Obchodní dům Kotva

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Proti Kapounovskému domu je zadní trakt obchodního domu Kotva, postaveného podle plánů Věry a Vladimíra Machoninových v letch 1970-75. Budova vyrostla na historicky a archeologicky neobyčejně cenném pozemku. Nejstaršími doklady osídlení byly hroby porušené stavbou románského kostela sv. Benedikta, který v těchto místech stával už ve 12. století. Byla to jednolodní stavba s půlkruhovou apsidou, za…

Adresa a kontaktní informace

Proti Kapounovskému domu je zadní trakt obchodního domu Kotva, postaveného podle plánů Věry a Vladimíra Machoninových v letch 1970-75. Budova vyrostla na historicky a archeologicky neobyčejně cenném pozemku. Nejstaršími doklady osídlení byly hroby porušené stavbou románského kostela sv. Benedikta, který v těchto místech stával už ve 12. století. Byla to jednolodní stavba s půlkruhovou apsidou, zabírající plochu něco přes 70 m2. Kromě základového zdiva svatobenediktského kostela našli archeologové při hloubení základů obchodního domu nevelkou partii nadzemní části, vyzděnou z opukových kvádříků. Staré osídlení kolem kostela reprezentovaly zbytky zemnic a polozemnic a dva kamenné obytné objekty, snad pozůstatky jádra dvorců. Významné stavební úpravy tohoto místa proběhly ve druhé čtvrtině 13. století. Souvisely jedna s příchodem řádu německých rytířů, jednak se stavbou staroměstského opevnění, kdy kostel sv. Benedikta byl pojat do hradeb. Součástí areálu německých rytířů byla také komenda obehnaná hradbou širokou 120 cm. V renesančním období došlo k další přestavbě kostela a kostelík sv. Benedikta se stal jádrem velkého raně barokního chrámu, který vytvořil součást premonstrátského vysokoškolského zařízení, jemuž se říkalo Norbertinum. Na výstavbu nového chrámu sv. Norberta byl uzavřen kontrakt s Giovannim Domenikem Orsim. Architekt Orsi však záhy zemřel a rozestavěný kostel nedokončil. Jeho dostavba byla svěřena Silvestru Carlonovi, staviteli premonstrátských staveb na Strahově. Po zrušení premonstrátské staroměstské koleje v roce 1783 byl kostel sv. Norberta zbořen a pozemek upraven pro Novoměstský ústav šlechtičen. Před započetím stavby OD v roce 1971 bylo demolováno několik velmi cenných domů z 19. a počátku 20. století. Stavbu obchodního domu uskutečnila švédská firma SIAB. Architektura vychází z progresivních směrů moderní světové tvorby 50. a 60. let 20. století. Celek Kotvy tvoří nepravidelné srostlice 28 šestiúhelníků, na třípodlažním suterénu je vztyčen hřibový skelet, přízemí obklopují skleněné výkladce. Interiér tohoto tehdy největšího OD v republice s prodejní plochou 22.160 m2 je pojat na způsob prostorové "krajiny" bez dělících prvků. Člení ho jen pilíře železobetonového skeletu s charakteristickou šesticí podpůrných ramen.

U brány sv. Benedikta to je zde kde dnes stojí OD Kotva, stával proti državě německých rytířů malý dům a vedle něj větší, rozlehlejší, který za Přemysla Otakara II. patřil královskému podkomořímu. Během staletí měnila stavení majitele, až se dostala do rukou samotného krále Václava IV. Ten zde zřídil Králův dvůr. Pomlouvali ho že postavil dvůr uprostřed města proto, aby měl blíž k pijáckým a milostným dobrodružstvím. Proto prý opustil hrad a usadil se v srdci Prahy. Něco pravdy na tom bylo. Václava však vedly ovšem jiné důvody, především špatný stav Pražského hradu. Králův dvůr byl na svou dobu vybaven značným pohodlím, jinak by mu Václavovi nástupci dávali sotva přednost před palácem na Hradě. Pozdější zprávy hovoří o tom, že tu byly sklepy na pivo, vytáflované komnaty s okny zasklenými kulatými sklíčky, lázně a hodovní síň tak rozlehlá že mohla sloužit společenskému životu, slavnostem i tanci. Za Václava IV. sídlily státní a zemské úřady na Hradě. Dům v centru byl jen k osobní potřebě krále a královny. Ale jen do roku 1413, to přestěhoval svoji manželku do domu na Staroměstském náměstí, který zdědil. Poté si ještě více rozšířil svoji rezidenci a krátce nato zasedal se státní radou v novém paláci, v komnatě s bazénem, jehož stěny byly vyzdobeny malbami nahých lazebnic. Největší slávu zažil dvůr za Jiříka z Poděbrad. Už jako zemský správce Jiří z Poděbrad v Králově dvoře úřadoval až do noci a často tam i přespával.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail