Hlavní pošta (Jindřišská ulice)

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

První zmínky o lokalitě, kde dnes stojí novorenesanční budova hlavní pošty v Jindřišské ulici, jsou spojovány především se jménem dvorního lékárníka císaře Karla IV. Anděla z Florencie. Ten zde měl nejen dům, ale především proslulou zahradu s léčivými bylinami. Je uznáván jako zakladatel systematické lékárnické činnosti v Praze a od jeho jména se odvíjí i znak pražských lékárníků – andě…

Adresa a kontaktní informace

První zmínky o lokalitě, kde dnes stojí novorenesanční budova hlavní pošty v Jindřišské ulici, jsou spojovány především se jménem dvorního lékárníka císaře Karla IV. Anděla z Florencie. Ten zde měl nejen dům, ale především proslulou zahradu s léčivými bylinami. Je uznáván jako zakladatel systematické lékárnické činnosti v Praze a od jeho jména se odvíjí i znak pražských lékárníků – anděl. V roce 1743 byla na tomto místě postavena klášterní budova s kaplí Zvěstování Panny Marie podle plánů arch. Kiliána Ignáce Deintzenhofera pro řád celestinek. Ne však na dlouho. Už v roce 1782 je klášter zrušen Josefem II. a o dva roky později prodán eráru, působil tady kolkovní úřad a po přestavbě továrna na tabák. Ta byla v roce 1812 přeložena do Kutné Hory a zde zůstal jen sklad. V roce 1871 byla továrna – bývalý klášter zbořena a uvolnila se tak rozsáhlá stavební parcela. Na ni pak bylo rozhodnuto vystavět ústřední poštovní budovu. To se stalo v letech 1871-74, kdy zde vyrostla původně třípatrová budova s levým dvoupatrovým křídlem, zadní trakt byl přízemní. V roce 1885 bylo dostavěno druhé patro předního příčného traktu a o 10 let později zadní budovu nahradilo třípatrové příčné křídlo a zároveň byla vystavěna telefonní věž ve druhém nádvoří (později zanikla). V roce 1898 došlo k úpravě přepážkové haly, zároveň byla zastropena a prosklená. O její novorenesanční výtvarnou výzdobu se zasloužil malíř Karel Vítězslav Mašek. Tento prostor byl původně dvorem, kam zajížděly poštovní povozy. V roce 1922 ještě proběhla nástavba 4. patra a to je již dnešní budova. Budova nabízí širokou škálu poštovních služeb a mezi nimi i jednu kuriózní, s více než 100 letou tradicí: potrubní poštu. Síť potrubní pošty uložené převážně v podzemí a pomocí konstrukce pražských mostů na třech místech překračuje Vltavu. Síť má hvězdicovité uspořádání a pět hlavních tras vycházejících z budovy hlavní pošty. Je ještě doplněna řadou přímých spojů mezi účastníky. K pohonu zásilek se používá stlačeného vzduchu, která dodávají dmýchadla. Pouzdro na zásilky má délku necelých 30 cm, vnitřní průměr asi 5 cm. Tratě měří přes 55 km a některé více frekventované trasy jsou zdvojené. Napojeno je několik hlavních poštovních úřadů. Zatáčky mají poloměr 2,5 – 3 m a pouzdro se v potrubí pohybuje rychlostí 40 km/h. Například z hlavní pošty v Jindřišské ulici je zásilka na Pražském hradě za 8 minut. Srážka zásilek je vyloučena. Pokud se z jakéhokoliv důvodu roura ucpe je vypuštěna tzv. "vzduchová bomba", která tlakem 30 atmosfér překážku vytlačí. Ke zjištění místa nehody jsou využívány revizní studně, v řídkých případech je nezbytné rozkopat chodník. Devizou této pošty je její rychlost, když si zaměstnanci v Jindřišské zavolají na Masarykovo nádraží, aby jim poslali bramboráky, dostanou je ještě horké, spolehlivě a rychle, i když stočené jako palačinky. V letech 1937-39 se plánovalo velmi podstatné rozšíření budovy a vzniknout tak měla desetipatrová budova což se mnohým lidem nelíbilo. Kromě toho měl být vystavěn podzemní tunel spojující budovu pošty s Masarykovým nádražím s odbočkou na Wilsonovo. Válka však naštěstí tento velkolepý plán překazila. Od roku 1996 do roku 1999 proběhla generální rekonstrukce a modernizace budovy s celkovým nákladem 682 mil. korun. Hlavní pozornost byla věnována především dvoraně, která se stala moderním pracovištěm pro styk se zákazníky.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail