Vrtbovský palác

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Palác nepravidelné dispozice a složitého stavebního vývoje, stojící na rohu Karmelitské ulice a Tržiště, působí poměrně nenápadně a na první pohled nenaznačuje, že jeho součástí je nejkrásnější barokní zahrada v Praze a jedna z nejhezčích v Evropě. Palácový areál obklopuje čtyři dvory a je tvořen řadou křídel různé velikosti i výšky. Před vznikem paláce tu stávaly tři měšťanské domya také bašta o…

Adresa a kontaktní informace

Palác nepravidelné dispozice a složitého stavebního vývoje, stojící na rohu Karmelitské ulice a Tržiště, působí poměrně nenápadně a na první pohled nenaznačuje, že jeho součástí je nejkrásnější barokní zahrada v Praze a jedna z nejhezčích v Evropě. Palácový areál obklopuje čtyři dvory a je tvořen řadou křídel různé velikosti i výšky. Před vznikem paláce tu stávaly tři měšťanské domya také bašta opevněného předpolí Újezdské brány, která se v objektu dodnes zachovala. Je to obdélná gotická stavba se silnými zdmi v severním rohu druhého dvora. Palác kdysi patřil Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, jednomu z českých šlechticů, jenž byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí. Konfiskací připadl Sezimovi hraběti z Vrtby, který přikoupil sousední dům a oba objekty nechal přestavět do dnešní renesanční podoby. Právě vnuk pana Sezimy, Jan Josef z Vrtby, nechal zřídit tu velkolepou zahradu o které už byla řeč. Plány k ní mu zřejmě dodal vynikající český stavitel a architekt F.M.Kaňka. Říká se, že tu zahradu nechal stavět pro jednu rusalku z Petřína. I když dal postavit takovou krásu, lesní žínku nepřilákal; zato zahrada dodnes láká tisíce domácích i zahraničních návštěvníků. Vrtbové drželi palác, až do roku 1799 kdy jej prodali dr. Mayerovi. Krátce na to byl areál přestavěn klasicistně. V polovině 19. století vznikly v areálu nové stavbičky - vyhlídka a altány. Jeden z altánů sloužil později jako ateliér malíři Mikoláši Alšovi, který v letech 1886-89 bydlel i s rodinou v bytě v prvním poschodí dvorního křídla. V roce 1807 je odkázán chorobinci na Karlově. Od té doby bylo majitelů ještě několik a palác získává stále více charakter nájemného domu. V roce 1945 se stává majitelem Československý stát. Tehdy se do prvního patra paláce nastěhoval Československý ústav zahraniční, který také získal přízemní byt po německém příslušníku dr. Gežkovi. Byl to byt vskutku rozměrný. Mimo kuchyně měl 7 pokojů a příslušenství, včetně vybavení historickým nábytkem a obrazy. Uvedený ústav si zde založil Společenský klub, který soustavně pořádal celonoční pitky a orgie. Opilí hosté klubu soustavně ničili zařízení bytu, domu i zahrady. V zahradě byly odpalovány rachejtle a ničeny při tom barokní vázy. V bazénku mnohdy ráno plaval historický nábytek. Hosté se občas snažili v opilosti přelézt plot na zahradu americké ambasády, takže její pracovníci museli plot vylepšit ostnatým drátem. Nebylo výjimkou, že při nočních rvačkách zasahovala policie. Vzhledem k tomu že klub navštěvovaly vysoce postavené osoby, trvalo rok, než permanentní stížnosti nájemníků, Klubu přátel Malé Strany a Klubu Za starou Prahu našly odezvu a výše uvedenému ústavu byla zrušena nájemní smlouva.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail