Klášter v Kateřinkách

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Základní kámen ke stavbě kláštera augustiánek byl položen v roce 1355. Současně s ním byl při kláštere vybudován kostel sv. Kateřiny který byl vysvěcen až 28.11.1367. Pak přišla husitská revoluce a dne 20.5.1420 táboři klášter i kostel vypálili a pobořili. Staré zápisy uvádějí že nejzuřivěji si počínaly ženy, po zničení oltářů chtěly schodit i klášterní a kostelní krov. Při tomto počínání však na…

Adresa a kontaktní informace

Základní kámen ke stavbě kláštera augustiánek byl položen v roce 1355. Současně s ním byl při kláštere vybudován kostel sv. Kateřiny který byl vysvěcen až 28.11.1367. Pak přišla husitská revoluce a dne 20.5.1420 táboři klášter i kostel vypálili a pobořili. Staré zápisy uvádějí že nejzuřivěji si počínaly ženy, po zničení oltářů chtěly schodit i klášterní a kostelní krov. Při tomto počínání však na ně spadl kostelní štít a 27 z nich bylo na místě zabito. Druhý den se pokoušeli táboři mrtvá těla vyprostit, ale pro trvající nebezpečí od toho upustili. Po skončení válek se podařilo za velkých těžkostí obnovit aspoň kostel který byl znovu vysvěcen v roce 1522, klášter však skomíral, žila zde jen převorka a po její smrti byl úplně prázdný. Císař Maxmilián II. odevzdal opuštěný klášter augustiánům na Malé Straně s tím že pokud se budou chtít augustiánky vrátit má jim to být umožněno, to se však již nikdy nestalo. K dalšímu rozkvětu kláštera došlo až na počátku 18. století kdy byla postavena nová klášterní budova a 4.5.1737 položen základní kámen k novému kostelu. Ze staré stavby byla ponechána pouze průčelní věž. Stavební plány vypracoval K.I.Dientzenhofer. Vznikla tak barokní sálová stavba s polokruhovými křížovými rameny, s částečně původní hranolovou věží v průčelí. Interiér byl vyzdoben freskami Václava Vavřince Reinera. V roce 1784 vyšel dekret císaře Josefa II. kterým byl klášter i kostel zrušeny a následně odsvěceny. Do objektů byl umístěn vojenský vychovávací ústav. Za doby působení této instituce došlo k velkým škodám na uměleckých památkách. Chovanci ústavu s oblibou ulamovali sochám ruce i nohy, z nesmírně cenných obrazů vyřezávali obličeje světců nebo andělů. Byly zničeny varhany a píšťaly rozkradeny. Když jde dnes člověku z práce hlava kolem, říká se že ho jednou odvezou do Bohnic V 19. století a ještě na počátku 20. století se v podobné situaci říkávalo do Kateřinek, protože zde v klášteře byl v letech 1822-26 po odstěhování vojenského ústavu zřízen ústav pro chorobomyslné neboli blázinec. Lůžková kapacita byla pro 250 nemocných. Ústav měl vlastní kuchyni, prádelnu se sušárnou, žehlírnu, koupelny se sprchami, byty pro lékaře a správce. Počet nemocných stoupal a tak bylo v roce 1840 přikročeno k výstavbě nového pražského ústavu pro duševně choré přes zahradu dál na nejvyšším místě svatokateřinských pozemků. Nový objekt byl dostavěn v roce 1844. Zde také zemřel 2.5.1884 skladatel české národní hudby Bedřich Smetana. Ve zdejším blázinci také nějakou chvíli pobýval Jaroslav Hašek. Psychiatrická klinika je ve své hlavní budově dodnes. V bývalých prostorách kláštera je neurologická klinika a kostel sv. Kateřiny chátrá. I když o něj projevila zájem společnost k provozování zrcadlového divadla. Nepodařilo se neboť jediná cesta do kostela vede přes pozemek kliniky a její vedení se bálo že by provoz mohl narušit klid této oblasti.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail