Bruntál

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Bruntál

Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji ležící v Nízkém Jeseníku. Město má dlouhou historii a jeho zachovalé historické jádro je městskou památkovou rezervací. Doložená historie města začíná roku 1213 kdy byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, bratrem krále Přemysla Otakara II. Městu patří jeden primát, který asi leckoho překvapí. Bruntál je vlastně nejstarším městem…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Bruntál je okresní město v Moravskoslezském kraji ležící v Nízkém Jeseníku. Město má dlouhou historii a jeho zachovalé historické jádro je městskou památkovou rezervací.
Doložená historie města začíná roku 1213 kdy byl založen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, bratrem krále Přemysla Otakara II. Městu patří jeden primát, který asi leckoho překvapí. Bruntál je vlastně nejstarším městem na území dnešního Českého státu. Nejstarším městem z institucionálního hlediska. Jak vyplývá z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla I. Otakara z roku 1223, obdržel Bruntál deset let před jejím vydáním jako vůbec první obec v českých zemích magdeburské městské právo. Město proto bylo až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem založená na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc.
Důvodem pro založení Bruntálu byla jednak nutnost chránit severní hranici Moravy proti kolonizačním snahám vratislavského biskupství, jednak rudné bohatství těchto hor. Pávě těžba drahých kovů byla hlavním zdrojem hospodářské prosperity po dlouhou dobu. Tuto skutečnost odrážel i městský znak - již jeho nejstarší vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Tím, že byl Bruntál horním městem stal se zeměpanským majetkem, nejdříve tedy moravských markrabat, posléze opavských vévodů. Díky tomu obdržel řadu výsad a privilegií a mohl se velmi rychle rozvíjet. Město se stalo v průběhu 13.století branou pro další kolonizaci Jeseníků, stalo se centrem řemeslné výroby a regionálních trhů. Mělo právo konat ročně čtyři jarmarky a týdenní trh. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296.
Bruntál byl tedy předurčen, aby se stal správním centrem širší oblasti, z které se počátkem 16. století konstituovalo svobodné panství Bruntál. Jeho majiteli byli až do roku 1621 páni z Vrbna. V té době prošlo město i renesanční přestavbou, bylo zvelebeno a páni z Vrbna přestavěli hrad na zámek. Útlum těžby na konci 16.století znamenal pro město počátek úpadku. V roce 1621 získal panství jako bělohorský konfiskát Řád německých rytířů, který je vlastnil až do roku 1939. Pokles významu města však pokračoval i nadále. Nejdříve přišly válečné útrapy během třicetileté války, po ní morové epidemie a v 18.století i velké požáry.I přes toto těžké období se Bruntál dočkal stavebních úprav. Byla postavena řada barokních staveb – mimo jiné byl přestavěn zámek a poutní kostel na Uhlířském vrchu a byla postavena piaristická kolej s kostelem. Nový rozkvět města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Další vlna rozvoje průmyslu v Bruntále následovala ve druhé polovině 19. století. Roku 1872 bylo město napojeno na železniční trať Olomouc – Opava, v roce 1885 zde byla otevřena vůbec první veřejná nemocnice v českém Slezsku. Ve městě vznikla řada škol. Rozvíjející se město se v polovině 19. století stalo městem okresním.
Bruntál čekaly problémy, kterými si prošla většina příhraničních měst s převahou německého obyvatelstva. Od 30. let 20. století sílil nacionalismus u většiny německých obyvatel města, které se stalo baštou Henleinovy Sudetoněmecké strany. I přes tyto problémy se město za první republiky rozvíjelo. Bylo postaveno 480 nových budov a starší byly rekonstruovány. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a v letech 1945 – 1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem. Na jeho vývoji se negativně projevila likvidace tradičního textilního průmyslu.
Nejvýznamnější památkou nejen města, ale i regionu je zámek, který vznikl ve 2. polovině 16. století přestavbou původního městského hradu z konce 15. století. Zámek pánů z Vrbna postavený ve stylu severské renesance má netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami a stojí téměř ve středu města. Byl pozdně barokně přestavěn v letech 1766 – 1769. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl upravován v polovině 19. a počátkem 20. století. Dominantu zámku tvoří 61 m vysoká, osmiboká věž s hodinami. Na zámku,se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Zámek je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce. Při zámku je rozsáhlý park s objektem salla tereny, pískovcové sochy a zbytky městských hradeb s baštami. Ve městě je také řada sakrálních památek. nejvýznamnější je kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 13. stol., nyní v novogotické úpravě. Na náměstí stojí několik památkově chráněných domů např. renesanční Gabrielův dům z 16. stol. a významný je i Klüppelův sloup upomínající na událost z třicetileté války.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail