Národní divadlo

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Budova Národního divadla v Praze patří k nejpamátnějším stavbám nejen Prahy, ale celé České republiky. Budova Národního divadla vyrostla na křižovatce dnešní Národní třídy a vltavského nábřeží v červenci 1881. Stavbu, jejíž projekt vypracoval architekt Josef Zítek, vedl zprvu František Havel, od roku 1874 stavitel Kusý. Základní kámen Národního divadla byl slavnostně položen 16.5.1868. Nejdříve s…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Budova Národního divadla v Praze patří k nejpamátnějším stavbám nejen Prahy, ale celé České republiky. Budova Národního divadla vyrostla na křižovatce dnešní Národní třídy a vltavského nábřeží v červenci 1881. Stavbu, jejíž projekt vypracoval architekt Josef Zítek, vedl zprvu František Havel, od roku 1874 stavitel Kusý. Základní kámen Národního divadla byl slavnostně položen 16.5.1868. Nejdříve se sbíralo. Ve městech i na vesnicích. Pořádaly se plesy, akademie, tomboly, merendy, výlety, divadelní představení, koncerty a bály. Korunu ke koruně sbírali řemeslníci, studenti, dělníci. Slušným darem přispěli i někteří čeští šlechtici, například Michal Kounic, Jan Lažanský, František Thun, Jindřich Chotek, Jan Lobkovic nebo Hanuš Kolovrat. Antonín Dvořák uspořádal ve prospěch Národního divadla koncert svých skladeb. Vyšel spisek Národ sobě, který redigoval Jan Neruda spolu s malířem Pinkasem a Ženíškem. Pozadu nezůstali ani továrníci a velkobchodníci. I jejich zlaťáky pomohly k tomu, že na konci července 1881 stálo divadlo téměř připravené k tomu, aby mohlo být představením Libuše otevřeno. Bedřich Smetana složil tuto slavnostní operu na libreto Josefa Wenziga již před několika lety, ale první provedení odkládal až na otevření Národního divadla. Libretista vycházel z námětu Libušina soudu z Rukopisu zelenohorského, o němž se tenkrát všeobecně věřilo, že je pravý a že pochází z 10. století. Opera v divadle opravdu zazněla, ale dříve než mohla být budova dohotovena a slavnostně odevzdána veřejnosti, vypukl na nedokončené stavbě požár který zničil střechu a téměř celý vnitřek. Klempíři prý dostatečně neuhasili oheň, na kterém rozehřívali páječky, jimiž spojovali plechy na střeše. "Příliš mnoho náhod," říká Miroslav Ivanov ve svém detektivním pátrání po historii požáru Národního divadla a zmiňuje záhadnou sebevraždu nadhasiče Čeňka Diviše, skutečnost, že v pražském vodovodu znatelně posklesl právě v den požáru v pátek 12.8.1881 tlak, že praskla roura novomlýnského vodovodu, že se železná bezpečnostní opona nedala ovládat, protože pod ní stálo v ten den lešení pro štukatéry, že ti dva pracující na střeše byly od německé firmy a že v té době probíhaly nacionalistické konflikty mezi Čechy a Němci, které vyvrcholily v úterý 28.6.1881 v Chuchli střetem, při němž zasahovala policie. Příliš mnoho náhod, možná příliš mnoho fantazie. Závěr expertízy, která se na konci 20. století uskutečnila zní: "Zvýšila se pravděpodobnost verze úmyslného založení, přesto však tuto verzi nelze považovat za zcela prokazatelnou. Chybějí přímé důkazy a usvědčení případných osob, které se mohly na založení požáru podílet. Záslužné je však to, že se pomocí expertízy podařilo vyvrátit obvinění vznesené tehdejším soudem na oba řemeslníky Jenische a Ziniburga.
Když divadlo vyhořelo, s neobyčejnou obětavostí a nadšením byl sebrán nový kapitál a byla zahájena obnova, kterou vedl architekt Josef Schulz. A tak dnes stojí na břehu Vltavy, na půdorysu nepravidelného lichoběžníku, skvostná novorenesanční divadelní budova s kupolovitou střechou, při hlavní fasádě s portikem a lodžií, které se důvěrně říká "Zlatá kaplička". V letech 1977-83 byla provedena celková rekonstrukce a modernizace a na místě tří klasicistních Koutových domů v těsném sousedství divadla byla v roce 1968 postavena Nová scéna a další dvě administrativní a restaurační budovy. Nová scéna se sídlem Laterny magiky je pozoruhodná moderní architektura s kruhovým hledištěm, jejíž fasádu tvoří 4.306 skleněných hranolů. Autorem projektu je ing. arch. Karel Pragner.

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail