Kostel sv. Mikuláše

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí pochází z první poloviny 18. století a je nejvýznamnější barokní stavbou v Praze. Byl postaven na místě původního kostela z roku 1283. Nejvýraznější podíl na stavbě nového chrámu měl K.I. Dienzenhofer. Sochařskou výzdobu vytvořil J.B.Kohl. Na malířské výzdobě se podíleli nejvýznamnější mistři té doby. Kostel je se svou kopulí jednou z nejvýraznějších d…

Adresa a kontaktní informace

Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí pochází z první poloviny 18. století a je nejvýznamnější barokní stavbou v Praze. Byl postaven na místě původního kostela z roku 1283. Nejvýraznější podíl na stavbě nového chrámu měl K.I. Dienzenhofer. Sochařskou výzdobu vytvořil J.B.Kohl. Na malířské výzdobě se podíleli nejvýznamnější mistři té doby. Kostel je se svou kopulí jednou z nejvýraznějších dominant pražského panoramatu.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba s presbytářem, čtyřmi páry kaplí, mohutnou kupolí a veřejnosti přístupnou zvonicí. Byl postaven na místě staršího gotického z roku 1283, stejného zasvěcení. Průčelí členěné sloupy, pilastry a římsami je nabito protiklady a kontrasty. Nad prostředním portálem vystupuje balkon, na jehož zábradlí stojí sochy 4 církevních učitelů – sv. Augustina, sv. Jeronýma, sv. Ambrože a sv. Řehoře. Na prostřední ze tří říms, jež uzavírají dolní část průčelí, je znak císařského domu.
zvonice
Vystoupali jsme vzhůru na zvonici, ochozem a dalšími schody jsme sestoupili na pavláčku, která spojuje obě věže, tu šíthlou i tu baňatou. Říká se tu "u třech svatých", protože v blízkosti jsou velké sochy sv. Jana Křtitele, Panny Marie a sv. Josefa. Lze je vidět i z Malostranského náměstí, ale ti dole nevidí to, co vidíme my, jak mezi oběma věžemi plachtí poštolka.... Ještě v 50. letech 20. století bydleli ve zvonici svatomikulášského chrámu lidi, manželé Velebilovi s rodinou. Novináři, kteří je tady kdysi "přepadli", barvitě popsali, jak vypadal jejich domácnost. Parádní pokoj Velebilů byl vzáceně nepravidelný jedenáctiúhelník, který neměl víc než než 13 m2. Na této ploše byla tři křesla a stolek, pianino se židličkou, stoleček s Panenkou Marií, knihovnička, gauč a noční stolek. V nejužším místě pokoje byl nejcennější inventář – okno. Nezabíral místo a přesto poskytoval všechno, po čem touží romantická duše: pohled na Malostranské náměstí, na prejzové střechy, na velký kus Prahy. Byla tu v té době elektřina i vodovod a díky silným zdem se pomalu až do prosince nemuselo topit. Když se Velebilovi odstěhovali, zřídila si na zvonici pozorovatelnu státní bezpečnost. Odtud se daly dobře hlídat malostranské ambasády "nepřátelských" států. Ještě si trochu prohlédneme z výšky kostel. Chrámová kupole, krytá měděným plechem a smaragdově svítící měděnkou, se tak výrazně liší od podobných italských kupolí, že ji nelze nazvat jinak než pražskou. Je impozantní. Má v průměru 20 m, její výška od podlahy kostela k laterně je bezmála 60 m. Jezuité chrám stavěli od roku 1703 do roku 1751 a dílo svěřili těm nejlepším umělcům. Na stavbě se podílely tři generace velkých barokních stavitelů: Kryštof Dientzenhofer, syn Kilián Ignác a jeho zeť Anselmo Martino Lurago. Chrám stavěli v době, kdy se barokní sloh prudce měnil a vyvíjel, a to je na jejich vrcholném díle vidět.
interiér
Na výzdobě mimořádného interiéru, vrcholného prostoru barokního iluzionismu, se podíleli nejváznamnější soudobí umělci. Vnitřek chrámu je příkladem nejhonosnější pompéznosti pražského chrámového baroka. Když zdvihneme oči výše, až úplně nahoru k laterně. Tady si člověk plně uvědomuje, co je vrcholné baroko. Pilíře a římsy jsou pokryty mramorem, nad hlavní lodí se rozpíná nástropní freska s výjevem ze života sv. Mikuláše od Jana Lukáše Krackera, před pilíři stojí sochy světců od Ignáce Platzera staršího. Závěr chrámu dovršuje kopule s monumentální freskou Oslavení sv. Mikuláše od Františka Xavera Balka. Vlevo od vstupu do chrámu je kaple sv. Barbory s nástropní malbou světice od Josefa Kramolína. Sousední kapli zdobí oltářní obraz význačného neapolského malíře Franceska Solimenty, třetí kapli obraz sv. Ignáce od jezuitského malíře Ignáce Raaba, rovněž oltářní obraz sv. Aloise ve čtvrté kapli je Raabovým dílem. Přecházíme na druhou stranu chrámu. V první boční kapli, počítáno od hlavního oltáře je obraz sv. Jana Nepomuckého také od Raaba. Další kaple je ze všech nejvyhledávanější, neboť její oltářní obraz Smrt sv. Františka Xaverského od F.X.Balka inspiroval Jakuba Arbesa ke známému romanetu Svatý Xaverius.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail