Kostel sv. Mikuláše - Vraclav

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Vraclav

První známé uzdravení, které proslavilo zdejší svatomikulášskou studánku, se stalo roku 1664. Vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný, měl velké bolesti v obou rukou. Byl ve snu vyzván, aby se vypravil ke zdejší studánce a tam si omýval ruce vodou. Když tak učinil, skutečně se uzdravil a mohl zase vykonávat svoje řemeslo. Ve stejném roce uzdravila voda ze studánky chromého vraclavského faráře Mikuláše. J…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

První známé uzdravení, které proslavilo zdejší svatomikulášskou studánku, se stalo roku 1664. Vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný, měl velké bolesti v obou rukou. Byl ve snu vyzván, aby se vypravil ke zdejší studánce a tam si omýval ruce vodou. Když tak učinil, skutečně se uzdravil a mohl zase vykonávat svoje řemeslo. Ve stejném roce uzdravila voda ze studánky chromého vraclavského faráře Mikuláše. Jako svůj dík nechal postavit u studánky malou kapli zasvěcenou svému osobnímu patronu sv. Mikuláši. Ta byla roku 1666 přestavěna a rozšířena děkanem Samuelem Hatašem. Protože ani tato stavba nedostačovala rozhodl vysokomýtský děkan Václav Rak kapli podstatně přestavět. Tato přestavba byla započata roku 1685 a o tři roky později byla slavnostně vysvěcena. Pověst o zázračné vodě se šířila a tak při poutní kapli byly založeny malé lázně s jedním kotlem, kde se ohřívala voda. V roce 1711 jedna lázeň již nepostačovala velkému zájmu pacientů a proto byla nedaleko vystavěna nová. V roce 1708 byl proveden rozbor vody, při kterém bylo zjištěno, že obsahuje sanytr a suptylnou síru a má moc hojit rány a vysušovat otoky. Podobně vodu hondnotil i chrudimský lékař Václav Baltazar Petržilka v roce 1721. Její použití dále rozšířil také proti vodnatelnosti, očním neduhům, svrabu, ledvinovým kamenům a dokonce i proti francouzské zlé nemoci (in lue venera). Ke konci 17. a v první polovině 18. století byly lázně známé tak, že hosté přijížděli z Prahy, Brna a jiných vzdálenějších míst. Vděční pacienti věnovali do kaple obrazy, sošky a jiné například votivní dary ze stříbra v podobě uzdravených údů těla se jmény a datem uzdravení. Tyto dary byly z kaple odstraněny za císaře Josefa II.

V roce 1724 byl nad kaplí položen základní kámen pro stavbu nového barokního kostela sv. Mikuláše podle návrhu architekta Carla Antonia Canevalleho. Stavba byla dokončena roku 1730 a vysvěcena 21.5.1730 vysokomýtským děkanem Františkem Scherzerem z Kleinmühlu. Studánka s léčivou vodou byla umístěna do jednoduše sklenuté kaple pod chármovou předsíní. Na konci 18. století začala sláva lázní upadat a v druhé polovině 19. století téměř zanikla. V letech 1976-1986 proběhla náročná rekonstrukce objektů areálu a byly zde zřízeny expoziční prostory. Původní interiér chrámu se nedochoval a v současné době jsou zde umístěny unikátní polychromované dřevěné plastiky v mírně nadživotní velikosti od neznámého tvůrce, z doby kolem roku 1740. Soubor sousoší původně pocházel z kapliček lemující poutní cestu z města Králíky ke klášteru v Hedči.

Ve stráni nad kaplí byla v roce 1692 vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou (zvonicí) s bicími hodinami, zvaná fráterka. Jejím prvním obyvatelem byl člen řádu sv. Františka Jiří Rambousek. Poustevník u sv. Mikuláše vedl knihu, do které zapisoval ty, kteří se uzdravili. Kromě toho měl zde na skladě léčivé byliny, pilule z české lékárny v Hradci Králové a další předměty určené pro lázeňské hosty. Roku 1782 za císaře Josefa II. byly poustevny zrušeny a s nimi i tato svatomikulášská.

Arál poutního místa ve Vraclavi je volně přístupný, vstup do kostela, poustevny a přilehlého bývalého lázeňského objektu kde se nachází malá expozice umožní průvodce.

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail