Sloupsko-šošůvské jeskyně

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Sloup

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou jednou z nejvýznamnějších ponorových částí hydrografického systému Punkvy. Vznikl jeskyní měl několik fází. V počátku zde propadající Sloupský potok vytvářel průtokový systém směrem do Pustého žlebu. Postupně se ponory posouvaly směrem po proudu a vznikala horní patra dnešních jeskyní. V dnešní době se Sloupský potok propadá systémem mnoha ponorů do hloubky přes 80 …

Adresa a kontaktní informace

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou jednou z nejvýznamnějších ponorových částí hydrografického systému Punkvy. Vznikl jeskyní měl několik fází. V počátku zde propadající Sloupský potok vytvářel průtokový systém směrem do Pustého žlebu. Postupně se ponory posouvaly směrem po proudu a vznikala horní patra dnešních jeskyní. V dnešní době se Sloupský potok propadá systémem mnoha ponorů do hloubky přes 80 metrů a protéká tak nejmladším patrem. Dosud neprozkoumanými chodbami se potok dostává do Sloupské větvě Amatérské jeskyně a po několika kilometrech na podzemním soutoku s Bílou vodou vytváří říčku Punkvu. Celková délka všech chodeb činí 4200 m, z toho 1170 m je zpřístupněno.

První zmínka o jeskyních pochází z roku 1669. Jejím autorem je Johannes Ferdinandus Hertod z Todtenfeldu. Další popis pochází od dvorního matematika a fyzika císařského dvora ve Vídni, Jana Antonína Nagela z roku 1748. Po nich navštívilo jeskyně několik dalších badatelů. Na počátku 19. století vznikla první mapa jeskyní i když nepřesná. Ve druhé polovině 19. století probíhaly další speleologické a paleontologické výzkumy spojené především s osobou Dr. Jindřicha Wankela. V roce 1879 byla objevena nádherná Eliščina jeskyně a to místním občanem Václavem Sedlákem, který se sem propadl při hledání medvědích zubů v Nicové jeskyni. První zpřístupnění jeskyně proběhlo v roce 1881, postupně probíhalo propojování jejich částí a zpřístupňování.

Výzdoba jeskyní vzniká zpětnou krystalizací rozpuštěného vápence ve skapové vodě, která se sem dostává průsakem z povrchu. Výzdobu tvoří velké množství stalaktitů, stalagmitů, krápníkových vodopádů, sintrových kůr a také nickamínkový povlak (kašovitá sintrová forma rostoucí za podpory mikroorganismů). Symbolem jeskyní je stalagmitový útvar zvaný "Svícen". Má opravdu podobu svícnu, jeho hrudkovitá spodní část vznikla pod vodou a horní hladká část zase nad vodou.

Celý návštěvnický okruh je dlouhý 1760 m (100 min.), případně je možno zvolit kratší variantu 890 m (60 min.):
Nicová jeskyně: vstupní část slouplo-šošůvských jeskyní, pojmenovaná podle nickamínkové výzdoby na stěnách.
Eliščina jeskyně: prostora s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou, je zde dobrá akustika a tak se tu občas konají hudební koncerty.
"U řezaného kamene" místo v gotické chodbě, kde nechal hrabě Karel Salm uříznout dvě desky pro stoly do rájeckého zámku, gotická chodba je zakončena Stupňovitou propastí hloubokou 65 m, jež byla v nedávné době přemostěna.
Nagelova propast: propast hluboká od stropu k hladině vody přibližně 90 m, zpřístupněná dvěma můstky.
Trámová chodba: pojmenovaná podle prastarých trámů, které jsou zde vodorovně zakotveny, jejichž původ není přesně znám.
Stříbrná chodba: zhruba 260 m dlouhá chodba pojmenovaná v dřívějších dobách podle třpytících se krystalků sintrové výzdoby, která zde pokrývá stěny. Díky dýmu z loučí jsou dnes již zašedlé. V těchto místech také končí východem do jeskyně Kůlna zkrácená varianta prohlídkové trasy.
Šošůvská část: delší varianta vede pak prokopanou spojkou do části Šošůvské objevené v letech 1899-1915. Tyto prostory jsou sice menší, ale zato mají bohatší a zachovalejší výzdobu. Nachází se zde Brouškova pohádková síň, Riegrova síň a Černá propast. Tato část je slepá a tak se stejnou cestou vrací zpět k východu do jeskyně Kůlna.

Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail