Dům elektrických podniků

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Bílá okachlíkovaná budova nad stanicí je jednou z nejvýznamnějších staveb české meziválečné architektury. Funkcionalistická budova se vstupní galeriovou dvoranou, dvěma dvoutraktovými křídly kanceláří a dvěma dvoupodlažními částmi obchodů a obslužných dvoran, s lázněmi v suterénu, byla postavena v letech 1927-35 podle plánů Adolfa Beneše a Josefa Kříže pro tehdejší Elektrické podniky hl. m. Prahy…

Adresa a kontaktní informace

Bílá okachlíkovaná budova nad stanicí je jednou z nejvýznamnějších staveb české meziválečné architektury. Funkcionalistická budova se vstupní galeriovou dvoranou, dvěma dvoutraktovými křídly kanceláří a dvěma dvoupodlažními částmi obchodů a obslužných dvoran, s lázněmi v suterénu, byla postavena v letech 1927-35 podle plánů Adolfa Beneše a Josefa Kříže pro tehdejší Elektrické podniky hl. m. Prahy. Zadní část budovy využívá obvodní poliklinika, uvnitř je přednáškový sál. V nedávné době odtud Dopravní podnik ( nástupce EP ) své kanceláře odstěhoval do nově postavené budovy na Sokolovské u stanice metra Vysočanská, budova snad patří ČS a zřejmě poloprázdná budova čeká na svoje další nájemce. Dům se vyznačuje vnější impozantností i vnitřní krásou. Jeho uživatelé se však k němu chovali dost macešsky. Zmizely četné originální detaily – kliky dveří, svítidla a zábradlí. Spojení funkčnosti, účelnosti a půvabu bylo narušeno nevhodnými podlahovými krytinami, dodatečně vestavěnými příčkami a povrchovým vedením kabelů. Lze jen doufat, že bude vše napraveno.

V místech, kde dnes stojí farní kostel a budova Dopravních podniků, býval ovčín, pivovar a shluk malých domečků, tak malých, že jim větší člověk dosáhl na okapní žlab. Domky tvořily nerovnou, úzkou uličku. Postavili je prý po třicetileté válce v Bubnech usazení demobilizování švédští vojáci. Jiná pověst zase s určitostí tvrdí, že tady kolem dnešní stanice Vltavská byly domky panských ovčáků. Možná jsou pravdivé obě verze. Některé domky postavili v 16. století ovčáci, některé o 100 let později švédští vojáci. Po ovčácích zůstalo v Bubnech jméno v ulici Na ovčinách. Vedle domů ovčáků a vojáků byla zahrada. Zahradnickému domku se říkalo Kréta. S ostrovem Kréta však neměl nic společného, to si jen bubeňáci vylepšili slovo grotta, což byla umělá jeskyně. Takovou grottu si dal hrabě Adam Martinic postavit i ve své bubenské zahradě. Panstvo v ní spočívalo, nad hlavou měli umělé krápníky, do stěn byly vsazeny kameny, mušle a obrazy polonahých nymf. Říká se že pod bubenskou grottou ústila chodba, která vedla až do Valdštejnského paláce na Malé Straně a prý se do ní jednou propadla celá svatba v kočárech. Proti bubnskému pivovaru stávala rybářská čtvrť. Třetí největší rybářské středisko v pražském povodí Vltavy. Na prvním bylo Podskalí, na druhém František. Bubenské rybářské domky byly veskrze originály. Vypadaly podle toho, kdo je stavěl a kolik na stavbu měl. S otázkou materiálu si lidé od vody hlavu moc nedělali. Jen ty domky u Vltavy musely mít vysoké podezdívky, aby neteklo do postele, když se řeka rozvodnila a tady povodeň hrozila často.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail