Kostel sv. Havla

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Původní kostel sv. Havla v Havelské ulici byl postaven již ve 13. století a tvořil centrum takzvaného Havelského města. Ve 14. století byl komplexně přestavěn na trojlodní baziliku. Z gotiky zůstaly zachovány jádra západních věží, slepé arkády v kněžišti, portál a některé další stavební prvky. Koncem 17. a počátkem 18. století byl kostel barokizován pod vedením G. Orsiniho a P. I. Bayera. Autorem…

Adresa a kontaktní informace

Původní kostel sv. Havla v Havelské ulici byl postaven již ve 13. století a tvořil centrum takzvaného Havelského města. Ve 14. století byl komplexně přestavěn na trojlodní baziliku. Z gotiky zůstaly zachovány jádra západních věží, slepé arkády v kněžišti, portál a některé další stavební prvky. Koncem 17. a počátkem 18. století byl kostel barokizován pod vedením G. Orsiniho a P. I. Bayera. Autorem projektu byl J. Santini. Hlavní oltář je vyzdoben obrazy J. K. Lišky, J. Nováka a F. I. Raaba. V sakristie je stropní malba z roku 1765, obraz K. Škréty z první poloviny 17. století. Kostel sv. Havla má několik kaplí. Kaple Karmelská byla postavena v roce 1673. Je vyzdobena štukaturami G. B. Comety. V této kapli je také hrob K. Škréty. V roce 1730 byla postavena kaple císařská. Dále je zde kaple sv. Václava. Je vyzdobena sousoším Kalvárie a čtyřmi evangelisty od F. M. Brokoffa z roku 1726.

Železná ulice, kdysi místo, kde se usazovali pražští železníci, spojuje Staroměstské náměstí s bývalým svatohavelským tržištěm, které se od 13. století rozkládalo v místech dnešní Rytířské a Havelské ulice a mezi Uhelným a Ovocným trhem. Tržiště sahalo až ke staroměstským hradbám. V jeho středu byl postaven kostel sv. Havla, založený Václavem I. Velký sběratel relikvií Karel IV. daroval kostelu lebku sv. Havla, kterou dal přivézt z kláštera Sankt Gallen ve Švýcarsku. Kostel je památný tím, že v něm v druhé polovině 14. století působili jako kazatelé Husovi předchůdci Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže a v roce 1404 i samotný mistr Jan Hus, i když jeho hlavním domovem byla Betlémská kaple. V 17. století daroval Ferdinand II. kostel karmelitánům, a ti si vedle chrámu postavili klášter. Jeho ambit a refektář s nástropními malbami zůstal zachován, stejně jako kostel sv. Havla. Jeho původní gotická podoba se ukrývá pod zvlněným průčelím ve stylu iluzivního baroka. Vrcholně gotický interiér s dlouhým chórem a žebrovými klenbami má bohatou barokní výzdobu. K nejcennější výbavě patří především velká dřevěná Kalvárie z roku 1726 z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, obrazy Jana Kryštofa Lišky a Karla Škréty.
Zřízením tržiště kolem kostela sv. Havla získalo Staré Město dostatečně velký prostor, kam bylo možno přestěhovat prodej některého zboží ze Staroměstského náměstí. Kromě trhů bylo možné pořádat na Havelském tržišti velké slavnosti, například hostiny při korunovaci českých králů. Vyprávějí o tom staré kroniky, především Kronika Zbraslavská Petra Žitavského. Ta popisuje například korunovaci Václava II., jejíž slavnostní hostina se konala 2.6.1297. Kronikář Petr Žitavský byl očitým svědkem a vypráví jak na tržišti zřídili zvláštní potrubí, které do nádrže přivádělo víno, a kdo přišel, mohl si nabrat podle chuti. Vlastní korunovace se konala na dřevěném, bohatě vyčalouněném paláci, který byl k tomuto účelu vybudován v místech dnešních Kinského sadů na Smíchově. O 50 let později 2.9.1347, se na tržišti sv. Havla slavila korunovace Karla IV. a jeho první manželky Blanky.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail