Starý židovský hřbitov

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Starý židovský hřbitov v Židovském městě v Praze představuje jeden z nevýznamnějších dochovaných židovských hřbitovů na světě. Každá z židovských osad na území Prahy měla kromě svatyně rovněž svůj hřbitov, který se nacházel většinou v její blízkosti, ale zároveň mimo obydlená místa. Starý židovský hřbitov je v tomto ohledu výjimkou, neboť se v průběhu staletí stal součástí Židovského města. Je tř…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Starý židovský hřbitov v Židovském městě v Praze představuje jeden z nevýznamnějších dochovaných židovských hřbitovů na světě. Každá z židovských osad na území Prahy měla kromě svatyně rovněž svůj hřbitov, který se nacházel většinou v její blízkosti, ale zároveň mimo obydlená místa. Starý židovský hřbitov je v tomto ohledu výjimkou, neboť se v průběhu staletí stal součástí Židovského města. Je třetím židovským hřbitovem a tedy nejmladším na území Prahy. Nejstarší židovský hřbitov na území Prahy byl v dnešní Míšeňské ulici. Druhý středověký židovský hřbitov, nazývající se Zahrada židovská byl na území pozdějšího Nového Města při Vyšehradské cestě. Ten byl zřejmě v druhé polovině 15.století zrušen a několik jeho gotických náhrobků bylo přeneseno na Starý židovský hřbitov, založený v první polovině 15.století. Ten se tedy stal jediným pohřebištěm pražských Židů.

Nejstarší náhrobek na nynějším hřbitově je rabína Abigdora Kara z r. 1439, nejmladší, Mojžíše Becka, je ze 17. 5. 1787. Právě v tomto roce vstoupilo v platnost nařízení císaře Josefa II., kterým zakázal pohřbívat zemřelé uvnitř měst. Hlavní židovské pohřebiště pak bylo přeneseno do někdejšího morového hřbitova na Žižkově. Přestože byl hřbitov v 16. a 17.století rozšiřován jeho plocha nestačila a na místo se navážely další vrstvy zeminy. Protože náboženský zvyk zakazuje Židům rušit staré, byly na hřbitov naváženy další a další vrstvy nové půdy a starší náhrobní kameny bývaly při tom vyzdviženy do vyšších vrstev, takže se časem vytvořilo snad až 12 vrstev nad sebou a na mnoha místech vzniklo charakteristické nakupení kamenných náhrobků z různých staletí vedle sebe. Při asanaci Josefova byla r. 1903 přinucena Židovská obec postoupit část hřbitova na zřízení nové silnice, dnešní ulice 17. listopadu. Exhumované pozůstatky byly uloženy v jiné části hřbitova na pahorku Nefel před Klausovou synagogou, kde byly doposud pohřbívány děti ve stáří do jednoho měsíce. Za asanace nechalo pohřební bratrstvo, které se o hřbitov po celá staletí staralo, vystavět novou obřadní síň v novorománském slohu.

Hřbitov zaujímá nepravidelnou, poměrně rozsáhlou plochu, po obvodu uzavřenou zdí, postavenou v roce 1911. Do současné doby se dochovalo takřka 12 000 náhrobků. Ovšem pochovaných je zde mnohem více. Mnohé náhrobky zapadly do spodních vrstev a další zejména dřevěné byly časem zničeny. Architektura i výzdoba náhrobků podléhala dobovým slohům a movitosti objednavatelů. Náhrobní kameny ve slohu gotiky až pozdního baroka, jsou vesměs kamenné, vyrobené ze žuly, pískovce nebo mramoru. Na přelomu 16. a 17. st. se začínají na původně jednoduchých náhrobcích objevovat plastické symboly a znamení rodů, jmen, stavů a povolání. Na mnoha náhrobcích jsou symboly pocházející z židovské tradice, např. vinný hrozen (symbol plodnosti a moudrosti), pokladnička (symbol dobročinnosti) nebo šesticípá Davidova hvězda. Reliéfní symboly na náhrobcích vyjadřují původ zemřelého nebo jeho osobní jméno či povolání. Texty obsahují kromě základních údajů i rozmanité chvalořečení a zajímavé údaje o mrtvém. Datum úmrtí či pohřbu bývá někdy vyjádřeno chronostichem podle židovského letopočtu, který je o 3760 let starší než letopočet občanský. Hebrejština vyjadřuje čísla písmeny podle jejich pořadů v abecedě.

Na Starém židovském hřbitově je pohřbena řada významných osobností pražského ghetta. Už zmíněný rabbi Avigdor Karo, pražský rabín a autor Žalozpěvu za oběti pogromu v roce 1389, rabbi Jehuda Liva ben Becalel, zvaný Löw, rabín, učenec a pedagog, David Gans, astronom, matematik a kronikář, astronom a lékař Josef Šelomo Delmedigo či Mordechai Maisel, finančník a mecenáš ghetta. Největší pozornosti se těší hrob rabiho Löwa, na jehož náhrobek návštěvníci kladou po židovském způsobu malé kamínky, často navíc s malými lístečky s tajnými přáními, které určitě stvořitel Golema vyslyší.

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail