Psychiatrická lečebna Bohnice (Psychiatrické centrum Praha)

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Chmurné je čtení o zacházení s duševně nemocnými lidmi nejen ve středověku, ale i v novověku. Duševně nemocní byli zavíráni do cel s dveřmi pobitými železnými pláty a opatřeny železnými závorami. Dveře měly jen malý otvor, jímž se podávalo nemocným jídlo v železné misce. Duševně nemocní trávili svůj smutný život na hromadě slámy v nečistotě. Uklidňujícími prostředky nebyly léky, nýbrž bití, připo…

Adresa a kontaktní informace

Chmurné je čtení o zacházení s duševně nemocnými lidmi nejen ve středověku, ale i v novověku. Duševně nemocní byli zavíráni do cel s dveřmi pobitými železnými pláty a opatřeny železnými závorami. Dveře měly jen malý otvor, jímž se podávalo nemocným jídlo v železné misce. Duševně nemocní trávili svůj smutný život na hromadě slámy v nečistotě. Uklidňujícími prostředky nebyly léky, nýbrž bití, připoutání řetězem a hlad. Za spropitné byli šílenci ukazováni veřejnosti. K podstatné nápravě poměrů došlo za vlády císaře Josefa II. Tehdy v roce 1790 vznikl jako součást dostavby Ústavu šlechtičen na Karlově náměstí i tzv. blázinec. Na zřizování "blázinců" byly zabírány i další budovy v Praze. Jak se zvyšovalo životní tempo, a zostřovaly životní podmínky, které přinášely více stresových situací, rostl i počet duševně nemocných a stávající ústavy přestávaly dostačovat. Proto bylo v roce 1903 rozhodnuto postavit nový samostatný ústav pro choromyslné v Bohnicích u Prahy. Byl vykoupen hospodářský dvůr čp. 14, v Čimicích čp. 11 a další volné pozemky. Na stavbu areálu byla vypsána soutěž. Zvítězil projekt ing. Václava Hellera a stavitele J. Deporta. Druhou cenu získal projekt Václava Roštapila, kterému bylo zadáno vypracování plánů na administrativní budovu, kostel a vily pro lékaře a úředníky. Na stavbě se podíleli i sami nemocní, ale jen ti kteří mohli pracovat, a nebo měli práci dokonce naordinovánu jako součást léčby. Spolu s nimi zde pracovali i vězňové z Pankráce. Práce šli rychle kupředu a tak již v roce 1908 bylo obydleno prvních šest pavilonů tzv. kolonie pro klidné pacienty a první čtyři domy pro zaměstnance. Těmto domům se dostalo lidového rčení Kourkov podle první obyvatele, opatrovníka Kocourka. Stavělo se dále, přibývaly další pavilony, a tak bylo možné postupně pacienty diferencovat. Opomenuta nebyla ani výtvarná výzdoba, hlavně administrativní budovy. Štít střední části této budovy zdobí mozaika z glazurovaných dlaždic. Žena sedící v křesle ukazuje duševně trpícím cestu do chráněného prostředí ústavu, kde jim bude pomoženo. Vstupní podjezd nese pískovcovou královskou korunu a znak českého lva. Celý rozlehlý areál byl městem ve městě. Měl svoji vodárnu a vodárenskou věž, elektrocentrálu, kotelnu, velkou kuchyni a v ní 16 niklových 300 l kotlů pro vaření párou, pařáky na vaření brambor, kotle na vaření mléka a kávy, čistírnu zeleniny, umývárnu nádobí, pekárnu, dílnu pro uzenářské výrobky, ústřední lázně a velkokapacitní, moderně zařízená prádelna, kanalizace a další. Moderně byly zařízeny pavilony, cely určené pro jednoho pacienta byly zredukovány na co nejnižší počet a byla dána přednost společným světnicím. Zásadně byly vyloučeny mříže a tam, kde to postižení nemocného vyžadovalo, bylo použito k omezení jeho pohybu velmi silného skla. Pokud to stav nemocného dovoloval, pracovali na úpravách parku, v zelinářské a ovocné zahradě, polnostech, dokonce svého času i na ústavní vinici. Nedílnou součástí areálu je kostel sv. Václava postavený v secesním slohu. Pracovali na něm i francouzští a italští váleční zajatci. Kostel je dlouhý 44 m a v nejširším místě dosahuje 26 m. Má dvě lodě, hlavní a příčnou, maximální výška klenby je 16,5 m. Dominantním prvkem je 54 m vysoká čtyřboká věž o stranách 8x8 m, zakončená měděnou bání s lucernou a křížem. Štukatérskou výzdobu provedl profesor Celda Klouček. Kostel byl vysvěcen roku 1920 a od počátku byl majetkem ústavu. Pravidelně pořádané bohoslužby navštěvoval jak ošetřující personál tak pacienti. V 50. letech 20. století byla jeho funkce zrušena a prostory sloužily jako sklad brambor a zeleniny, nepotřebného zařízení a později zde měla svůj depozitář Galerie hl. m. Prahy. Vše se změnilo po roce 1989, kostel byl opraven a byla mu vrácena jeho funkce. V areálu bylo pamatováno dokonce na stavbu divadla. Kulturní zařízení bylo uvedeno do provozu 11.6.1932. Hlediště mělo 240 míst k sezení, moderně vybavené jeviště a přiměřené provozní prostory. Činnost divadla byla přerušena v roce 1938 a ke svému účelu se budova vrátila v roce 1958. Opět tady začaly působit i různé zájmové kroužky a v prvním patře byl upraven salonek pro komorní pořady a přednášky. V roce 1966 byla na balkoně postavena promítací kabina pro 16 mm film. V současné době je i zde čajovna a kavárna, kde našlo práci několik lidí kteří jinak nemohou normálně vykonávat zaměstnání. Takových zařízení je po Praze již několik. Mluvíme-li o kulturních aktivitách je potřeba zmínit i každoročně pořádaný festival Mezi ploty. Od roku 1991 sem každý rok v květnu přichází tisíce lidí aby demonstrovali svou solidaritu s pacienty. Již od počátku vzniku léčebny měl tento ústav i svůj hřbitov, ten je však cca 700 m vzdálen od areálu a dostaneme se k němu později. Ještě na závěr je nutno zmínit že v severozápadní části ústavu se nachází malá farma kde jsou dnes chovány koně pro účely hiporehabilitace.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail