Štramberk

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Štramberk

Moravskoslezské městečko Štramberk leží 30 km od Ostravy v těsném sousedství města Kopřivnice. Městečko, ve kterém žije asi 3 500 obyvatel a patří do okresu Nový Jičín, leží v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory a Libotínských vrchů v předhůří Beskyd. Městečko, které je v krajině pěkně usazené je pro svou malebnost a zachovalou archite…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Moravskoslezské městečko Štramberk leží 30 km od Ostravy v těsném sousedství města Kopřivnice. Městečko, ve kterém žije asi 3 500 obyvatel a patří do okresu Nový Jičín, leží v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory a Libotínských vrchů v předhůří Beskyd. Městečko, které je v krajině pěkně usazené je pro svou malebnost a zachovalou architekturu přezdíváno "Moravský Betlém". Štramberk je unikátní díky svému středověkému členění. Zachovalo se zde typické rozdělení města na hrad, město a předměstí. Ve městě je ještě zachovalý soubor roubených i pevných staveb podbeskydské architektury. Právě proto byl Štramberk vyhlášen roku 1969 Městskou památkovou rezervací.

Historie

Území města bylo osídleno již v době prehistorické. Svědčí o tom nálezy v jeskyni Šipka. Ve středověku bylo osídlení spojeno se stavbou hradu Strallenbergu, který je dnes zříceninou a je starší než městečko pod ním. Byl vystavěn pravděpodobně na konci první poloviny 13.století a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, nejasnostmi a také legendou, že jeho prvními majiteli byli Templáři. Roku 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, syn krále Jana Lucemburského a mladší bratr císaře Karla IV., povyšuje Štramberk na město a udílí mu řadu privilegií. Město obdrželo právo mílové, právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péci chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh. Od 15. století zde zapustila kořeny českobratrská víra k níž se hlásila většina obyvatelstva včetně vrchnosti. Po Bílé hoře se stal nekatolický Štramberk majetkem olomouckých jezuitů, kteří si městečko vybrali jako základnu pro protireformační úsilí v regionu. Právě z této doby pocházejí dva městské kostely a také poutní místa Křížová cesta na Kotouč a Boží hrob v jeskyni Čertova díra, které jim v tomto úsilí měly pomoci a měly přispět k hospodářskému růstu. Osvícenské reformy císaře Josefa II. však obě pouti zrušily a Štramberk postihl odliv obyvatel a uvadal. K jeho obnově došlo přílivem valašských osadníků. V průběhu 19. století se začíná stavět i mimo městské hradby. Nově postavené domy byly dřevěné roubenky na zděné podezdívce, které Štramberku vtiskly charakteristický a jedinečný ráz. Obživo zajišťovalo městu převážně zemědělství. Město má velkou tradici ve spolcích, které byly jedny z prvních v českých zemích. V roce 1895 tak vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů, který později odkoupil zříceninu hradu a rekonstrukcí ji zachránil. Větší hospodářský rozvoj města začal až koncem 19. století založením vápencového lomu na hoře Kotouči. V důsledku tohoto byla přivedena v roce 1881 do města železnice, dráha vedla ze Štramberku do Studénky. Poválečná doba přinesla Štramberku nový rozvoj těžby vápence na Kotouči, spojené s výrobou cementu a vápna.

Co je k vidění

Městu i širokému okolí vévodí zřícenina gotického hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Komplex doplňuje kostel a zachovalý úsek hradeb. Dalším turistickým lákadlem jsou roubené maloměstské domy, povětšinou terasovitě nakupené na skalnaté stráně. Jsou zde k vidění dva typy staveb, dvoudílné se síní, jizbou a komorou a rozměrnější s větší komorou, chlévem a třemi okny v průčelí. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Barvitost města je doplněna řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů a vzácnými sedlovými střechami.

Zajímavost

Štramberk proslavil voňavý cukrářský výrobek tzv. perníkové Štramberské uši, které zde pečou již dlouhá staletí v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail