Šelmberkovský palác

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Dům čp. 183 v Thunovské ulici, jemuž se říkávalo Šelmberkovský, míval kdysi majitele, kteří dost často zasahovali do dějin českéh národa nebo do jeho umění. Nejvýznamnějším nájemníkem byl bezesporu T.G.Masaryk, který v něm s celou svou rodinou žil v letech 1895-1910. Ale nejdřív od začátku. Od roku 1485, kdy jej král Vladislav II. daroval svému nejvyššímu kancléři Janu ze Še…

Adresa a kontaktní informace

Dům čp. 183 v Thunovské ulici, jemuž se říkávalo Šelmberkovský, míval kdysi majitele, kteří dost často zasahovali do dějin českéh národa nebo do jeho umění. Nejvýznamnějším nájemníkem byl bezesporu T.G.Masaryk, který v něm s celou svou rodinou žil v letech 1895-1910. Ale nejdřív od začátku. Od roku 1485, kdy jej král Vladislav II. daroval svému nejvyššímu kancléři Janu ze Šelmberka s přáním, aby si v něm zřídil královskou kancelář. Tady pan Jan úřadoval, tady byla vedena důležitá státní jednání a vedl je muž, který byl pro své vynikající osobní vlastnosti literárně obdivován předním českým humanistou panem Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic. Po Janově smrti v roce 1508 se dům dědictvím dostal do vlastnictví Janova syna Jaroslava ze Šelmberka, nejvyššího komorníka Království českého. V té době potkala palác, a nejen jej, ale celou Malou Stranu velká pohroma v podobě požáru. Na sklonku 17. století vlastnil Šelmberkovský dům Jan František Branier, který zastával funkci hlavního českého poštmistra. Poštovní úřad velmi zvelebil, dokonce se domáhal i toho, aby mohl tisknout pražské noviny. Neuspěl, protože se proti němu jednotně postavili pražští knihtiskaři. Pan generální poštmistr Šelmberkovský palác důkladně přestavěl. Dal mu raně barokní podobu, ve východním traktu, kde jsou dnes hlavní točité dřevěné schody, bylo do širokého věžovitého prostoru vloženo schodiště pro sloužící. V době, kdy jej dostala do rukou rodina Hartigů, zaznívala z něj často komorní hudba. Po první světové válce koupila palác německá vláda, nad portál zasadila říšskou orlici a zvolila jej za sídlo svého pražského velvyslanectví. Dne 15.3.1939 začala okupace Československa. První německé jednotky 3.armády pod vedením generála Blaskowitze přijely do Prahy v 9.00. Postupující kolony zdržela vánice a řada mechanických poruch. V 9.30 obsadili němci všechny objekty na Hradčanech a zamířili na město děla. Po osmé večer dorazil tajně do Prahy Adolf Hitler. Přijel autem v době, když už všechna bezpečnostní opatření převzaly elitní jednotky SS z jeho osobní stráže. Z horních oken Hradu se díval se zadostiučiněním na světla dobytého města. Pak sestoupil dolů do reprezentačních místností Hradu, kde se při svíčkách konala mimořádná večeře. I když byl přísný vegetarián, dal si výjimečně pražskou šunku a vypil k ní půllitr plzeňského. V noci z 15. na 16. března spal spokojeně na německém velvyslanectví, v této budově Šelmberkovského paláce. Hrad se mu nezdál příliš bezpečný, tam nechal přespat jen své společníky. Karl Hermann Frank prožil noc na podlaze habsburského salonu s ruksakem pod hlavou. Později vzpomínal, že to byl nejšťastnější spánek jeho života. Noc poté se splnil jeho sen Čechy a Morava byly "navráceny" Německé říši. Zatímco Hitler a jeho věrní spali, nacističtí úředníci nepřetržitě pracovali na dokumentu o 13 článcích, aby byl ráno připraven k Hitlerovu podpisu, na "Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava". Dnes v tomto domě sídlí Český červený kříž. Točité schodiště s mramorovou plastikou dobrovolné sestry Červeného kříže dole uprostřed vede do kanceláří a zasedací síně organizace, která v roce 1999 oslavila už 80 let své činnosti.

Zajímavé akce v okolí

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail