Týn

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Týn neboli Ungelt patří k nejvýznamnějším staroměstským celkům a jako jediný se nám tento celek docela dobře zachoval dodnes i když už možná trochu v pozměněné podobě. Svého času se ohrazenému knížecímu dvoru dostalo otýnění neboli opevnění. Již od 11. století prokazatelně sloužil jako středisko mezinárodního obchodu a celnice, zřejmě ale již toto místo poznal již legendární kupec Ibrahím ibn Jak…

Adresa a kontaktní informace

Týn neboli Ungelt patří k nejvýznamnějším staroměstským celkům a jako jediný se nám tento celek docela dobře zachoval dodnes i když už možná trochu v pozměněné podobě. Svého času se ohrazenému knížecímu dvoru dostalo otýnění neboli opevnění. Již od 11. století prokazatelně sloužil jako středisko mezinárodního obchodu a celnice, zřejmě ale již toto místo poznal již legendární kupec Ibrahím ibn Jakub v roce 965. Samostatný právní subjekt podléhal přímo knížeti ( později pak králi ), kterému také přinášel výnos z tehdy vybíraných celních poplatků tzv. ungeld. Sem musel každý kupec přijet a proclít zboží, kdo se snažil tovar prodat bez cla a byl přistižen, o všechno bez milosti přišel. Do Týnského dvora se vstupovalo bez zbraně ty musel každý odevzdat na bráně, kde byly až do odjezdu kupce uloženy ve zvláštním sklípku. Ungeltu se také říkalo Veselý dvůr. Cestování nebylo bez rizika a tak se nemůžeme divit že v bezpečí Ungeltu se kupci nad dobře uzavřenými obchody rádi trochu uvolnili a při dobrém pití i povyprávěli. Za husitských nepokojů se Ungeltu zmocnila staroměstská obec, převzala pravomoci královských úředníků, ale očekávaný přínos se nedostavil, doba byla zlá a obchodu moc nepřála. V roce 1437 se o své práva přihlásil císař Zikmund, ale jejich naplnění se nedožil. Něco získala jeho vdova Barbora a celý Ungelt dostal od obce až český král Ladislav Pohrobek.
Dnešní Ungelt si uchoval původní dispozici obestavěného dvora se dvěma bránami, po jehož obvodu od 14. století vyrůstaly měšťanské domy. Celnice fungovala do roku 1774. Bylo jen otázkou času kdy Ungelt přestane postačovat jako jediné celní místo narůstajícímu obchodu. Došlo k legislativním úpravám a nakonec zdejší objekty začaly plnit úkoly bytové a administrativní, v části areálu byly dílny a sklady. Ve druhé polovině 20. století byl soubor objektů ve velmi špatném stavu a tak roku 1977 byla vypracována studie na jeho záchranu ale jak tomu bylo tenkrát pravidlem ve většině případů vše trvalo dlouho takže až ve druhé polovině 90. let 20. stol. byl objekt ve své nové zrekonstruované kráse opět zpřístupněn. Své útočiště zde našly prestižní firmy, obchody a objekt je opět dobrou adresou v centru města.
Dům č.1: v roce 1558 císař Ferdinand I. věnoval původní ungeltní dům, zmiňovaný roku 1135, vyběrčímu cla Jakubu Granovskému z Granova. Granovští nechali na jeho místě v letech 1559-60 postavit renesanční dvoukřídlý dům s arkádovou lodžií, z původního domu se zachoval jen malý sklep.
Dům č. 2: vedlejší renesanční dům pochází z roku 1569, klasicistní úpravy jsou 1. pol. 19. století. Tento dům patřil rodině Stradů – Kateřina Stradová se zapsala jako milenka císaře Rudolfa II. S Kateřinou císař zplodil několik levobočků, mezi nimi i šíleného Julia, který v Českém Krumlově zavraždil měšťanskou dívku.
Dům č. 4: na němž převažují barokní úpravy
Dům č. 5: U Kalibánů, gotický objekt přestavěný v 17. století
Dům č. 6: U černého medvěda
Dům č. 7: U bílého vlka, zčásti dochovaný gotický objekt s renesanční přestavbou
Dům č. 8: U modrého orla přestavěný v barokním slohu na začátku 19. století
Dům č. 9: Modrý dům se zachovanými gotickými sklepy, původně to byly tři domy sjednoceni a přestavěny po požáru v roce 1689. V této budově je zastavěna někdejší východní brána.
Dům č. 10: U sedmi svícnů taktéž přestavěný v baroku
Dům č. 12: S dochovaným gotickým sklepem

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail