Premonstrátský klášter na Strahově

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Založen byl roku 1140 Vladislavem I. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.Stálá expozice:Interiéry kláštera jsou veřejnosti přístupné - křížová chodba, kapitulní síň, zimní a letní refektář, románské sály. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je uzavřena (možn…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Založen byl roku 1140 Vladislavem I. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.
Stálá expozice:
Interiéry kláštera jsou veřejnosti přístupné - křížová chodba, kapitulní síň, zimní a letní refektář, románské sály. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je uzavřena (možno pouze nahlédnout), otevírá se jen po dobu konání bohoslužeb.

Do Strahovského kláštera vstoupíme branou na horním konci Pohořelce, ozdobenou sochou zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta. Zastavíme se na chvíli na klášterním nádvoří u morového sloupu se sochou téhož světce. Jmenoval se Norbert. Narodil se asi v roce 1080 ve velmi zámožné rodině, spřízněné s císařem Jindřichem IV. Stal se kanovníkem, dostal se ke dvoru a posléze i k funkci dvorního kaplana císaře Jindřicha IV. Rok 1115 znamenal podle legendy důkladný obrat v jeho životě. Byl krásný letní den a Norbert si vyjel na koni za zábavou. Cestou jej překvapila bouřka. Udeřil blesk, kůň se vzepjal a shodil jezdce, který omráčen zůstal ležet na zemi. Prvními Norbertovými slovy po probuzení prý byla otázka: "Pane, co chceš, abych učinil?" "Ustaň od zlého a čiň dobré," zněla prý odpověď. Od tohoto okamžiku byl Norbert jako vyměněný. Opustil královský dvůr, prodal dědictví po otci a výtěžek rozdal chudým. A když mu dal biskup souhlas, aby si na kterémkoliv místě diecéze založil klášter, vybral si Norbert nevlídné, bahnité a nehostinné údolí Prémontré (latinsky Praemonstratum) v Pikardii, kde v roce 1120 založil kapitulní kostel, klášter a řád spojující mnichy k pomoci bližním.
V první polovině 12. století se dostává řád do Čech a v roce 1140 dal kníže Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík premonstrátům založit na Strahově klášter. V té době byl už Norbert mrtev a byl pohřben v klášteře Matky Boží v Magdeburku. Strahovský klášter svými rozměry překonal i sídlo vladaře na Pražském hradě. Je to naše největší románská stavba, která ve 12. století, v době svého vzniku, neměla v sousedních zemích obdobu. Je nanejvýš pravděpodobné že jej stavěla knížecí stavební huť, zaměstnaná současně stavbou Pražského hradu a jeho opevněním. Nasvědčuje tomu i volba staveniště v místech, kde se vstupovalo od západu do pražské kotliny, kde končil les a kde byla pláň, kterou bylo nutné od nepaměti "strahovati", to jest střežiti, neboť knížecí sídlo bylo z této strany nejzranitelnější. Strahovský klášter byl tedy opevněn a měl z vůle knížete zabezpečit i ochranu Pražského hradu. Honosná stavba kláštera byla sídlem mnoha významných poselství, která zavítala do Prahy, a klášterní refektář sloužil až do doby Přemysla Otakara II. jako sněmovna. V roce 1285 klášter i kostel neopatrností jednoho z řeholníků vyhořel, ale během pěti let byl celý obnoven a upraven. 
Renesance a baroko žádaly pohodlí prozářené sluncem, a tak se značně změnil i interiér kláštera. Zanikla úzká střílnovitá okénka, zmizela stará společná ložnice a ohřívárna, jediné dvě vytápěné místnosti kláštera. Nahradily je pohodlné, vytápěné pokoje a reprezentační místnosti s velkými okny. V té době byly také na Strahov převezeny ostatky sv. Norberta. Opat Questenberg dal pro ně postavit uprostřed hlavní kostelní lodi kapli. Později byla kaple odstraněna a světcova rakev byla umístěna v hlavním oltáři. V roce 1781 ji přemístili do postranní kaple kostela. 
Stavební vývoj klášterního areálu dovršilo zbudování nové klasicistní knihovny v roce 1783. Zlacený portrétní medailon Josefa II. na fasádě prý chránil klášter i knihovnu před císařskými restrikcemi, takže nebyl jako mnoho jiných klášterů v Praze i po celých Čechách zrušen.
Nalevo od brány, kterou jsme do areálu vstoupili, stojí kostelík zasvěcený ochránci před morovými ranami sv. Rochovi. Byl postaven na počátku 17. století na půdorysu kříže v pozoruhodné kombinaci gotiky a renesance, snad podle návrhu Giovanniho Marii Fillippiho. Dnes sloužící jako výstavní síň.
Opatský chrám Nanebevzetí P. Marie je ve svém jádru románskou bazilikou, přestavěnou v epoše renesance a baroka. Vnitřní výzdoba je převážně barokní z doby kolem roku 1750. Nad arkádami boční lodi je umístěno 12 nástěnných obrazů z legendy o sv. Norbertovi. Při stěně chóru stojí pomník zakladatelů chrámu knížete Vladislava II. a biskupa Jindřicha Zdíka. Ti dva jsou v kostele na neznámém místě pohřbeni.
Za chrámem vstupujeme hlavní středověkou branou do vstupního dvora kláštera. Po levé straně je budova prelatury, postavená v letech 1680-98. V ní je umístěna jídelna a soukromá opatská kaple. Oba prostory jsou vyzdobeny obrazy Siarda Noseckého. Po pravé straně proti prelatuře, stojí budova konventu, románský objekt z 12. století. Konvent je roložen kolem rajského dvora. Tato čtyřúhelníková zahrádka sevřená ambity měla svou analogii v římském "peristylu". Velikost ambitů, které byly na třech stranách strahovské klášterní budovy a z nichž zbyla jen jejich kvádříková obvodní zeď, pilíře a klebna, nám dává představu o tom, jak byl klášter ve době svého založení rozlehlý. Uprostřed rajského dvora bývala studna s pramenem čisté vody, později bazén, do kterého ústil jeden z prvních pražských románských dřevěných vodovodů. Soudí se že v tomto bazéně měli mniši "piscinium", nádrž na oblíbené postní jídlo – ryby. Strahovská klášterní kuchyně byla vždy proslulá svým kuchařským uměním a tak není divu, že tu kuchaři měli čerstvé maso po ruce. V jižní zdi někdejších ambitů je vchod do refektáře, kde se pravděpodobně konaly zemské sněmy. Současná podoba konventu je barokní, zůstaly tu ovšem zachovány četné pozůstatky původní románské stavby, včetně charakteristických sdružených oken a dvou celých místností.
V patře nad románskou zásobnicí je umístěna původní klášterní knihovna, které se říká Teologický sál. Byla zřízena v letech 1671-79 podle plánů Giovanniho Domenika Orsiho. Do štukových kartuší valené klenby namaloval mnich Siard obrazy s náměty vztahujícími se ke knihovnictví. V barokních regálech se uchovávají četné teologické publikace, rukopisy a prvotisky. Nejstarším rukopisem je pergamenový evangeliář z 9. století. Jsou tu objemné, bohatě iluminované graduály – knihy středověkých chrámových písní. Nad vchodem do sálu můžeme vidět zamřížované skříňky, v nichž knihovníci uchovávali církví zakázané knihy – libri prohibiti. Jeli Teologický sál překrásný, pak Filozofický sál je ještě krásnější. najdeme ho v samotné budově stojící před západní stěnou konventu. Prostupuje dvě patra a je vyzdoben vynikající nástropní malbou vídeňského mistra Antonína Františka Maulbertsche. Tento nejvýznamnější malíř vídeňského rokoka tady v monumentální podobě rozvinul námět Zápas lidstva o poznání pravé moudrosti. Na této pompézní fresce zobrazil nejen svaté a zasloužilého strahovského opata Václava Mayera, ale i církví odsuzované francouzské encyklopedisty, bázlivě hledící k nebi, aby nebyli pro své kacířské myšlenky zavaleni řítícími se balvany. Po obvodu totoho sálu stojí překrásné barokní skříně, přivezené sem ze zrušeného premonstrátského kláštera Louka u Znojma. Celkem obsahuje strahovská knihovna přes 130.000 svazků včetně rukopisů a inkunabulí, to jest knih vytištěných do roku 1500. 
Schodištěm, kterému se říká "myší díra", sejdeme ze Strahovského nádvoří na Pohořelec.

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail