Kolodějský zámek

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Historie Kolodějského zámku.V historických pramenech se připomíná ves a tvrz v Kolodějích poprvé v roce 1346. Ves a tvrz později kupuje císař Karel IV. který je daruje 3.6.1359 svému bratrovi, markraběti moravskému Janu Jindřichovi. Původně gotická tvrz byla postupně přestavována, a tak koncem 16. století se již v kupních smlouvách hovoří již o renesančním zámku. V roce 1623 byl zkonfiskován a na…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Historie Kolodějského zámku.

V historických pramenech se připomíná ves a tvrz v Kolodějích poprvé v roce 1346. Ves a tvrz později kupuje císař Karel IV. který je daruje 3.6.1359 svému bratrovi, markraběti moravskému Janu Jindřichovi.
Původně gotická tvrz byla postupně přestavována, a tak koncem 16. století se již v kupních smlouvách hovoří již o renesančním zámku. V roce 1623 byl zkonfiskován a na dlouhou dobu připadl Lichtenštejnům. Stále ještě renesanční zámek utrpěl za třicetileté války. V letech 1706-1712 se dočkal barokní úpravy a Lichtenštejnové pokračovali dalšími úpravami, v letech 1802-1810 v klasicistním slohu. Středověká věž, která se dočkala renesanční a barokní úpravy, byla stržena. Zahrada byla přeměněna na anglický krajinářský park, do něhož byla pojata i část obory. V roce 1791 byly za účelem korunovace Leopolda II. převáženy z Vídně do Prahy korunovační klenoty tam uložené za Pruských válek v roce 1743. Korunovační klenoty spolu s doprovodem strávily noc z 8. na 9. srpna 1791 právě tady na zámku v Kolodějích.
Černý den pro zámek se stal 18.10.1911. Tehdy rozsáhlý požár zničil celou střechu, proud vody navíc poškodil štukaturu některých stropů a některé se dokonce zřítily. Opravy skončily v roce 1914 a v rámci oprav bylo v zámku zavedeno elektrické osvětlení, vodovod a ústřední topení. Pro svou skvělou polohu se stal zámek v roce 1919 dočasným letním sídlem prezidenta republiky T.G.Masaryka. Při první pozemkové reformě byl zámek i s dvorem Lichtenštejnům zabrán a v roce 1928 prodán Vladimíru a Anně Holekovým. Od manželů Holekových jej koupil generální ředitel závodu Walter Jinonice ing. Antonín Kumpera a jeho manželka Olga. Kumperovi museli do sešlého, velkého zámku, neudržované obory a parku značně investovat. Při adaptaci byla náhodou objevena kolekce gobelínů značné historické ceny. Nedostatek vody byl vyřešen vyvrtáním tří studní. Firma Excelsior zbudovala tenisový kurt. Antonín Kumpera jako zámožný člověk který průběžně doplňoval zámecký interiér nákupy uměleckých děl byl zároveň velmi šetrný. Vlastnoručně napsal 29 stránkový (A4) Domácí řád. Veškeré služebnictvo se muselo tímto řádem řídit. Bylo nařízeno co nejvíce šetřit všemi energiemi a vodou. Před vstupem do zámku si muselo povinně obout bačkory. Muselo též dbát, aby se neotloukly rohy, nepoškrábaly dveře, nepošlapala tráva v parku atd. Kouřit směli jen ve svých služebních bytech. Každý člen personálu měl povolenou pouze jednu vycházku týdně a to večer. Přesně byl vypracován popis oblečení služebnictva, ale i postup při výměně žárovky. Uveden citaci: "V obývacím pokoji se spálí žárovka. Komorník si vyžádá novou od šoféra a musí podepsat odběrní lístek, čímž ověří jakožto příjemce správnost údajů v odběrním lístku. Řidič pak svým podpisem ověří, že žárovka byla vydána a že starou za účelem kontroly převzal." Za sklad veškerých věcí odpovídal šofér. A takto podrobný byl celý rozpis dne od rána 6.15 do večerky ve 22.15, kdy muselo být, pokud nemělo panstvo hosty, všude zhasnuto. Za případné prohřešky proti Domácímu řádu byl stanovený pevný finanční postih.
Za druhé světové války na jaře 1943 byly všechny uvolnitelné prostory propůjčeny na žádost Národní galerie pro úschovu některých vzácných obrazů a plastik z jejich sbírek. Na žádost správy Arcibiskupského paláce zde byla uschována i celá sbírka vzácných gobelínů. Důvodem byly obavy z bombardování Prahy.
Začátkem roku 1946 byl na veškerý majetek ing. Antonína Kumpery tedy i zámku Koloděje uvalena národní správa. Ještě v tomto roce byl zámek vybrán za letní sídlo předsedy vlády. V roce 1948 jej převzalo ministerstvo vnitra a byla tady zřízena Vyšší politická škola SNB. V 50. letech tady byly ve sklepních kobkách vězněny oběti stalinských procesů – Artur London, Rudolf Slánský, Vlado Clementis a další, údajně i Gustáv Husák. Od roku 1955 byl Státní zámek Koloděje po provedených úpravách využíván Úřadem předsednictva vlády ČSR. Po roce 1970 byl zámek kompletně rekonstruován, uprostřed obory byla pro tehdejšího předsedu vlády Lubomíra Štrougala postavena přízemní lovecká chata, bungalov se saunou, krbem a tenisovým kurtem.

Současnost Kolodějského zámku.

Celý areál zámku včetně parku a obory zůstal v majetku státu i po listopadu 1989. Možná si ještě málokdo dnes vzpomene, že v tehdejší eufórii a pod dojmem hesla "nejsme jako oni" jezdila první polistopadová vláda na svá jednání do Kolodějí demonstrativně hromadně autobusem. V majetku vlády zůstává zámek i dnes a je přístupný jen při občasně konaných Dnech otevřených dveří.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail