Slavín

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Slavín je společnou hrobkou žen a mužů, kteří patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého národa. Je na vyšehradském hřbitově při jeho východní zdi. Byla vybudována v letech 1899 – 1900 z podnětu vyšehradského děkana Mikuláše Karlacha a měšťana Petra Fišera. Architektem hrobky byl Antonín Wiehl. Sochařská výzdoba, plastiky Géniu vlasti, Vlast jásající a Vlast truchlící, je dílem J. Maud…

Adresa a kontaktní informace

Slavín je společnou hrobkou žen a mužů, kteří patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého národa. Je na vyšehradském hřbitově při jeho východní zdi. Byla vybudována v letech 1899 – 1900 z podnětu vyšehradského děkana Mikuláše Karlacha a měšťana Petra Fišera. Architektem hrobky byl Antonín Wiehl. Sochařská výzdoba, plastiky Géniu vlasti, Vlast jásající a Vlast truchlící, je dílem J. Maudra z let 1892 – 1893.
Jsou zde pohřbeni:
Zeyer Julius (básník a spisovatel);
Tomek Václav W. (historik;
Píč Josef Ladislav (archeolog);
Sládek Josef Václav (básník);
Vrchlický Jaroslav (básník);
Král Josef (univerzitní profesor);
Svobodová Růžena (spisovatelka);
Novák Jan Václav (literární historik);
Klecanda Jan (básník);
Myslbek Josef Václav (sochař);
Štursa Jan (sochař);
Gruber Josef (univerzitní profesor);
Hynais Vojtěch (malíř);
Destinová Ema (operní pěvkyně);
Hilbert Kamil (architekt);
Hilbert Jaroslav (spisovatel);
Klášterský Antonín (básník);
Mucha Alfons (malíř);
Kubelík Jan (houslový virtuos);
Křižík František (vynálezce a konstruktér);
Hujer Oldřich (univerzitní profesor);
Kafka Bohumil (sochař);
Svoboda František Xaver. (spisovatel);
Hora Josef (básník);
Gočár Josef (architekt);
Špála Václav (malíř);
Toman Karel (básník);
Heřman Jan (klavírní virtuos);
Šaloun Ladislav (sochař);
Zítek Vilém (pěvec);
Kocián Jaroslav (houslový virtuos);
Engelmüller Karel (literární kritik);
Pujmanová Marie (spisovatelka);
Lauda Jan (sochař);
Pujman Ferdinand (režisér Národního divadla);
Mařák Otakar (operní pěvec);
Hoffmann Karel (houslový virtuos);
Kubín Josef Štefan (spisovatel);
Kubla Richard (operní pěvec);
Fragner Jaroslav (architekt);
Pelc Antonín (malíř);
Novák Vojta (herec);
Honzík Karel (architekt);
Beníšková Otýlie (herečka);
Štěpánek Zdeněk (herec);
Maxián František (klavírní virtuos);
Ungrová Kamila (operní pěvkyně);
Vejražka Vítězslav (herec);
Strnadel Antonín (malíř);
Kohout Eduard (herec);
Boháč Ladislav (herec);
Marvan Jaroslav (herec);
Otava Zdeněk (operní pěvec).

Při kostele je vyšehradský hřbitov s pomníkem Slavín. Historické prameny a nálezy dosvědčují, že pohřbívat se na Vyšehradě začalo už v 11. století. Už v románské bazilice byla zřízena krypta kam se pochovávala přemyslovská knížata. Ta byla však často přestavována a to již v gotice, takže dnešní kapitulní chrám se dřívější bazilikou kryje jen z menší části. Přemyslovská krypta s pozůstatky svého zakladatele se dnes pravděpodobně nachází někde pod novodobým hřbitovem, což prakticky znemožňuje její nalezení a vůbec rozsáhlejší archeologický výzkum. Ve středověku byly na Vyšehradě hřbitovy hned 4 – při rotundě sv. Martina, bazilice sv. Vavřince, kostela Stětí sv. Jana a u baziliky sv. Petra a Pavla. Ten také sloužil nejdéle a to i za císaře Josefa II., který jinak hřbitovy uprostřed měst rušil. Už v roce 1660 byl hřbitov obehnán zdí, který vymezil jeho polohu na příštích 200 let. V letech 1842-1887 býval před vchodem do kostela oddělený hřbitůvek voršilek a alžbětinek, později splynul do jednoho hřbitovního celku. Když v době obrození vznikl nápad zřízení národního pohřebiště byl Vyšehrad horkým favoritem. Ve hře byla ještě Budeč, Liběchov a Levý Hradec. Prvním národním hrobem na novém hřbitově se stal hrob knihovníka Národního muzea Václava Hanky. V roce 1862 byly na hřbitově uloženy ostatky velké české spisovatelky Boženy Němcové. Její prostý hrob korunuje jednoduchý náhrobek s reliéfem připomínající motiv z Babičky. Následovali Karel Purkyně a jeho otec Jan Evangelista Purkyně, Václav Levý. Venkovský hřbitůvek se začíná měnit ve skutečné pohřebiště. Zásluhou probošta Václava Štulce byl v roce 1869 hřbitov značně rozšířen, opatřen novou zdí a sítí cest. Do dnešní podoby vyrostl za jeho nástupce, Mikuláše Karlacha. Ten také přišel s ideou vybudovat hřbitovní arkády. Korunou vyšehradského pohřebiště měl být a také je Slavín, společná hrobka vynikajících osobností naší kultury, vědy a techniky. U zrodu hrobky stál jako donátor smíchovský starosta, obchodník s dřívím Petr M. Fischer. Na postavení hrobky věnoval 30.000 zlatých a její správu svěřil Svatoboru. Základní kámen byl položen 7.9.1889 a dílo bylo dokončeno v roce 1893. První, kdo byl do hrobky pochován, byl básník Julius Zeyer. Dosud zde spočívá na 54 zasloužilých můžů a žen. Například Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Růžena Svobodová, Josef Václav Myslbek, Ema Destinová, Alfons Mucha, Jan Kubelík, František Křižík, Josef Gočár, Ladislav Šaloun, Eduard Kohout, Jaroslav Marvan a to jsme jmenovali jen ty nejvýznamnější. Vyšehradský hřbitov to však není jenom Slavín. Setkáme se tu s více než 600 jmény slavných i méně slavných osobností. Tak třeba pohřben Karel Čapek, Antonín Dvořák, Karel Hynek Mácha, Vítězslav Nezval, Božena Němcová, Jan Neruda, Bedřich Smetana, dr. Milada Horáková a další.
V západní části hřbitova je soustředěno devět řádových hřbitůvků. Slouží k spolednímu odpočinku kněžím a jeptiškám – alžbětinkám, voršilkám ( mezi nimi odpočívá i herečka Marie Rosůlková ), šedým sestrám, školským sestrám, vincentkám, maltézským rytířům, redemptoristům a těšitelům Božího srdce. Ve východní části jsou uloženy ostatky jezuitů. Raně barokní mříž se jmény jezuitů zemřelých při ošetřování nemocných morem je nejstarší náhrobek na Vyšehradě. Mříž sem byla přenesena z Malostranského hřbitova. Hřbitov není jen místem posledního odpočinku ale i pokladnicí funerálního výtvarného umění. K nejcennějším patří bronzový reliéf na náhrobku Jana Karla Škody a reliéf s Madonou na náhrobku rodiny Šebkovy. Vzácné jsou i plastiky na hrobě posledně jmenované rodiny a socha na hrobu V.B.Třebízského. Pomník Karla Čapka zase navrhl bratr Josef. Jeho součástí je i kamenná miska na vodu, aby sem přilétali ptáci pít. Bronzová plastika Zamyšlená na hrobě tragicky zemřelé Jany Rybářové pochází z dílny Jana Hány. Hrob Hanky Maškové, s podobným tragickým osudem, zdobí okřídlené ženské torzo od Jana Štursy. Hrob herce Vlastimila Fišara zase zdobí socha Olbrama Zoubka. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Kromě vzácné galerie výtvarného umění by měl být hřbitov hlavně místem vzpomínek a zamyšlení.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail