Bývalý františkánský klášter - Plzeň

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Plzeň

Bývalý konvent františkánů minoritů (později františkánů observantů) u kostela Nanebevzetí Panny Marie se nachází v jihovýchodní části městského historického centra. Prostory konventu dnes využívá Diecézní muzeum.Minorité přišli do Plzně krátce po roce 1295. Téměř současně začal vznikat i klášterní areál, který byl dokončen v 80. letech 14. století. V roce 1419, kdy na čas město přešlo pod vlivem…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Bývalý konvent františkánů minoritů (později františkánů observantů) u kostela Nanebevzetí Panny Marie se nachází v jihovýchodní části městského historického centra. Prostory konventu dnes využívá Diecézní muzeum.

Minorité přišli do Plzně krátce po roce 1295. Téměř současně začal vznikat i klášterní areál, který byl dokončen v 80. letech 14. století. V roce 1419, kdy na čas město přešlo pod vlivem Václava Korandy k husitství, byli řeholníci z města vyhnáni. Situace se ale během několika měsíců změnila a minorité se mohli vrátit zpět. Posléze za husitských válek čelili újmám, které vznikly v souvislosti s obléháním města husity v letech 1433–1434. Roku 1460 byl z rozhodnutí papeže Pia II. minoritský klášter předán do správy přísnější odnoži františkánů, a to observantům. Protože nové společenství, přísně dodržující chudobu, nemohlo společně s klášterním areálem převzít i dosavadní majetek, byla jeho správa předána městu Plzni s tím, že se postará o potřebné stavební opravy a výživu řeholníků. Během 17. a 18. století nastal rozkvět zdejšího kláštera, kdy také proběhly stavební úpravy kostela i konventu, na nichž se podepsala nejenom předchozí špatná hospodářská situace komunity, ale i obléhání Plzně Mansfeldem v roce 1618. Řeholníci působili v Plzni až do roku 1950, kdy byli komunistickým režimem z konventu vyhnáni. Po roce 1989 byl objekt navrácen řádu, který jej daroval církvi. Kostel se tak stal děkanským a prostory konventu využívá Diecézní muzeum. Komunita observantů ale Plzeň neopustila, jen působí v nových prostorách na plzeňském sídlišti Lochotín.

Bývalý klášterní areál si přes veškeré novodobé úpravy zachoval do velké míry svoji středověkou podobu, jak dokládá i trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Připomínku barokních úprav nalezneme např. v jeho západním průčelí, pocházejícím z 20. let. 18. století, které bylo postaveno dle návrhu plzeňského architekta Jakuba Augustona ml. Na jižní straně přiléhá ke kostelu budova konventu, taktéž upravená v době baroka. Středověkou podobu si zachovala kvadratura, přičemž v objektu nalezneme i pozdně středověké nástěnné malby.

A. Š.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail