Kostel sv. Petra

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Historie kostela sv. Petra sahá až do 11. století, do doby, kdy zde existovala jedna z osad na pravém břehu Vltavy. Jejími obyvateli byli němečtí kupci. Původní románská bazilika se dvěma průčelními věžemi byla rozšířena ve 14. a 15. století. Hlavní loď a kněžiště bylo postaveno 1382 – 1411. Severní loď byla stavebně upravena okolo roku 1400. Jižní, pozdně gotická loď, loď pochází z let…

Adresa a kontaktní informace

Historie kostela sv. Petra sahá až do 11. století, do doby, kdy zde existovala jedna z osad na pravém břehu Vltavy. Jejími obyvateli byli němečtí kupci. Původní románská bazilika se dvěma průčelními věžemi byla rozšířena ve 14. a 15. století. Hlavní loď a kněžiště bylo postaveno 1382 – 1411. Severní loď byla stavebně upravena okolo roku 1400. Jižní, pozdně gotická loď, loď pochází z let 1483 – 1497. V letech 1874 – 1879 kostel prodělal regotizaci podle projektu architekta J. Mockera. Zařízení kostela je barokní, pochází z 18. století. Hlavní oltář nese obraz Krista se sv. Petrem, který je dílem V. V. Reinera z roku 1730. Boční oltáře jsou vyzdobeny obrazy sv. Rodiny od M. Zimprechta ze druhé poloviny 17. století a sv. Floriána od P. Molitora z poloviny 18. století. Křtitelnice ze zhotovena z cínu a pochází z roku 1544. Mezi věžemi kostela je pseudogotický portál s reliéfem od L. Šimka z roku 1876. U jižní strany kostela je socha sv. Petra od M. V. Jäckela z roku 1722.

Románská bazilika s dvouvěžovým západním průčelím, byla postavena v etapách patrně po polovině 12. století. Někdy kolem roku 1400 byl kostel goticky přestavěn a rozšířen. Nynější Petrské náměstí bylo původně hřbitovem, na kterém stála i farní škola. V roce 1419 tady došlo ke kuriozitě. U hlavního oltáře přijímali husité podobojí, zatímco u bočního oltáře katolíci. Zakrátko kališnické obyvatelstvo vyhnalo katolického faráře a chrám přešel do správy husitů. A právě to zachránilo kostel před pohromou. V roce 1598 byla na hřbitově přistavěna zvonice s průjezdní branou. Po stavovském povstání byl kostel znovu vrácen křížovníkům. Během staletí prodělal kostel řadu pohrom a oprav. V roce 1648 byl poškozen švédskou střelbou. Dvakrát vyhořel, poprvé v roce 1653, podruhé 1680. V roce 1757 jej poškodili Prusové. V roce 1875 došlo k další velké opravě kostela, kterou zadala městská rada arch. Josefu Mockerovi. Mocker kostel puristicky reromanizoval a regotizoval. Na konci dvacátých let 20. století byl prováděn archeolog. průzkum při kterém byly v kostele nalezeny některé románské pozůstatky, mimo jiné ochoz s loděmi, jižní okenní stěna hlavní lodi s malbami a půdorys zaniklých částí románské baziliky. Hlavní portál byl za Mockerovy přestavby vyzdoben novogotickým tympanonem a postavami Krista a sv. Petra, který vytesal sochař Ludvík Šimek. Z vnitřního zařízení chrámu zaujme návštěvníka především barokní a rokokový hlavní oltář s obrazem Kristus se sv. Petrem. Kazatelna je barokní, dřevěná, zlacená a lakovaná. Vedle kostela stojí pozdně gotická zvonice s barokní bání a bránou. Dva největší zvony, každý o váze přesahující půldruhé tuny, zvané Petr a Pavel, pocházející z let 1691 a 1724. Jsou proslulé svým překrásným zvukem, očím a chodcům je však skryta jejich výtvarná hodnota a bohatá výzdoba s reliéfy světců, městských znaků a úryvky modliteb. O poříčském svatopetrském hřbitově se dlouhá léta vyprávělo, že tam straší. Nad jedním zpustlým hrobem se totiž noc co noc objevovalo o půlnoci světélko a hodinu po půlnoci náhle zmizelo. Svatopetrský kostelník pátral v zápisech, komu ten hrob patří, a zjistil že tu leží bohatý lakomec z Poříčí, který za života dělal na oko chudáka. Když zemřel, jeho dědici po něm hledali dědictví ale nic nenašli. Co když je má u sebe, pomyslel si kostelník a svěřil se svému synovi. Slovo dalo slovo a otec se synem začali kopat zašlý hrob. Když rakev otevřeli, spatřili kostru a pod nebožtíkovou hlavou rozpadlý polštářek. V něm se v záři lucerny leskly zlaťáky a plno drahých šperků. Říkalo se, že kostelník se svým synem si zlato vzali a hrob zas pečlivě zasypali. Část pokladu rozdali chudým a z toho, co si nechali, žili spokojeně až do smrti. Neví se co je na tom pravdy, říkalo se! A to světýlko přestalo od těch dob o půlnoci blikat.

Kostel stojí u Biskupské ulice které se zprvu říkalo V hradisku. Název Biskupská vznikl pravděpodobně až v 16. století. Na jih od kostela sv. Petra byl v době 13. do 17. století pevně hrazený dvůr řádu křížovníků s červenou hvězdou.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail