Bazilika Nanebevzetí P. Marie - Žďár nad Sázavou

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Žďár nad Sázavou

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše se nachází v severní části města při ulici Santiniho v blízkosti místního zámku. Počátky konventního kostela Panny Marie při klášteře žďárských cisterciáků se kladou do poloviny 13. století, kdy byl zdejší klášter založen. Orientovaný klášterní kostel je situován v centru klášterního areálu. Jeho západní průčelí se vypíná přímo proti vstupní bráně. …

Adresa a kontaktní informace

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše se nachází v severní části města při ulici Santiniho v blízkosti místního zámku.

Počátky konventního kostela Panny Marie při klášteře žďárských cisterciáků se kladou do poloviny 13. století, kdy byl zdejší klášter založen. Orientovaný klášterní kostel je situován v centru klášterního areálu. Jeho západní průčelí se vypíná přímo proti vstupní bráně. Na jih od kostela byly situovány budovy konventu, které jsou dnes z větší části zaniklé. Základy kostela byly slavnostně položeny 25. 5. 1253. Jedná se o protáhlou trojlodní baziliku končící na východě příčnou lodí s kaplemi. V roce 1263 byla pravděpodobně stavba kostela z větší části dokončena. Roku 1689 byl klášterní kostel poničen požárem, při němž se zřítila tři západní pole klenby hlavní lodi. Kostel byl ale vzápětí opraven. K zásadní přestavbě však došlo až za opata Václava Vejmluvy (1670 – 1738) okolo roku 1710. Stavební úpravy ve stylu barokní gotiky provedl architekt Jan Blažej Santini – Aichel (1677 – 1723). Zcela unikátně doplnil Jan Santini především transept, který "přemostil" dvojicí symetrických, velmi subtilně konvex-konkávně tvarovaných barokních krucht, nesoucích dvojici těžce působících barokních varhanních skříní, které sám navrhl. Architektonické detaily jsou modelovány štukem a mají imitovat gotické tvarosloví. V některých částech dokonce barokní štukové prvky překrývají původní, gotické, z kamene tesané architektonické články. Mobiliář je taktéž vrcholně barokní. Architektura hlavního oltáře je zdobena dvěma obrazy Michala Leopolda Willmanna z roku 1692. Sochařská výzdoba je dílem tyrolského sochaře Řehoře Thényho (1695 – 1759). Z pozdější fáze výzdoby kostela je nejhodnotnějším dílem boční oltář Božího hrobu z roku 1780, jehož autorem je brněnský mistr Ondřej Schweigl (1735 – 1812). V roce 2009 byl kostel povýšen na baziliku minor.

Kostel je přístupný od května do září od 9 do 17 hod; jinak v době konání bohoslužeb a kulturních akcí.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail