Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého - Horská

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Jedním z klidových míst v ruchu velkoměsta je areál s kostelem Panny Marie a sv. Karla Velikého a bývalým klášterem řádu augustiánů. Je to až s podivem klidné místo, neboť v blízkosti je čilý automobilový ruch severojižní magistrály v blízkosti Nuselského mostu. Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého byl založen společně s klášterem augustiánů v roce 1350 Karlem IV. Vysvěcen byl v roce 1377. Svo…

Adresa a kontaktní informace

Jedním z klidových míst v ruchu velkoměsta je areál s kostelem Panny Marie a sv. Karla Velikého a bývalým klášterem řádu augustiánů. Je to až s podivem klidné místo, neboť v blízkosti je čilý automobilový ruch severojižní magistrály v blízkosti Nuselského mostu. Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého byl založen společně s klášterem augustiánů v roce 1350 Karlem IV. Vysvěcen byl v roce 1377. Svoji dispozicí měl připomínat pohřební kostel v Cáchách. I když není známa původní podoba vnitřního prostoru kostela, z doby Karlovy se dochovalo pouze obvodové zdivo lodi a kněžiště. Klenba má průměr 24 metrů pochází z roku 1575 a působí dojmem uměleckého díla. V letech 1708-1711 byly na jižní straně kostela postaveny Svaté schody a pod nimi Betlémská jeskyně. Schody jsou napodobením 28 schodů domu Pilátova, po nichž Kristus kráčel. Jsou z červeného mramoru a v nich uloženy ostatky svatých. Jejich jména jsou na mosazných křížcích upevněných na stupních na obou stranách. Pod nimi je napodobenina Betlémské jeskyně, kaple Narození Páně, vybudovaná jako grotta. Všeobecně se věří, že kdo se sem příjde pomodlit, napadne šťastná myšlenka. Tak prý zde byl inspirován Bedřich Smetana k melodii Proč bychom se netěšili.
V přiměřené vzdálenosti od kostela západním směrem dal Karel IV. rovněž vybudovat klášter, osazený řádem augustiniánů. Přišli ovšem husitské bouře a kostel byl 3.6.1420 od husitů pobořen a vypálen. Klášter byl pak podle možností opravován, ale vždy se ho dotkly válečné události. Symetrii centrální kostelní lodi se podřídil i ambit kláštera. Život klášterní nebyl ovšem pouze idylický. Pod klášterem byly dobré sklepy, v nichž kanonie ošetřovala víno. V roce 1742 za francouzské okupace Prahy se do sklepů dostali franczouští vojáci a nejlepší vína, které si zde řeholníci střádali 19 let, vypili. Vína bylo 200 věder a škoda vyčíslena na 2000 zlatých. Dne 22.dubna 1755 postihlo Karlov zase velký požár. Vzhledem ke své poloze Karlov trpěl i při silných větrech, tak tomu bylo i 5.října 1765, kdy byla stržena střecha koňské stáje zanesena na střechu kanonie a ta těžce poškozena. Pak i poloha u městských hradeb nebyla jedna z nejštěstnějších. V roce 1785 byl dekretem Josefa II. kostel zrušen a v blízké době zde byl zřízen ústav pro nevyléčitelně nemocné a choré osoby, ten byl otevřen 1.12.1789. K tomuto účelu sloužil bývalý klášter na Karlově až do 20.let 20.století, kdy byly postaveny Masarykovy domovy v Krči a předány městu Praze. Objekt pak sloužil různým účelům a ještě za druhé světové války zde bylo oddělení pro nervové choroby. V polovině padesátých let proběhla rekonstrukce a archeologický průzkum při kterém bylo objeveno gotické zdivo a další architektonické detaily z doby Karla IV.
Dne 17.4.1975 bylo v objektu bývalého kláštera otevřeno Muzeum SNB a vojsk Ministerstva vnitra. Po změně politických poměrů u nás byla 12.4.1991 otevřena expozice Policejního muzea Ministerstva vnitra ČR.
Karel IV. zakladatel chrámu a kláštera, byl velkým budovatelem a velkým investorem staveb. Největším Karlovým stavitelstvím a urbanistickým díle bylo bezesporu založení Nového Města. Jeho uliční síť a náměstí jsou dodnes centrem Velké Prahy. Příhodný terén na výstavbu se nabízela na letenské pláni za Hradem, dále v oblasti dnešního Karlína a nakonec podél celé délky staroměstských hradeb. Karel zvolil toto třetí místo. Území Nového Města tvoří jakýsi srpek obepínající Staré Město, srpek se na obou koncích dotýká Vltavy, vodního zdroje pro život. Tady na Karlově stojíme poblíž jižní špičky tohoto Karlova srpku. Tady někde byly 26.3.1348 slavnostně položeny základy novoměstské hradební zdi. Stojíme na hradbách, nad hlubokým Nuselským údolím, kterým protéká potok Botič.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail