Tábor

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Tábor

Město Tábor.Okresní město Tábor je s 37 tis. obyvateli druhým největším městem Jihočeského kraje. Město ležící na řece Lužnici, severně od Českých Budějovic, je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. Tábor, jehož centrum je památkovou rezervací, má bohatou historii, je neodmyslitelně spojen s husitským hnutím, jehož tradice přiláká do města ročn…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Město Tábor.

Okresní město Tábor je s 37 tis. obyvateli druhým největším městem Jihočeského kraje. Město ležící na řece Lužnici, severně od Českých Budějovic, je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. Tábor, jehož centrum je památkovou rezervací, má bohatou historii, je neodmyslitelně spojen s husitským hnutím, jehož tradice přiláká do města ročně množství turistů.

Historie Tábora.

Založení města je spojeno s rokem 1420, husitstvím a Janem Žižkou, který sem přivedl svá vojska z Prahy. Místo bylo ovšem osídleno mnohem dříve. Je velmi pravděpodobné, že zdejší výhodnou polohu na ostrohu nad řekou využili již ve 2.stol před Kristem Keltové ke stavbě oppida. Jisté je, že už roku 1270 zde v rámci kolonizace jižních Čech nechal Přemysl Otakar II. vystavět město a hrad nazvané Hradiště nad Lužnicí. To však bylo záhy zničeno. Ve 14. století byl tedy v těchto místech znovu postaven hrad, později nazvaný Kotnov. Strategické polohy, vysoké skály chráněné z jedné strany řekou Lužnicí a z druhé Tismenickým potokem, využili tedy roku 1420 radikální husité a poté co opustili Sezimovo Ústí založili zde město, které nazvali biblickým jménem Tábor, podle hory u města Nazaret v dnešním Izraeli.

Zakladatelé zde chtěli naplnit své ideály a sny o spravedlivé společnosti. řídící se jen zákonem Božím. Všichni si měli být rovni, majetek měl být společný. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Měli žít prostým životem bez přepychu. Tato idea vydržela jen půl roku, Tábor se stal vojenským městem a mocenským centrem husitského hnutí. Do čela se postavil husitský hejtman Jan Žižka. Táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery, jejichž zařízení ničilo. Představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou jednotku, s vlastní ekonomikou a ozbrojenou silou. V průběhu husitských válek rostlo a udržovalo si svou svobodu. Českého krále Zikmunda neuznávalo. Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan roku 1434 došlo ke smíru Táborských s císařem Zikmundem a roku 1437 byl Tábor povýšen na královské město.

Ale teprve roku 1452 Tábor kapituloval před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdí obyvatelé uznali českého krále za svého pána. Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj města. Byla postavena honosná radnice, rekonstruován kostel Proměnění Páně a další stavby. Vznikl rybník Jordánu, první údolní nádrž ve střední Evropě. Tím si město zajistilo dostatek pitné vody a mohlo se nadále rozrůstat.

Po dvou požárech v 16. století, kdy shořela většina měšťanských domů, se stal Tábor kamenným renesančním městem a domy byly vyzdobeny sgrafity. Ve stejném období byl vystavěn systém podzemních chodeb pod domy na Starém městě, který je dnes přístupný veřejnosti. Horší období nastalo pro Tábor po nástupu Habsburků na český trůn. Město si vzpomenulo na svou někdejší hrdost a vzdor jak v roce 1547 tak i v roce 1618 patřilo do stavovského tábora. Porážkou stavů přišlo o mnohé výsady a privilegia, drancování během Třicetileté války na dlouhou dobu přineslo stagnaci v jeho rozvoji. Oživením byl v polovině 17. století příchod mnišského řádu augustiniánů, pro něž byl postaven nový klášter a také výstavba významného poutního místa v blízké osadě Klokoty na počátku 18. století. Byla postaveno ve stylu vrcholícího baroka projektoval ji patrně Jan Santini-Aichl.

Nový rozvoj Tábora nastal až v 19. století s příchodem průmyslu, železnice a národního obrození. Ve městě vzniklo reálné gymnázium, kde se, jako první v Čechách, vyučovalo pouze česky a také vyšší hospodářská škola. Tím byla obnovena tradice vyspělého táborského školství. Rok 1878 přinesl vznik městského muzea, informujícího o husitské době a byl tak podnícen zájem o tuto historickou epochu. Zájem neustal ani po vzniku samostatného československého státu. Tábor se nadále rozrůstal, rozšiřovala se zástavba města a rostl jeho význam. Prosperitě pomohla i jeho poloha na důležitých dopravních komunikacích.

Co je v Táboře k vidění.

Centrum Tábora je městskou památkovou rezervací. Láká především svou atmosférou středověku, kdy při procházkách dýchá na návštěvníky jeho bohatá historie. Prohlídka by měla začít na krásném Žižkově náměstí, kde se na ve vzhledu měšťanských domů mísí pozdní gotika s renesancí, barokem i rokokem. Pod nimi je díky propojeným sklepům labyrint podzemních chodeb ze 16.století, který je zpřístupněn. Nemělo by být opomenuto Husitské muzeum, jehož expozice jsou umístěny v prostorách pozdně gotické radnice. Procházku křivolakými uličkami Starého města mohou návštěvníci zakončit výstupem na jedinou zachovalou věž původního hradu Kotnov, ze které se nabízí výhled nejen na historické jádro města, ale i na nedaleký barokní chrám v Klokotech. Dále je k vidění děkanský kostel Proměnění Páně, budova Divadla Oskara Nedbala a renesanční vodárenská věž.

Mezi přírodní zajímavosti patří lesní komplex Pintovka s naučnou stezkou, vodní nádrž Jordán, a místem pro odpočinek po prohlídce města je botanická zahrada.

Tábor uspokojí každého. Milovníka historie i aktivní dovolené protože městem prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň a řada regionálních cyklotras a pěších tras. Po celých rok se ve městě koná řada kulturní akcích, ať už jsou to Husitské dny nebo Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod, spojené se soutěží o Zlatou pivní pečeť a Zlatý český pramen.

Zajímavosti v okolí

Sezimovo Ústí se zapsalo do povědomí veřejnosti nejen jako průmyslové město, pro chvíle odpočinku si jej vybral druhý československý prezident Dr. Edvard Beneš. Jeho osobnosti je věnována expozice v nově vybudovaném památníku v blízkosti rodinné vily.

Městečko Chýnov na východ od Tábora je rodištěm významného českého sochaře, malíře a grafika Františka Bílka. Dílo tohoto vynikajícího secesního umělce je k vidění v ateliéru Bílkova domu, který je přístupný od května do září. Chýnovská jeskyně byla náhodně objevena roku 1863 a je první zpřístupněnou jeskyní v Čechách. Díky své geologické stavbě patří mezi světové unikáty. Návštěvníci jsou uchváceni nevídanou barevností stěn a členitostí podzemního labyrintu.

Historie města Soběslav je spojena s rodem Rožmberků. V rukou tohoto rodu byly patrně i Smrčkův a Rožmberský dům, v nichž jsou dnes umístěny expozice Národopisného muzea soběslavských blat a Příroda Táborska.

Soběslavsko-veselská blata proslula lidovou architekturou označovanou jako jihočeské selské baroko. Soubory zdobených domů se zachovaly v obcích Mažice, Borkovice, Záluží, Zálší, Klečaty, Komárov a dalších. Na návsi v Záluží je v bývalém kovářském domku vybudován malý skanzen s blatskou světničkou, kovárnou a černou kuchyní. Součástí je i malá sbírka loutek. Blata jsou i častým cílem milovníků přírody, kteří se vydávají na téměř 6 km dlouhou naučnou stezku Borkovická blata. Na třiceti zastaveních seznamuje návštěvníky s bývalou těžbou rašeliny, místní faunou a flórou a národopisem oblasti.

Půvabné městečko Jistebnice severozápadně od Tábora je místem objevení Jistebnického kancionálu. Tento zpěvník, nalezený na místní faře Leopoldem Katzem, obsahuje první záznam husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci". Kopie sborníku písní, který se řadí mezi nejvýznamnější středověké rukopisné památky, je dnes k vidění v pamětní síni malíře a jistebnického rodáka Richarda Laudy.

V Mladé Vožici sídlí vlastivědné muzeum, jehož součástí je pamětní síň historika prof. Augusta Sedláčka a akademického malíře Oty Bubeníčka. Dominantou náměstí je barokní kostel sv. Martina a gotická hranolová věž, dřívější skladiště soli nebo věznice.

Město Veselí nad Lužnicí se rozkládá na soutoku řek Lužnice a Nežárky. Z památek můžeme zmínit historickou přepřahací stanici, renesanční radnici a městské muzeum. V blízkosti Veselí nad Lužnicí se nacházejí zatopená písková jezera, která lákají ke koupání. Kolem jezer se vine 7 km dlouhá naučná stezka Veselské pískovny.

Do lázeňského města Bechyně přitahuje turisty zejména renesanční zámek, který vznikl přestavbou původního hradu ze 16. století. Dlouhou tradici zde má také výroba keramiky, které je věnována samostatná expozice v Alšově jihočeské galerii. Navštívit můžete i hasičské, městské muzeum nebo muzeum turistiky.

Jednou z největších atrakcí Táborska je Křižíkova elektrická dráha z Tábora do Bechyně, vybudovaná v roce 1903. V letní sezóně se po ní návštěvníci mohou v rámci nostalgických jízd svézt v původní historické vlakové soupravě.

Stádlecký řetězový most patří mezi významné technické památky v Čechách. Do údolí řeky Lužnice byl přemístěn roku 1974 po téměř třicetileté službě v povodí Vltavy.

Řeka Lužnice tvoří pomyslnou osu Táborska. Razí si cestu z Třeboňské pánve a od Veselí nad Lužnicí přes Soběslav, Planou nad Lužnicí směřuje k Táboru, poté pokračuje na jihozápad do Bechyně. Lužnice poskytuje ideální podmínky vodní turistice.

Hrady

Uprostřed lesů nedaleko Sezimova Ústí se nalézá nevelká zřícenina Kozího hrádku, který je znám především jako místo pobytu reformátora katolické církve mistra Jana Husa. Krajině Pacovské pahorkatiny na jihovýchodě Táborska vévodí hrad Choustník jehož čtyřhranná věž nabízí za dobrého počasí daleké výhledy. Zřícenina původně gotického hradu Příběnice se vypíná na strmé skále v meandru řeky Lužnice. Kdysi rozlehlý hrad nechali vybudovat Vítkovci ve 13. století, avšak za husitských válek byla pevnost zničena. Hrad Bechyně">Dobronice u Bechyně nechali ve 13. století vystavět Rožmberkové. Jeho okrouhlá vyhlídková věž poskytuje nádherný výhled na údolí řeky Lužnice a okolní lesy. Středověký hrad Šelmberk nechal nedaleko Mladé Vožice vystavět rod Buziců. Pozůstatkem hradu je 26 metrů vysoká válcová věž s cimbuřím, přístupná turistům. Romantická zřícenina hradu Borotín inspirovala k tvorbě známého českého básníka Karla Hynka Máchu. Dnes je borotínský hrad častým cílem výletníků.

Rozhledny

Ve městě a okolí se nachází několik rozhleden, které nabízejí zajímavé výhledy do okolí. Na Tábor z výšky se můžete podívat, pokud vystoupáte na věž Kotnov nebo na věž děkanského kostela. Zajímavé pohledy na historické centrum Tábora nabízí rozhledna ve tvaru husitské hlásky zvaná Hýlačka, která stojí na vrcholku, jehož výška je 525 m n. m., ve Větrovech. Další pěkné výhledy na Táborsko a okolí si můžete vychutnat z věže hradu Choustník, odkud za pěkného počasí uvidíte i Šumavu, Brdy nebo horu Kleť, a z věže vysílače mobilních sítí u Krátošic. Výhled do Lužnického údolí je z věže hradu v Dobronicích. Pěkné výhledy na Táborsko a za dobré viditelnosti na jižní Čechy a Šumavu se otevírají i z kopců v okolí Jistebnice, Borotína nebo Ratibořských Hor.

Táborská setkání

Pokud Vás láká atmosféra středověku, nenechte si ujít tradiční festival Táborská setkání – možnost na tři dny se přenést do dávné historie nebo vybrat si z bohatého kulturního programu. Festival se koná každoročně v polovině září.

Kontaktní informace:

Infocentrum město Tábor

Žižkovo nám. 2

390 01 Tábor

tel.: +420 381 486 230, 381 486 232-4

fax: +420 381 486 230

e-mail: infocentrum@mutabor.cz

web: www.taborcz.eu

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail