Klepec

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Přišimasy

Vrch Klepec se svojí výškou 358 m.n.m. se nachází téměř na pokraji obce Přišimasy nedaleko Českého Brodu.Původ jména nás zavádí k holandskému slovu klippe, které ve 14. století přešlo v německé klëp a znamenalo "svislé skály" nebo "útesy". Na ploše 7,4785 ha se nachází dvě samostatná území. V roce 1977 byl vyhlášen Chráněným Přírodním výtvorem a roku 2000 přejmenován na Přírodní památku. Chráněny…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Vrch Klepec se svojí výškou 358 m.n.m. se nachází téměř na pokraji obce Přišimasy nedaleko Českého Brodu.

Původ jména nás zavádí k holandskému slovu klippe, které ve 14. století přešlo v německé klëp a znamenalo "svislé skály" nebo "útesy". Na ploše 7,4785 ha se nachází dvě samostatná území. V roce 1977 byl vyhlášen Chráněným Přírodním výtvorem a roku 2000 přejmenován na Přírodní památku. Chráněny jsou zde bizarní kameny, které tvoří zbytky větrající porfyrické říčanské žuly středočeského Plutonu. Od března roku 1920 byl z vrchu Klepec převážen s velkými obtížemi 280 kg těžký balvan do Českého Brodu, kde měl být vztyčen jako nový památník Jana Husa. Vztyčen byl 6.7.1921.

Na první části vrchu Klepec se nachází útvar s označením Slouha. Své jméno získal podle svého tvaru. Na výšku i délku měří stejně 8 m, šířku 3 m a na jedné straně má nápadné zaoblení, které připomíná shrbenou postavu služebníka. Kámen je zbytek kdysi jednotného masivu, který před miliony let zpočátku narušovala četná zemětřesení. V období třetihor zatékala do svislých puklin voda, která žulovou skálu silně narušila a ve čtvrtohorách odplavila voda rozrušené kusy do okolí. Slouha i jemu zde podobné balvany stále podléhají zvětrávání, na jeho zádech můžeme najít horizontální rýhy, kterými dodnes odtéká dešťová voda. Ještě v 19. století obklopovalo Slouhu několik menších kamenů kterým se říkalo "stádo ovcí". Ty zmizely během roku 1843, kdy z nich byly nalámány kameny a šterk na stavbu Císařské silnice z Prahy na Kolín a železného mostu v Praze a Poděbradech. V roce 1920 byla na balvan umístěna bronzová pamětní deska padlým občanům obce Přišimasy.
Ve druhé části vrchu Klepec pak můžeme najít další skupinu balvanů. Nejmohutnější z nich je "Fůra sena". Balvan je 4 metry vysoký a v průměru má 8 metrů. Jeho váha je odhadnuta na 432 tun. Na jeho povrchu se nachází několik skalních mís, spojovaných s pohanskými obřady. Ve skutečnosti jde o působení vody, mechu a lišejníků, přes hluboký žlábek jdou odváděny neodolné částečky. Tento žlábek je zároveň označován za největší skalní rýhu na území Čech. I tento balvan mělo potkat stejný osud jako "stádo ovcí" nacházející se u Slouhy. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo. V roce 1844 se zde konal slavný tábor lidu. Shromáždění bylo svoláno sedlákem Josefem Klinderou a mlynářem Soulkem. Byla zde projednávána diskriminace Čechů ve smíšeném Rakousko-uherském území. Návrh byl po skončení tábora referován ve Vídni. Čtyři roky po konání tohoto tábora byli Josef Klindera a mlynář Soulek zvoleni do sněmu za poslance Českobrodska. Kousek od balvanu "fůra sena" se nachází další zajímavé kameny s názvy "Obří záda" a "Šplíchalův kočár". Ve středu borového lesa této části najdeme ještě dva zatopené lůmky. Před druhou světovou válkou sloužily jako koupaliště. V minulosti se tu težila říčanská žula jako stavební kámen na opravu vyhořelého Národního divadla v Praze. Také se na zdejší mýtině hrálo za II. sv. války divadlo a konaly se zde tradiční turistické srazy. Například v roce 1963 zde turistický odbor vedený M. Svobodou a O. Hrdličkou započal svoji činnost stanovaním z 23. na 24. února za mrazu –16 st. Celsia.

 

Podle legendy jde o slouhu kterého ráno vyhnala selka s ovcemi na pastvu. Když se večer dlouho nevracel, vyběhla ven a když neslyšela zvuk rolniček, v rozčilení zvolala: "Bodejž bys tam zkameněl!". Když Slouha viděl, že se stádo proměňuje v kámen, chtěl se zachránit útěkem, ale nedostal se daleko.

Podle jiné legendy stával na Klepci hrad, v němž sídlila stará čarodějnice, která jednou zaklela železnou holí pasáka i s ovcemi. 

O vzniku balvanu "fůra sena" se zase traduje legenda, že přes Klepec kdysi vedla cesta po které se vydal jednou senař. Bylo zřejmě po dešti a kola se bořila do bláta čím dál víc a vůz se pomalu propadal do země. Bezradný muž si na pomoc zavolal čaroděje, který chtěl zaplatit předem. Skoupý senař nechtěl za službu zaplatit a tak jej rozlobený čaroděj zaklel v kámen.
Ještě jedna pověst se ke Klepci váže. Prý zde roste divotvorná bylina zvaná "rosička". Objeví se snad jen jednou ročně v poledne. Na listech má pět kapek a kdo se jimi natře, prodlouží si věk.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail