Těšnov

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Těšnov připomíná další starou osadu, která se kdysi rozkládala za novoměstskými hradbami, na území dnešního Karlína. Osada Těšnov bývala v těchto místech až do 15. století. Za Karla IV. vedly Těšnovem hradby, což připomínají staré názvy V šancích nebo U šanců. Odstřelení bývalého Denisova nádraží na Těšnově na příkaz Městského výboru KSČ v Praze roku 1985 aby ustoupilo nové magistrále, bylo přímo…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Těšnov připomíná další starou osadu, která se kdysi rozkládala za novoměstskými hradbami, na území dnešního Karlína. Osada Těšnov bývala v těchto místech až do 15. století. Za Karla IV. vedly Těšnovem hradby, což připomínají staré názvy V šancích nebo U šanců.

Odstřelení bývalého Denisova nádraží na Těšnově na příkaz Městského výboru KSČ v Praze roku 1985 aby ustoupilo nové magistrále, bylo přímo archetypem barbarského nakládání s tzv. industriální architekturou 19. století, jehož jsme svědky bohužel i dnes. Stejně jako všechny železniční společnosti snažila se i Rakouská severozápadní dráha při budování odbočky z Lysé nad Labem do Prahy proniknout co nejblíže středu města, přičemž stejně jako ostatní narazila na pás hradeb naštěstí v době kdy se už bouralo. Poříčská brána se začala bourat 14.9.1874 a do konce měsíce byla srovnána se zemí. Návrh stavby v novorenesančním slohu byl zcela účelný a velice monumentální, takže vznikla drážní přijímací a správní budova mimořádně architektonické a umělecké hodnoty. Nádraží na Těšnově, které od samého počátku propojovala s ostatními železničními stanicemi koňská tramvaj sloužilo veřejnosti téměř 100 let. Zkázu přivodilo rozhodnutí o vybudování magistrály. Přeložce inženýrských sítí padlo celé kolejiště a severní křídlo nádraží. Přestože se podařilo výjimečnou, byť částečně okleštěnou budovu v roce 1978 zapsat do státního seznamu nemovitých kulturních památek a na její záchranu byla vypracována řada projektů, nakonec přece podlehla. Neujal se ani návrh na využití pro výstavní nebo muzejní účely, ačkoliv se k tomu budova svoji monumentálností velmi hodila. Samotná centrální dvorana měla rozměry 24x15 m a s výškou téměř 18 m působila jako železniční katedrála. Byla zakryta kovovou střechou stanové konstrukce s velkým hřebenovým světlíkem 18 x 8 m. Také jižní bazilikálně osvětlené křídlo bývalých čekáren, reprezentačního salonu a chodby bočně osvětlené mělo rozměrové parametry vhodné pro obvyklé muzejní exponáty jednotlivé i větších rozměrů. Mimořádně pozoruhodný byl i prostor bývalé restaurace, bohatě osvětlený se stropem neseným 4 litinovými sloupy. Navzdory všem těmto logickým vývodům byla budova vyškrtnuta ze seznamu kulturních památek a po 110 letech své existence v roce 1985 srovnána se zemí.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail