Bedřich Salhausen přestavěl zastaralou vartenberskou tvrz na zámek ve stylu pozdní gotiky. Dolní zámek byl v letech 1540 – 1544 vystavěn pro Bedřichova syna Hanuše. Dříve byly zámky spojeny, avšak na konci 16. století, kdy byl jednotný majetek rozdělen, se nenávratně rozdělily a už nikdy se je nepodařilo sjednotit. Zámky začaly ztrácet i svou rezidenční funkci. Důvodem byla skutečnost, že je po Bílé Hoře vlastnily rody, které měly svá rodová sídla jinde. Horní zámek vlastnící Thunové v Děčíně a Klášterci nad Ohří a Claryové, kteří vlastnili Dolní zámek, sídlili v Teplicích. Zámky sloužily již jen jako letní sídla, později jako byty úředníků. Tím se komplex vyhnul přestavbám a uchoval si svůj ojedinělý renesanční ráz. Roku 1945 se staly oba objekty majetkem státu.
Horní a Dolní zámek
Horní zámek je dvoupatrová budova ve stylu pozdní gotiky. Má okrouhlou starou věž na jihovýchodě a hranolovitou na severovýchodě. Na nádvoří, které bylo velmi poničeno požárem v roce 1791, je renesanční portál a bývala úřední budova. Dolní zámek je zachovalejší a architektonicky cennější. Sestává se ze dvou budov. Větší stojí na severu a je ve stylu pozdní gotiky. Je jednopatrová a má štíty ve tvaru oslího oblouku. Menší budova je dvoupatrová s věží, ve které je točité schodiště. Boky budovy jsou zdobeny vysokými renesančními štíty. Při prohlídce Dolního zámku mohou návštěvníci vidět vrchnostenskou kancelář, kuchyň a zbrojnici. Součástí areálu je farní kostel Narození Páně, v němž byla Salhauseny zbudována pohřební kaple s pozoruhodnými renesančními náhrobky. Kostel je spojen podzemní chodbou z Horním zámkem.
Tipy na výlet
Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny na Sokolím vrchu, rozhlednu Kohout nebo si vystoupit na Ploučnickou vyhlídku. Prohlédnout si můžete také Hasičské historické muzeum nebo zříceninu hradu Vrabinec.
Ubytovat se můžete v Děčíně.
Mapa
Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Památky zobrazoval mezi prvními?
Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 17116 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!
Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz