Prašná věž

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Prašná věž s branou byla postavena v letech 1485 – 1483 stavitelem M. Rejskem jako součást staroměstského opevnění. Socha s pamětní deskou stavitele je umístěna u věže. V letech 1878 – 1886 prošla rozsáhlou přestavbou pod vedením J. Mockera. Dostala novogotický vzhled podle Staroměstské mostecké věže. Věž je 80 m vysoká a na její ochoz, který dnes slouží jako vyhlídka na Prahu…

Adresa a kontaktní informace

Prašná věž s branou byla postavena v letech 1485 – 1483 stavitelem M. Rejskem jako součást staroměstského opevnění. Socha s pamětní deskou stavitele je umístěna u věže. V letech 1878 – 1886 prošla rozsáhlou přestavbou pod vedením J. Mockera. Dostala novogotický vzhled podle Staroměstské mostecké věže. Věž je 80 m vysoká a na její ochoz, který dnes slouží jako vyhlídka na Prahu, vede 180 schodů. Bohatá výzdoba věže pochází z 15. a 19. století. Název je odvozen od doby, kdy se používala jako skladiště střelného prachu. Ujal se od poloviny 18. století. Původně na tomto místě stávala brána U sv. Ambrože, později zvaná Horská, či Odraná.

Od Králova dvora vedla na Hrad cesta, které se začalo říkat královská. Odtud se ubírali na hrad králové, pokud bydleli na dvoře. Po Královské cestě kráčely v pozdějších dobách korunovační průvody až do korunovace Ferdinanda V., 7.9.1838. První z historických staveb na samém počátku cesty je Prašná brána. Základní kámen k ní byl položen za Vladislava Jagellonského. Stará sešlá brána, které říkali Odraná, hodně překážela před vchodem do dvora, než aby královskému dvoru dodala krásy. V roce 1495 staroměstský stavitel Václav založil půdorys nové brány, čtverec o straně 12,3 metrů a umístil ho východně před Odranou bránu. Šel tedy se stavbou až do poloviny hradního příkopu. Spodek brány tvořil mistr Václav ze dvou plných kamenných zdí, v síle asi 2 m, mezi nimiž měl vzniknout průjezd o světlosti v dnešní míře 8,1 m. Mistr Václav, který věž založil byl obyčejný zedník, o němž konšelé věděli že bude schopný nanejvýš na hrubou stavbu a tak se vydali do Týnské školy za bakalářem Matějem. Vyprávělo se o něm, že nustále něco kreslí na papíry – rejsuje pak to tesá do kamene a tak mu začali říkat Rejsek. To by byl muž který mohl pokrýt kamenné stěny věže fantastickou výzdobou, říkali si tehdy páni z radnice. Slovo dalo slovo a Matěj se do výzdoby věže pustil za 14 grošů týdně. Matyáš pilně tvořil a to tak že v roce 1477 už tesal pod okna prvního patra svůj podpis RAYSEK DE PROSTIYOW BACC PRAG ( Rejske z Prostějova, bakalář pražský ). I když věž nebyla ještě hotova byla z toho velká sláva a slavilo se dlouho, až to kněžím nebylo pochuti. V roce 1483 vypuklo v Praze povstání. Byl vyhlášen politický program, který v Praze připouštěl výlučně kališnické náboženství, omezoval královské zásahy do složení a působnosti měst, posiloval úlohu cechů a požadoval vytvoření svazu utrakvistické šlechty a měst. Novou bránu už nikdo nedostavěl. Za Josefa II. dokonce omlátili Rejskovu výzdobu, aby nepadala lidem na hlavu. V té době už se věži říkalo Prašná, protože v ní byl skladován střelný prach. Teprve na základě usnesení rady města ze 17.7.1878 byla obnova značně zničené brány svěřena arch. Josefu Mockerovi. Mocker byl vyznavačem pseudogotického puristického směru. Svými současníky byl kritizován za svůj neživotný projev. Odborníci 20. století považovali jeho zásahy za krajně bezohledné. Dnešní brána má tedy tvář podle uměleckých představ Josefa Mockera. Snad se na jeho velké celoživotní restaurátorské dílo bude s odstupem doby dívat nastupující generace uměleckých historiků shovívavěji než jejich tátové a dědové.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail