Nová Bystřice

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Nová Bystřice

Nová Bystřice je nevelké městečko s přibližně 3 tis. obyvatel ležící v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Je zde konečná stanice úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce, otevřené v roce 1897. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.Původní obec ležela asi 1 km od dnešního městečka při obchodní cestě a je připomínána již roku 1188. Oblast byla kolonizována johanitsk…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Nová Bystřice je nevelké městečko s přibližně 3 tis. obyvatel ležící v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Je zde konečná stanice úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce, otevřené v roce 1897. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Původní obec ležela asi 1 km od dnešního městečka při obchodní cestě a je připomínána již roku 1188. Oblast byla kolonizována johanitskými rytíři jako součást raabského hrabství. Oblast připadla české koruně až roku 1282 kdy se stala majetkem mocného jihočeského rodu Vítkovců, konkrétně Sezemy z Landštejna, kteří zde vystavěli hrad. Když se roku 1348 Vilém z Landštejna stal rádcem Karla IV., moravským hejtmanem a pražským purkrabím, zažívala Bystřice značný rozkvět. Již roku 1341 byla povýšena na město. V letech 1381 - 1575 vlastnil Bystřici rod Krajířů z Krajku. Pro jejich katolictví bylo město i s hradem roku 1420 vypáleno husity v takové míře, že muselo být téměř celé nově vybudováno. Z té doby také pochází nynější označení Nová Bytřice. Krajíři vymřeli po meči roku 1575 a panství 40 let vlastnili Lobkovicové a Kinští. Roku 1615 se Bystřicko dostává do rukou Slavatů. Mezi lety 1870-1939 se řada zdejších rodin v souvislosti s industrializací vystěhovala z venkova do Vídně či do Ameriky a ve zdejším kraje rapidně klesl počet obyvatel. Za komunismu Bystřice díky své poloze kousek od rakouských hranic neprožívala šťastné období. To přišlo až po roce 1989 kdy nastal velký rozkvět města, spojený s turismem.

V centru obce je protáhlé náměstí s barokní kašnou a mariánským sloupem Nejsvětější Trojice, který byl zřízen r. 1679 jako poděkování, že přestal mor. Zámek v blízkosti náměstí býval původně gotický hrad, který byl počátkem 17. století přestavěn na renesanční zámek a později byl ještě barokně rozšířen. Nejstarší dodnes zachovalou částí zámku jsou spodní sklepy. Původně gotický kostel svatého Petra a Pavla v 17. století vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby. Nástěnné malby v kostele pocházejí z první poloviny 14. století. Další sakrální stavbou města je renesanční kostelík sv. Kateřiny z roku 1585. Na jižní straně města jsou zachovány zbytky městského opevnění. Velkou atrakcí je úzkorozchodná trať procházející krajinou České Kanady z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Na trati byl zahájen provoz 1. 11. 1897, je dlouhá 33 km, rozchod kolejnic 762 mm. K jízdě se používají dva druhy vlakových souprav: novější z roku 1958 a starší vozy tažené parní lokomotivou z roku 1907.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail