Statistika našeho portálu

103 405 Akcí v kalendáři
5 390 Ubytovacích zařízení
24 208 Míst a památek

Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Praha

Chrám sv. Víta.Chrám sv. Víta je nejkrásnějším a nejhonosnějším pražským kostelem. V jeho dějinách se odráží počátky křesťanské kultury v Čechách. Je mausoleem českých panovníků a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.Historie stavby chrámu sv. Víta.Stavba katedrály sahá až do prvního tisícletí a končí v počátku 20. století.První svatyni na území dnešního Pražského hradu, které je sídle…

Adresa a kontaktní informace

Adresa:: Praha
Oblast: Praha
Kraj: Praha
Okres: Praha
Obec: Praha

Telefon

Fotogalerie k článku

Chrám sv. Víta.

Chrám sv. Víta je nejkrásnějším a nejhonosnějším pražským kostelem. V jeho dějinách se odráží počátky křesťanské kultury v Čechách. Je mausoleem českých panovníků a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.

Historie stavby chrámu sv. Víta.

Stavba katedrály sahá až do prvního tisícletí a končí v počátku 20. století.

První svatyni na území dnešního Pražského hradu, které je sídlem panovníků již od konce 9. století, nechal postavit kolem roku 927 kníže Václav. Pozůstatky této rotundy byly nalezeny při archeology v letech 1911 – 1929. Stála na místě chrámu sv. Víta až do roku 1060, kdy zde kníže Spytihněv založil románskou baziliku. Její stavba byla dokončena v roce 1096 knížetem Břetislavem II.

V roce 1344 papež povýšil pražské biskupství na arcibiskupství a Karel IV. založil na místě baziliky gotickou katedrálu. Projekt byl inspirován dómem ve francouzském Narbonnu. Vypracoval ho a stavbu také do roku 1352 řídil francouzský stavitel Matyáš z Arrasu. Vybudoval presbytář chrámu, ochoz a věnec pětibokých kaplí mezi sakristií a kaplí sv. Kříže. Po jeho smrti se stavby ujal Petr Parléř.

Vystavěl další kaple pravoúhlého tvaru, chodbu ochozu, triforium nad arkádami, okenní stěnu lodi, klenbu a spodní část hlavní věže s přilehlou Zlatou bránou. Za jeho vedení stavby byly také vytvořeny některé plastiky. Socha sv. Václava pro svatováclavskou kapli, sochy Přemysla I., Přemysla II. a Spytihněva pro výzdobu jejich náhrobků, náhrobky dalších Přemyslovců, busty pro vnitřní triforium, či poprsí světců pro horní triforium. Po smrti Petra Parléře ve stavbě chrámu pokračovali jeho synové.

Počátkem 15. století byla stavba přerušena husitskými bouřemi.

Nevelkými úspěchy se o pokračování stavby pokusili panovníci Václav Jagellovec a Leopold I.

K významnému posunu stavby došlo až v letech 1860 – 1929 pod vedením Josefa Krannera, Josefa Rockera a Kamila Hilberta. V tomto období byla dokončena stavba křížové lodi, přistavěno západní pětilodní s kaplemi a dvěmi věžemi v průčelí chrámu. Nepodařilo se dokončit vnitřní výzdobu a tak další práce pokračovaly v průběhu celého 20. století.

Provedení chrámu sv. Víta.

Chrám sv. Víta, tak jako ho vidí dnešní návštěvníci Pražského hradu, patří mezi nejvýznamnější gotické stavby. Má příčnou loď, tři věže, ochoz a prstenec kaplí za chorem. Chrámový prostor katedrály je 124 m dlouhý, 60 m široký a 33 m vysoký.

Neméně úchvatná je vnitřní výzdoba chrámu. Prostor je tvořen mohutnou gotickou klenbou na 28 pilířích. Spodní část tvoří arkády, v horní části jsou umístěna velká okna. Nad arkádami je po obvodu celého chrámu triforium, portrétní galerie. Je zde umístěno 21 poprsí příslušníků panovnických rodin a osob, které se zasloužily o stavbu chrámu.

Najdeme zde Jana Lucemburského, Elišku Přemyslovnu, Václava Lucemburského, Jana Jindřicha, Karla IV., arcibiskupy Arnošta z Pardubic, Václava Jana Očka z Vlašimi, Jana z Jenštejna, stavitele Leoparda Buška, Mikuláše Holubce, Václava z Radče, Beneše Krabice z Weitmile, Matyáše z Arrasu, Petra Parléře a celou řadu dalších osobností. Nejstarší plastiky byly zhotoveny v Parléřově huti. Novější vytvořili J. &Scaron;tursa, B. Kafka, L. Kofránek, B. Benda, J. Lauda a J. Kavan.

Hlavní oltář katedrály je opukový v novogotickém slohu. Byl zhotoven v letech 1868 – 1873 podle návrhu J. Krannera.

Po stranách chorů jsou umístěny dřevěné lavice pro kanovníky Svatovítské kapituly. Pochází z druhé poloviny 17. století. Vlevo je umístěno křeslo pro arcibiskupa.

Před chórem je královská hrobka. Jde o renesanční dílo vytvořené z bílého mramoru v letech 1564 – 1589. Hrobka je vyzdobena sochami a reliéfy, které vytvořil nizozemský sochař Alexandr Collina. Na vrchní desce je umístěna stojící postava sv. Salvátora. Dále jsou zde ležící postavy Ferdinanda I., jeho manželky Anny Jagellovny a syna Maxmiliána. Jejich těla jsou uložena uvnitř tumby.

Na bočních stěnách jsou medailony s poprsími českých králů a královen. Je zde Karel IV. a jeho čtyři manželky, Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad. Jejich těla jsou uložena s dalšími členy jejich rodin v hrobce pod mausoleem. Přístup k ní je z kaple sv. Kříže. Královská hrobka je ohrazena kovanou mříží zhotovenou v roce 1589.

Západní průčelí chrámu je osazeno oknem s motivem Stvoření světa, jehož autorem je František Kysela. Je vyzdobeno sochami 14 světců, Karla IV. a bustami J. Mockera, K. Hilberta, Z. Wirtha, a F. Kysely. V roce 1929 je vytvořil V. Sucharda.

Vedle kaple sv. Kříže se nachází královská oratoř, která byla vybudována v roce 1493. Autorství tohoto díla je připisováno Benediktu Rejtovi z Pístova. Přední část oratoře je vyzdobena pletencem sukovitých větví zhotovených z kamene. Na zábradlí oratoře jsou umístěny znaky, z leva, dalmatský, hornolužický, bosenský, polský, uherský, český, moravský, lucemburský, slezský a dolnolužický. U oratoře je boční vchod do chrámu. Jeho vstupní dveře byly zhotoveny v roce 1629.

Hlavní vchod do katedrálu tvoří tři portály s mohutnými bronzovými vraty. Jejich plastickou výzdobu vytvořil podle návrhu V.H. Brunnera O. &Scaron;paniel. Námětem výzdoby středních vrat jsou výjevy z výstavby katedrály od roku 925 do roku 1929. Na levých bočních vratech je zobrazena svatováclavská legenda a na pravých legenda svatovojtěšská.

Hlavní věž katedrály Je vysoká 99,5 m a vchod do ní je vedle Thunovské kaple. V prvním patře věže je umístěn největší zvon v Čechách zvaný Zikmund. Je 2 m vysoký, v průměru měří 2,6 m a váží 17 tun. Byl ulit v roce 1548 Tomášem Jarošem z Brna. Na vrcholu věže, pod měděnou bání, je renesanční ochoz, který poskytuje jedinečný výhled nejen na katedrálu a areál Pražského hradu, ale na celou Prahu.

Mapa

Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Památky zobrazoval mezi prvními?

Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 14107 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!

Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz