Průhonický zámek

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Průhonice

Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca.Zámecký parkPark v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznáměj…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca.

Zámecký park

Park v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron. Zámecký park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Stezky průhonického parku měří celkem 40 km.

Historie zámku

Zámek tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Průhonice se poprvé připomínají až v predikátu Zdislava a Oldřicha z Průhonic roku 1270, jasným důkazem jejich starší existence je nápis v kostelíku Narození Panny Marie z roku 1187. O výstavbu nové tvrze se zasloužili páni z Říčan, kteří průhonický statek vlastnili do konce 14. století. Tehdy se Průhonice dostaly do rukou pražských měšťanů. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a v 18. století sloužil převážně k hospodářským účelům. Roku 1802 koupil průhonické sídlo hrabě Jan Nostic–Rhieneck, který nechal zchátralý zámek zrekonstruovat a klasicistně upravit. Současná podoba sídla pochází z let 1892 – 1898 a proběhla ve stylu tzv. české renesance za majitele zámku hraběte Arnošta Emanuela Silva - Tarrouca (1858 - 1936).

V roce 1920 vykoupil zámecký areál i výjimečný průhonický park stát. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř. V srpnu 2002 byl park poškozen povodní z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni poškodila park také silná vichřice. Interiéry zámku, zdobené freskami od Hanuše Schwaigera a plastikami od Celdy Kloučka, slouží účelům Botanického ústavu AV ČR a Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea při Národním muzeu v Praze a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou jsou prostory, kde je instalována stálá expozice: pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.

Podoba zámku

Průhonický zámek je trojkřídlá pseudorenesanční patrová budova s hranolovou věží a nádvorními arkádami. K hlavní budově přiléhá pseudorenesanční tzv. Malý zámek vzniklý přestavbou pivovaru. Před vstupem stojí socha od J. Jiříkovského. V parku stojí také románský kostelík Narození Panny Marie z 12. století. V areálu zámku je možné vidět romantické stavby (Rybárna, Česká chalupa, romantická zřícenina Gloriet).

Tipy na výlet

V okolí se můžete vydat třeba na zámek Štiřín, navštívit zříceninu hradu Říčany, Muzeum Říčany, projít se údolím Rokytky nebo navštívit Dendrologickou zahradu.

Ubytovat se můžete přímo v Průhonicích.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail