Statistika našeho portálu

103 434 Akcí v kalendáři
5 390 Ubytovacích zařízení
24 208 Míst a památek

Stříbro

Stříbro je město v západních Čechách v okrese Tachov, 30 km západně od Plzně. Leží na řece Mži a má téměř 8 tisíc obyvatel. Město má dlouhou a bohatou historii, zachovalé historické jádro a romantickou polohu, díky poloze nad údolím řeky a lesům, které ho obklopují.Historie Historie jak už název města napovídá je spojena s těžbou drahého kovu, díky němuž se Stříbro stalo ve středověku významným m…

Adresa a kontaktní informace

Oblast: Jihozápad
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Tachov
Obec: Stříbro

Fotogalerie k článku

Historie

Historie jak už název města napovídá je spojena s těžbou drahého kovu, díky němuž se Stříbro stalo ve středověku významným městem a hospodářsky prosperovalo. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183, kdy je zmíněno na listině přemyslovského knížete Bedřicha a vystupuje pod názvem Argentaria – Stříbrníce. Původní osada měla i sakrální stavbu v podobě románského kostelíku Panny Marie. O důležitosti Stříbra svědčí to, že velmi brzy, mezi léty 1240 – 1250, bylo na skalnatém ostrohu nad starou hornickou osadou založeno královské město. Nepravidelný kruhový půdorys nového města byl vymezen hradbami a přístupný pouze dvěma opevněnými branami. Vnitřní prostor města byl postaven do poměrně pravidelné sítě ulic, které jsou typické pro města založená za vlády Přemysla Otakara II. Další velkou výhodou kromě naleziště drahého kovu byla samotná poloha města. To ležela na významné obchodní stezce Praha – Norimberk, takže na rozvoji města měl velký podíl i obchod. Ve 13. a 14. století získalo město od českých králů četná privilegia. Vedle těžby stříbra se přidala i těžba olova takže o pravidelný přísun peněz do městské pokladny bylo postaráno.Na sklonu středověku žilo tehdy v městě 2 000 lidí a stálo zde 300 domů.

Husitské války město příliš nepoznamenaly. A to i navzdory faktu, že město sehrálo v těchto letech velmi významnou úlohu. Stříbro díky své poloze v tradičně katolických západních Čechách patřilo původně do katolického tábora. Husovo učení nenalézalo ve městě dlouho své přívržence, proto Husité chtěli město násilně obsadit a měšťany o své pravdě přesvědčit. Husité obsadili Stříbro teprve v roce 1426. V červenci roku 1427 přitáhli ke Stříbru křižáci s úmyslem Stříbro opět vrátit do svazku katolických měst. Město neúspěšně obléhali a když k městu přitáhly husitská polní vojska vedená Prokopem Holým křižáci ustoupili k Tachovu, kde byli na hlavu poraženi. Po skončení husitských válek bylo Stříbro opět přijato mezi královská města roku 1437. 16. století přineslo Stříbru opět nerušený hospodářský rozkvět. Městu tehdy náleželo 13 okolních vesnic. Pšeničné pivo z městského pivovaru, se stalo dalším zdrojem městských peněz bylo významným vývozním artiklem. Do 16. století spadá také výrazná stavební aktivita, na níž upomínají skvostné renesanční portály některých domů.

17. století a Třicetiletá válka poznamenaly Stříbro mnohem výrazněji. Díky své poloze na významné komunikaci trpěly častými průchody vojsk a &Scaron;védy bylo dokonce v letech 1639, 1645 a 1647 obsazeno a drancováno. Po válce nastal jen pomalý vzestup kdysi bohatého města. K bývalé prosperitě měly Stříbru dopomoci i příjmy ze stříbrných dolů opětně otevřených v roce 1660. Příchodem německých horníků získalo ve Stříbře převahu německé obyvatelstvo. Olověné rudy se v okolí města těžily až do počátku 80. let dvacátého století. Do období let 1812 - 1832 spadá budování císařské silnice vedené z Plzně přes Stříbro do Chebu. V roce 1930 žilo v národnostně smíšeném městě 4 655 Němců a 581 Čechů.

Co je k vidění

Ve městě je řada památek upomínající na zašlo slávu a bohatství. Pozoruhodné je opevnění města, které uzavírá prstencem hradeb nejen vnitřní město, ale také jižně situované předměstí, tzv. Nové město. Středověká stezka procházející Stříbrem byla střežena dvěma branami, Chebskou a Pražskou branou. Součástí městské fortifikace byl i kamenný most přes Mži s branou vystavěnou v letech 1555 – 1560. Za jejího stavitele je považován Benedikt (Vlach) z Ferolu ve &Scaron;panělsku. Most je nesen pěti oblouky. Dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdem brány kryje jehlancová střecha. Nad venkovním portálem brány je zasazen městský znak s českým nápisem a datem výstavby věže. Vedle Mostní věže Karlova mostu v Praze je stříbrská věž jediná svého druhu v Čechách. K nejstarším stavbám města náleží hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie staré hornické osady vybudovaný v období kolem roku 1180. Dalšími sakrálními památkami jsou Děkanský kostelík Všech svatých, který je pozdně gotickou stavbou z roku 1565 s pozdější barokní přestavbou. Raně gotickou stavbou je Minoritský klášter s pozůstatky kostela Sv. Máří Magdalény. Stavbou, která město proslavila, je bezesporu zdejší renesanční radnice. Rozlehlá stavba se třemi štíty byla postavena v průběhu 16. století. za vidění jistě stojí sousoší Panny Marie postavené na náměstí v 18. století. Sloup se sochou Panny Marie je 14 m vysoký a obklopuje ho 12 soch českých a morových patronů. V budově minoritského kláštera je umístěno městské muzeum a informační centrum. V patře jsou expozice muzea, z nichž nejzajímavější je historie dolování na Stríbrsku , mineralogie a archeologie.

Městské opevnění

Pozoruhodné je opevnění města, které uzavírá prstencem hradeb nejen vnitřní město, ale také jižně situované předměstí, tzv. Nové město. Středověká stezka procházející Stříbrem byla střežena dvěma branami. Horní (Chebská) brána stávala v dnešní Benešově ulici a byla zbořena roku1877. Dolní (Pražskou) bránu situovanou v Plzeňské ulici zbořili Stříbrští již roku 1839. Zbytky hradeb jsou zachovány v parku a na jižní straně města.

Fortifikace tzv. Nového města se zachovala lépe. Jejím nejpozoruhodnějším pozůstatkem je kamenný most přes Mži s branou vystavěnou v letech 1555 – 1560. Za jejího stavitele je považován Benedikt (Vlach) z Ferolu ve &Scaron;panělsku. Most je nesen pěti oblouky. Dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdem brány kryje jehlancová střecha. Nad venkovním portálem brány je zasazen městský znak s českým nápisem a datem výstavby věže. Vedle Mostní věže Karlova mostu v Praze je stříbrská věž jediná svého druhu v Čechách.

Od roku 1972, kdy byl dokončen obchvat města, je starý průběh cesty vyřazen z hlavního provozu. Přístup do jižního předměstí zajišťovala ještě Koubkova branka vybudovaná na náklady mlynáře Koubka v roce 1574, jejíž malebná stavba je dosud zachována.

Z městských bašt a věží zbyla pouze jediná, tzv. Husitská, která stojí v blízkosti dolního benzínového čerpadla. Kolem roku 1705 ji majitel přestavěl na obytný objekt s barokním štítem. Atmosféru jednoho z malebných zákoutí dokresluje tzv. Židovská branka v jihovýchodní části města. Tímto prostým klenutým pasem bylo kdysi možné vstoupit do židovské čtvrti.

V současné době město hledá možnosti a prostředky, jak městské opevnění, mnohdy v rukou soukromníků, kteří nemají dostatek financí, opravit a prostřednictvím informačního okruhu či naučné stezky zpřístupnit jako celek turistům a zájemcům o historii.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie

K nejstarším stavbám města náleží kostelík staré hornické osady vybudovaný v období kolem roku 1180. Jeho stavba byla několikrát přestavěna a za husitských válek těžce poškozena. V letech 1573 – 1574 byl na místě starého kostela vystavěn zednickým mistrem Honzíkem kostel nový. K jeho výstavbě bylo použito tesaných kvádrů se zubořezem získaných demolicí románského kostela. Kostelík je dnes prázdný a nepřístupný, v jeho okolí se během letní sezóny ovšem konají kulturní akce. Město, které jej nedávno dostalo do svého vlastnictví, začíná v roce 2007 s postupnou rekonstrukcí kostelíka. Vybrané kované kříže ze zrušeného hřbitova jsou umístěny v depozitáři stříbrského muzea.

Děkanský kostel Všech Svatých

V celkových pohledech na město se výrazně uplatňuje věž děkanského kostela. Původní svatyně zanikla v pozdně gotické přestavbě z roku 1565. Z této stavby se do současnosti zachovala věž, západní průčelí a část presbyteria. Ostatní části rozměrné stavby pocházejí z let 1754 – 1757, kdy byl objekt barokně upraven. Poslední velká oprava kostela byla zahájena kolem roku 1990 a týkala se především věže, fasády a střech. Na malířské výzdobě kostela pracovali E. Dollhopf roku 1766 (presbytář) a F.J. Lux 1760 (malby v kupoli presbytáře a v trojlodí). Hlavní oltář byl vyhotoven roku 1762 stříbrským řezbářem I. Platzerem a osazen Dollhopfovým obrazem.

Minoritský klášter s pozůstatky kostela Sv. Máří Magdalény

Teprve před nedávnem se stal předmětem archeologických a stavebně historických výzkumů minoritský klášter umístěný v jihovýchodní části náměstí. Jeho zakladateli byli kolem roku 1250 &Scaron;vamberkové, nejvýznamnější ze šlechtických rodů středověkého Stříbrska. Nejstarší raně gotická stavba klášterního komplexu byla, jak dokazují objevy z nedávné doby, velice kvalitní. V letech 1990 – 1993 byl v severním křídle konventu objeven bohatě profilovaný gotický portál s hladkým tympanonem. Částečně zachovány jsou ještě mohutné sloupy ambitů, které dosahovaly značné výšky. Konvent se skládá ze čtyř patrových křídel seskupených kolem rajského dvora. Při výkopech v prostoru dvora zde byly v roce 1953 objeveny ostatky dvou císařských generálů zavražděných v roce 1634 v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna, který zde byl rovněž několik let pohřben.

Ke klášteru přiléhají zříceniny kostela sv. Máří Magdalény. Kostel, založený společně s klášterem v polovině 13. století, byl ve 2. polovině 18. století barokně přestavěn a doplněn věží. V roce 1785 byl sotva dokončený kostel i s klášterem zrušen a zakoupen obcí. Od roku 1791, kdy kostel úderem blesku vyhořel, nastala postupná devastace stavby. V letech 1801 – 1803 vzala za své kostelní klenba a horní patra věže. V období let 1871 – 1872 bylo zbořeno průčelí kostela a spodní část věže. Z kostela je dosud zachováno obvodové zdivo větší části lodi a půlkruhový presbytář. V roce 1997 proběhl v areálu kostela archeologický výzkum, který odhalil stavební konstrukce původ svatyně se středověkými pohřby. Kostelní prostor je součástí prohlídkového okruhu městského muzea (viz. též městské muzeum).

Radnice

Stavbou, která město proslavila, je bezesporu zdejší renesanční radnice. Rozlehlá stavba se třemi štíty byla postavena v průběhu 16. století. Renesanční část budovy zaujímá místo dvou měšťanských domů. K rozšíření vstupní části do dnešní podoby došlo po požáru stavby v roce 1588. Podle nedávných zjištění byl autorem přestavby Albrecht Vlach Gryson, autor renesanční radnice v Plzni. Zadní části objektu byly výrazně upraveny a rozšířeny v 19. století. V tomto období byla rovněž provedena rekonstrukce fasády a sgrafit dle návrhu prof. V. Schwerdtnera. Figurální sgrafita představují údajné založení města Soběslavem I. v roce 1131, hájení města proti křižákům v roce 1427 a alegorií spravedlnosti. Poslední nákladnou obnovou prošla radnice v letech 1990 – 1997, poté byl objekt slavnostně otevřen a navrácen původnímu využití – správě města. Vedle radnice stojí altán z 18. století rekonstruovaný současně s radnicí.

Sochy a sousoší

Sousoší Panny Marie zvedající se uprostřed náměstí vznikalo v několika časových etapách. Jeho nejstarší část pochází z let 1740 – 1762. Měšťané ji vztyčili proto, aby město ochránili proti morové nákaze. Sloup se sochou Panny Marie je 14 m vysoký a obklopuje ho 12 soch českých a morových patronů. Za autora původní kompozice je považován plzeňský sochař Lazar Widmann. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého nalezneme v ulici 28. října a na mostě u Mostní věže.

Městské muzeum

V budově minoritského kláštera je umístěno městské muzeum a informační centrum. V patře jsou expozice muzea, z nichž nejzajímavější je historie dolování na Stríbrsku , mineralogie a archeologie. Muzeum prochází v posledních letech nákladnou rekonstrukcí, při níž budou zpřístupněny další prostory minoritského kláštera a muzeum bude propojeno i s nedávnou revitalizovanými klášterními zahradami, svažujícími se od náměstí k řece Mži. V přízemí budovy kláštera je zpřístupněna křížová chodba.

www.mustribro.cz

Mapa

Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Lokalita zobrazoval mezi prvními?

Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 2278 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!

Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz