Vrchlabí

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Vrchlabí

Město Vrchlabí je leží Královehradeckém kraji a je vnímáno jako přirozená krkonošská metropole. Často je i označováno jako vstupní brána do střední části Krkonoš. Přirozenou součástí města je i protékající řeka Labe. Vzhledem ke své poloze i k mnoha pozoruhodným památkám, je Vrchlabí celoročně vyhledávaným centrem turistů, toužících po relaxačně-aktivní dovolené. V současnosti zde žije přibližně …

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Město Vrchlabí je leží Královehradeckém kraji a je vnímáno jako přirozená krkonošská metropole. Často je i označováno jako vstupní brána do střední části Krkonoš. Přirozenou součástí města je i protékající řeka Labe. Vzhledem ke své poloze i k mnoha pozoruhodným památkám, je Vrchlabí celoročně vyhledávaným centrem turistů, toužících po relaxačně-aktivní dovolené. V současnosti zde žije přibližně 13 500 obyvatel a katastrální výměra města je cca 27,66 km².

Historie

Město označované za "vstupní bránu do Krkonoš" a proslavené nejen písní jedné z populárních skupin nachází své kořeny v polovině 13. století. O sto let později se objevuje první písemná zmínka o osadě jménem Wrchlab, která patřila vladykovi Haškovi z Vrchlabí, jehož dřevěná tvrz stála na místě dnešního rybníka. Do rozvoje osady negativně zasáhly husitské války, během nichž husité poničili celou osadu, ale i blízký klášter benediktinů.

Období prosperity pak do Vrchlabí přichází společně s nejvyšším horním hejtmanem Království českého, Kryštofem Gendorfem z Gendorfu, uznávaným hutním odborníkem. Ten v průběhu 16. století získal kutací právo na téměř celé Krkonoše. Město Vrchlabí odkoupil od Tetourů z Tetova a Ferdinand I. pak v roce 1533 povýšil Vrchlabí na město horní.

Kryštof z Gendorfu investoval do rozvoje Vrchlabí mnoho peněz i energie. Jeho zásluhou byl vystavěn renesanční zámek, kamenný kostel, chudobinec i škola. Do původně českého města také přišla skupina německých hutnických odborníků a horníků, kteří měli s těžbou velké zkušenosti. V návaznosti na to dostalo město i německé jméno Hohenelbe.

Dědička města, Gendorfova dcera provdaná za Miříkovského ze Stropnic, dlouho město neudržela. To přešlo do majetku Albrechta z Valdštejna, a ačkoliv se Valdštejn ve městě takřka nezdržoval, zažívalo Vrchlabí období velkého rozkvětu.
Valdštejnova smrt umožnila Ferdinandu II. v rámci rozsáhlých majetkových přesunů přidělit město říšskému hraběti Rudolfu Morzinovi. Společně s ním přišlo do Vrchlabí silné katolictví, šířené především pozvaným řádem augustiniánů.
18. století se stalo pro místní obyvatele černou můrou. Takřka nepřetržité válečné běsnění se střídalo s častými požáry a navíc se vyčerpaly zásoby rudy. Přesto se místním podařilo přeorientovat na nový hospodářský program, kterým se stalo zpracování lnu a bavlny. Klíčovým způsobem se o to zasloužil švýcarský podnikatel Jan Mittelholzer. V roce 1770 zde byla dokonce otevřena první tkalcovská škola ve střední Evropě.

Na konci 19. století se k tkalcovskému průmyslu přidala oblíbená turistika, která z Vrchlabí učinila pravou bránu do Krkonoš. Do dnešních dnů se zde lze věnovat širokému spektru sportů, a to jako v čase letním, tak zimním.

Co je k vidění

Nádherné městské centrum bylo vyhlášeno právem městskou památkovou zónou. Ojedinělou památkou je především místní zámek, které prodělal v 19. a 20. století rozsáhlou rekonstrukci. Okolí zámku lemuje malebný park, přes nějž vede i vyznačená naučná stezka. Nejvýznamnějšími církevními památkami jsou kostel sv. Augustina z počátku 18. století, i s přilehlým klášterem či novogotický kostel sv. Vavřince. Návštěvníka jistě zaujme i barokně přestavěná radnice na hlavním náměstí. Mezi historicky zajímavými domy zaujme budova lékárny U černého orla. Neobvyklou technickou památkou je pak barokní kamenný most přes řeku Labe, pocházející ze 17. století.

Zajímavost

Návštěvník by neměl vynechat slavné Krkonošské muzeum.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail