Městské opevnění Olomouc

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Olomouc

První zmínka o městském opevnění Olomouce je z roku 1283, ale patrně je ještě starší. Původně šlo o nezávislé opevnění dvou částí. Tu první tvořilo Předhradí se panským hradem, sídlem biskupa a druhé pak nově založené vlastní město. Od sebe byly odděleny linií hradeb s bránou.Původní opevnění bylo dřevěné a později zpevňováno a po husitských válkách již povětšinou kamenné. Ve 14. století tvořilo …

Adresa a kontaktní informace

První zmínka o městském opevnění Olomouce je z roku 1283, ale patrně je ještě starší. Původně šlo o nezávislé opevnění dvou částí. Tu první tvořilo Předhradí se panským hradem, sídlem biskupa a druhé pak nově založené vlastní město. Od sebe byly odděleny linií hradeb s bránou.

Původní opevnění bylo dřevěné a později zpevňováno a po husitských válkách již povětšinou kamenné. Ve 14. století tvořilo opevnění hradbu s úzkým parkánem. Hradba byla doplněna hranolovými věžemi, půlkruhovými baštami a bránami. Celkem jich bylo 8 + 3 fortny. V roce 1525 bylo vybudováním hradeb přičleněno předměstí Bělidla. V souvislosti s hrozícím tureckým nebezpečím bylo opevnění zlepšováno například dostavbou barbakánů apod. Přesto na počátku 17. století bylo opevnění již ve špatném stavu a roku 1642 se podařilo Švédům město dobýt. Usadili se zde na zhruba 8 let a také oni začali vylepšovat a opravovat městské opevnění. Opevnění předměstí však bylo velmi poničeno.

Další etapa městské opevnění započala po roce 1655. Tehdy Ferdinand III. prohlásil Olomouc a několik dalších měst za pevnostní město. Vzniklo nové barokní opevnění využívající terénu a toku řeky Moravy, která umožňovala případné zatopení vodního příkopu. Nové hradby byly doplněny soustavou bastionů a rivelinů. Toto nové opevnění pak bylo ještě zdokonaleno v letech 1742-1756 podle plánů Petra Filipa Bechade de Rochepine. Byly vystavěny pevnostní valy, nové brány, pevnostní sklady a kasárna. Nové opevnění prošlo víceméně jen jednou zkouškou a to při obléhání pruským vojskem v roce 1758. Další zdokonalení opevnění přišlo v polovině 19. století Vlastní opevnění bylo doplněno věncem předsunutých fortů neboli samostatných pevnůstek vzdálených až 4,5 km od vlastního jádra opevnění. Měly tak za úkol oddálit obléhací linii od vlastního opevnění. Navrženo jich bylo celkem 25, realizováno o něco méně. Ty pak měl ještě doplnit systém tří ještě vzdálenějších uskupení fortů tzv. "fest" (realizován byl však jen jeden fort: Radíkov z uskupení fest – Svatý Kopeček). Nový systém však již nebyl nikdy plně využit. Na přelomu 19. a 20. století brzdilo již opevnění v rozvoji města a tak se postupně přikročilo k bourání hradeb a bran.

Z prvního středověkého opevnění se dochovaly jen části a to hlavně židovská fortna (za kostelem sv. Michala) s částí hradeb v Bezručových sadech a při bývalém Přemyslovském hradě. Z barokního opevnění můžeme najít Locatelliho bastion (Galerie Podkova v Koželužské ulici) s hradbou v prostoru letního kina. Krátkou část opevnění můžeme rovněž vidět při parkovišti v ulici Studentská. Za Bezručovými sady pak ještě Korunní pevnůstku s částí hradeb. Z pevnostích bran se dochovala jen Terezská brána (1752-1753) na Palachově náměstí a Litovelská brána přenesená po zrušení do Čechových sadů. Dalších dochovaným objektem z té doby je čtyřkřídla budova zbrojnice (1768-1769) s původní dispozicí na Biskupském náměstí (adaptováno pro potřeby univerzity).

Co se týče předsunutých pevnůstek čili Fortů, několik se jich do dnešní doby rovněž nedochovalo. Většina z těch co se dochovaly patří dodnes armádě ČR a jsou různě využívány. Přístupný pro veřejnost je jen Fort XVII Křelov (západně od Olomouce) a Fort XIII (Olomouc-Slavonín při křížení R46 a R45).

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail