Vyšší Brod
- Úvod
- Lokalita
- Detail článku
Vyšší Brod
Vyšší Brod, nejjižnější město České republiky, vznikl počátkem 13. století jako tržiště na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách římanů. První písemná zmínka je v darovací listině z 1. června 1259, kterou pan Vok z Rožmberka, zakladatel kláštera, dává tomuto klášteru rozsáhlé území s tehdy jediným osídleným - tržištěm Vyšší Brod.…
Vyšší Brod, nejjižnější město České republiky, vznikl počátkem 13. století jako tržiště na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách římanů. První písemná zmínka je v darovací listině z 1. června 1259, kterou pan Vok z Rožmberka, zakladatel kláštera, dává tomuto klášteru rozsáhlé území s tehdy jediným osídleným - tržištěm Vyšší Brod. Roku 1528 přidává Jan III. z Rožmberka výsadu městských práv a právo pečeti s vlastním erbem.
Historie
V průběhu staletí byl Vyšší Brod pro částečnou odlehlost uchráněn válečných výprav, často byl však postihován požáry. Ty zejména v 19. století změnily charakter zástavby. Zásadní změny přinesl revoluční rok 1848. Zhroucením vrchnostenské a tvorbou nové politické správy se stává Vyšší Brod sídlem okresního hejtmanství, po roce 1868 sídlem okresního soudu. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. je Vyšší Brod od roku 1870 městem.
Po záboru pohraničních území roku 1938 se Vyšší Brod stává součástí Hitlerovy třetí říše. Po II. světové válce a nuceném vystěhování německých občanů dochází k výměně obyvatelstva. Vyšší Brod už není okresním hejtmanstvím, zrušen je i okresní soud. V 50. letech ztrácí i statut města, který je opět navrácen až rozhodnutím Parlamentu ČR 1. 7. 1994.
Nejvýznamnější památkou je cisterciácký klášter založený Vokem z Rožmberka roku 1259. Mniši zde po staletí žili podle řehole sv. Benedikta, kterou lze charakterizovat slovy: "Modli se a pracuj". Svou prací přetvářejí celý kraj, sami vystavěli klášter s gotickým chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Klášterní knihovna čítající 70 tisíc svazků je třetí největší knihovnou v republice. Mezi památkami vyniká zvláště Vyšebrodská madona a Závišův kříž. Klášter přestál husitské bouře i 30-ti letou válku. Poprvé byli řeholníci vyhnáni nacisty v roce 1941 a po roce 1950 byl klášter zrušen tehdejším režimem.
Dnes zde opět žije komunita mnichů, kteří se snaží o obnovu řeholního života i klášterního komplexu. V areálu kláštera je také možno navštívit poštovní muzeum. Vyšší Brod je pro rekreaci velice atraktivní místo. Pro turisty je při praveno mnoho tras s přírodními nebo historickými zajímavostmi. (např.Čertova stěna, křížová cesta, kamenná mohyla ...). Naučná stezka podél Hamerského potoka k vodopádům vás zasvětí do historie starých řemesel.
Ani cyklisté nepřijdou zkrátka. K vzdálenějším neméně zajímavým cílům jsou připraveny cyklotrasy. Městem prochází Šumavská magistrála a nově otevřenými přechody si můžete tzv.odskočit i naprojížďku po krásném rakouském příhraničí.
Svou polohou uprostřed lesů, blízkostí řeky Vltavy a nedaleké přehrady Lipno nabízí Vyšší Brod i mnoho dalších sportovních i rekreačních aktivit, a to nejen v létě.
Památkové objekty v obci
- Cisterciácký klášter Vyšší Brod s opevněním - založen před rokem 1259 Vokem z Rožmberka
- Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie - pod kněžištěm je hrobka rožmberského rodu
- Děkanský kostel svatého Bartoloměje - původně raně gotický, založen roku 1259, upraven v 16. století, přestavěn v 17. století
- Kostelík sv. Josefa
- stará kašna s patronem hasičů sv. Floriánem
- stará radnice někdejší Wolfbäckův dům založený v roce 1524
- pranýř na náměstí z roku 1597
Památky a příroda v okolí
Čertova stěna
Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč vznikla spojením dvou rezervací na ploše 104 hekterů. Vltava od lipenské přehrady zde prudce klesá v sevřeném údolí a vytváří tak silně balvanité koryto, nazývané Čertovy proudy. Na skalnatých svazích nad řekou rostou reliktní bory s chráněným vřesovcem pleťovým. Sutě ze tvoří tzv. Kamenná moře, na první pohled téměř bez vegetace, ovšem s četnými druhy lišejníků a mechorostů. V náplavech Vltavy jsou Olšiny a malá bučina. Rezervací prochází podél Vltavy zelená turistická značka a cyklostezka z Vyššího Brodu do Loučovic. Přístup na vlastní Čertovu stěnu, která se stala námětem i pro stejnojmennou operu B. Smetany, je možný z Vyššího Brodu po červené značce, případně po silnici Vyšší Brod – Loučovice. Stěna se nachází nedaleko parkoviště.
Opatská stezka
Stezka je pro svou nenáročnost určena široké veřejnosti, nevyjímaje rodiny s menšími dětmi. Trvá asi 1 ˝ hodiny, má tvar osmičky a začíná i končí u kláštera. Trasa se dá například zahájit prohlídkou kláštera a ukončit prohlídkou poštovního muzea. Po cestě najdete díla místních kameníků i materiál, který používali ke své práci. Opatská stezka vede podél umělého kanálu zásobujícího klášter vodou. Mohutný smíšený les kolem kanálu je přibližně 180 let starý a můžete si tu najít i borovici Douglasku. Po stezce minete odbočku k zaniklé obci Pošlák. Asi 100 metrů za odbočkou ve směru na Pošlák vám pramen dobré vody, vytékající z kamenné kapličky, nabídne příjemné osvěžení. Vrátíte-li se na cestu podél potoka, všimnete si v zahradě stavení – je to sterý hamr ke kterému se ještě vrátíte. Cestou podél potoka minete starou vodárničku zdroj pitné vody pro město Vyšší Brod. Po pár krocích se vám otevře krásný pohled na vodopády Sv. Wolfganga. Když přejdete Menší Vltavici, můžete se vydat vzhůru na poutní místo Maria Rast, nebo dolů zpět ke klášteru kam míří i naučná stezka. Opět se dostanete ke starému hamru a nepřehlédnete ani lom kamene s původní násypkou. U lomu odbočíte vlevo, překřížíte Menší Vltavici i Opatskou stezku a vydáte se po vrstevnici lesní cestou zpět ke klášteru. Nepřehlédněte po levé straně Leopoldovu skálu a starý aquadukt. Celá trasa je dobře značena a na zajímavých místech je doplněna informačními cedulemi, které nám přibližují historii staveb a řemesel.
V bezprostřední blízkosti obce se nachází národní přírodní rezervace Čertova stěna a Luč s unikátním žulovým masivem a zbytky přirozeného a suťového lesa.
Kraví hora
Hora chránící od nepaměti brod přes řeku Vltavu na zemské stezce od Dunaje do vnitrozemí. Na jejím vrcholu byla upravena na skále vyhlídka s kovaným zábradým. Pod skálou je umístěn dřevěný kříž s cedulkou o nadmořské výšce. Svůj výšlap zahájíte u vlakového nádraží Vyšší Brod – klášter směrem na Hrudkov. Výhled na areál kláštera a město je vám odměnou za výstup na tuto horu. Cestou zpět můžete za vsí Lachovice směrem na Přízeř vidět v oboře bizony.
Herbertovský vrch
Kamenná mohyla na Herbertově
Herbertovský vrch je opředen řadou pověstí a domněnek, ale na svůj archeologický průzkum stále čeká. Podle psychotronika, který zde provedl "před výzkum" se zde pravděpodobně naházejí dvě "vrstvy" osídlení. Tu mladší můžeme předběžně určit do 11. a 12. století a tu starší do let, kdy se dnes píše "před Kristem." Dle psychotronika je v mohyle pohřben jediný muž a mohyla patří do mladší vrstvy. Podařilo se zde však objevit i možné malé "žárové hroby" z doby osídlení Herbertovského kopce Kelty, povalený menhýr s pozitivní energií i místo, kde bývalo strážní stanoviště.
Přírodní park Vyšebrodsko
Přírodní park Vyšebrodsko byl vyhlášen po zrušení "hraničního pásma" na rozsáhlém území mezi pravým břehem Vltavy a státní hranicí s Rakouskem od Horního Dvořiště až po Přední Výtoň. Hlavním cílem zřízení přírodního parku je ochrana krajinného rázu, tedy regulace zásahú člověka do této krajiny. V roce 1992 zde byla vyhlášena tři nová chránéná území. Přírodní rezervace Kapličky">Rašeliniště Kapličky na ploše 72 hektarů tvoří vrchoviště s rašelinovým borem a podmáčené louky v okolí Lipového potoka. Rašelinný bor tvoří borovice blatka (Pinus yotundata). Po jižní hranici vede po asfaltce červená značka z Krásných Polí na Kapličky, po severozápadní hranici pak modrá značka z Lipna na Kapličky. Přírodní památka Medvědí hora se nachází na severovýchodním svahu stejnojmenné hory jihozápadně od Loučovic na ploše 82 hektarů. Chráněny jsou zde zejména květnaté bučiny s příměsí klenu. Po západní hranici prochází modrá turistická značka z Lipna na Kapličky, skrz rezervaci pak asfaltka z Loučovic do Lipové, východní hranice se dotýká cyklostezka z Loučovic na Krásná Pole. Přírodní památka Uhlířský vrch se nachází na severním svahu stejnojmenné hory jižně od Loučovic. Chráněny jsou zde zejména kyselé bučiny s bikou hajní (Luzula nemorosa). Po jižní hranici prochází červená turistická značka z Vyklestilky na Krásná Pole, nejcennější části rezervace z ní ale neuvidíte.
Čertovo kopyto
Čertovo kopyto je vysoký přírodní skalní útvar, který své pojmenování dostal podle balvanu dokonale připomínající kopyto. Otvíra se zde krásný výhled na Lipenské jezero s přístavištěm parníků a jachetního kotviště rekreačního střediska Marina Lipno. V bezprostředním okolí jsou další zajímavosti. Seskupení žulových bloků nazývaných také Cikánský hrad. Při cestě na Čertovo kopyto nezapomeňte také odbočit a navštívit další přírodní útvar. Poustevna je další zajímavé seskupení kamenů s malou průrvou, kde žil poustevník . Na balvanu je označeno železným křížkem.
Přístupné jsou od parkoviště u Lipenské hráze po modré značce. Zhruba 400 m od parkoviště je rozcestí "U Poustevny" s informačním panelem, odkud k poustevně odbočuje významová značka (asi 300 m). Čertovo kopyto se nachází na trase modré značky asi 500 m od rozcestí.
Maria Rast am Stein
"Marie odpočívající na kameni"
Podle legendy se v místě kde odpočívala na kameni Panna Marie s Ježíškem objevil v roce 1844 obraz Panny Marie Sněžné. V roce 1887 zde skupina pasáčku nad kamenem a obrazem postavila improvizovanou kapličku, kterou později oni i další usedlíci různě vyzdobovali. Následně navštívil kapličku opat Vyšebrodského kláštera Leopold Wackarž, který rozhodl na místě vystavět poutní kostelík. Žulová stavba v pseudorománském slohu byla vysvěcena v roce 1888. V roce 1890 byla tato kaple nahrazena novou, v níž byla umístěna socha Panny Marie Snežné v životní velikosti. Ke kapli patří také sousední obrazárna a kamenná kazatelna pod širým nebem. V roce 1898 bylo okolo cesty na Maria Rast vybudováno 14 zastavení krížové cesty. U cesty vznikl též hostinec Alexe Peckla, v nemž se čepovalo klášterní pivo (jeho ruiny jsou dodnes patrné) Toto mariánské poutní místo se nachází na severním úbočí Martínkovského vrchu (846 m). Dříve bylo toto místo částčně vykácené a nacházel se zde překrásný výhled na Vyšší Brod každoročně se zde konají náboženské poutě.
Maria Rast můžete navštívit:
1.Od cukrárny Eva z horní strany náměstí po zelené značce, která vede podél krížové cesty
2.Kolem kláštera po Opatské stezce, která vede podél toku Menší Vltavice k vodopádům. Stezka se obrací zpět ale dále je možné pokračovat po žluté až na Maria Rast.
Rožmberk
Jeden z nejstarších hradů Vítkovců, postaven jako dvojhradí. Dolní hrad je z pol. 13. stol., přestavěný renesančně a v 19. stol. upravený ve stylu anglické novogotiky. Z Horního hradu zachována pouze kamenná hláska Jakobínka ze 14. stol.
Hrad byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem do bohatého horního Podunají. Rožmberk patří mezi nejstarší hrady v jižních Čechách (poprvé doložen roku 1250). Je kolébkou rodu Rožmberků. Není tedy divu, že se zde zjevovala Bílá paní rožmberská, podobně jako na dalších sídlech tohoto šlechtického rodu. Dodnes zde existuje pokoj Bílé paní a zachoval se i obraz Perchty, zobrazené jako kouzelnice, ukazující hůlkou na zvěrokruh.
Hrad byl obydlím vladaře a centrem panství. I přes svou výhodnou strategickou polohu na skále, obkopen ze tří stran Vltavou, byl několikrát dobyt.
V roce 1551 byla rodová panství postoupena šestnáctiletému Vilémovi z Rožmberka. Do této doby spadají počátky intenzívní stavební činnosti na Rožmberku. Toto období také náleží k nejslavnějším v rožmberských dějinách. Po jeho smrti se v roce 1592 ujímá panství Petr Vok. V roce 1597 postoupil Petr Vok rožmberské panství Janu Zrinskému. Z gotického hradu se stalo na pohodlné renesanční sídlo. Počátkem 30.leté války se hrad v roce 1620 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. V držení šlechtického rodu Buquoyů byl hrad až do roku 1945. Následně byl zestátněn a zpřístupněn veřejnosti.
Vítkův hrádek
Zřícenina gotického strážního hradu jižně od Lipenského jezera založený ve 13. stol. Vítkovci. Rožmberkům patřil téměř 200 let až do Bílé hory. Dodnes se zachoval zbytek hranolové věže a zdivo některých hradních stavení.
Nejvýše položený hrad v České republice (1053 m.n.m) z jehož věže je nádherný výhled do okolí na Lipenskou nádrž a při dobré viditelnosti lze shlédnout i panorama Alp. Od roku 2005 je zřícenina přístupná veřenosti i s možností vystoupení na věž (za poplatek děti do 15ti let 20,- Kč, ostatní 40,- Kč)
Hrad je situován asi 0,5 km od osady Svatý Tomáš na vrcholu hory Vítkův kámen. Na Svatý Tomáš se dostanete buď z obce Přední Výtoň, anebo z Frymburka přívozem přes Frýdavu. U kostela je parkoviště a dál musíte po kamenité cestě pěšky.
Schwarzenberský kanál
Naučná stezka Schwarzenberský plavební kanál vede podél části Schwarzenberského kanálu krajinou Trojmezenské hornatiny mezi Novou Pecí a Jelením v NP Šumava nad počátkem přehradní nádrže Lipno . Seznamuje návštěvníky s historií plavení dřeva na Šumavě, s historií vlastního plavebního kanálu, s osobností budovatele kanálu Josefa Rosenauera i s technickými díly, která byla při stavbě kanálu vybudována.
Historie:
Spojení dvou evropských úmoří navrhl poprvé císař římský a král český Karel IV.. Již za doby jeho vlády měly údajně začít první práce na uskutečnění tohoto gigantického plánu, stopy po výkopech se prý daly najít ještě v 16. století. Schwarzenberský kanál jehož délka je více než 50 km byl budován ve dvou etapách. Cílem první etapy (1789 - 1793) bylo postavit zařízení, které by napomohlo lepšímu zásobování Vídně palivovým dřevem. Autorem projektu byl lesní inženýr Josef Rosenauer, kterému se podařilo mistrně propojit několik šumavských potoků pomoci umělého koryta v případě potřeby zásobovaného vodou z pomocných rybníčků a z Plešného jezera. Kanál v mnoha místech téměř kopíruje vrstevnici a jednou překonává přírodní překážku 389 m dlouhým tunelem. Stavba splnila svůj účel - dřevo bylo možné dopravit vodní cestou ze Šumavy do Vídně za 8 dní. Druhá etapa výstavby proběhla v letech 1821 - 1822 pod vedením inženýrů Falty a Krause. Stavěl se tzv. "nový kanál" tj. část stavby pokračující za tunelem na Jeleních Vrších (Jelení). Tato část se u stavidel nad dnešní Novou Pecí dělila na Dunajskou a Vltavskou větev a umožnila tak dopravu dřeva do obou řek. Na březích Vltavy bylo velké překladiště, kde byly svazovány vory. Poslední plavba na české straně proběhla v roce 1962. Dnes jsou některé části Schwarzenberského kanálu rekonstruovány (technická památka).
Přístup:
Přístup ke stezce je od parkoviště v Nové Peci po trase zeleně značené turistické cesty. Od připojení cesty ke kanálu stezka pokračuje podél tohoto významného technického díla a končí po 9 km u dolního portálu tunelu kanálu u osady Jelení.Na její trase je umístěno 6 zastavení, která jsou osazena informačními panely.
Rodáci
Hudební skladatel, pedagog a dirigent Oskar Emil Batěk (1888 - 1969), sochař Matěj Sonnberger (1778 - 1824), německý spisovatel a básník František Isidor Proschko (1816 - 1891).
Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Lokalita zobrazoval mezi prvními?
Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 1317 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!
Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz
« zpět na seznam položek
