Štíty
Štíty
Město Štíty leží v Olomouckém kraji, přibližně 21 kilometrů západním směrem od Šumperka. Rozkládá se pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny, na pravém břehu řeky Březná. Malebné okolí dokreslují husté lesy, které město obklopují ze tří světových stran. Dobré dopravní spojení s okolím zajišťuje i železniční trať, která tudy prochází. Štíty jsou i centrálním mís…
Adresa a kontaktní informace
- Oblast
- Střední Morava
- Kraj
- Olomoucký kraj
- Okres
- Šumperk
- Obec
- Štíty
Město Štíty leží v Olomouckém kraji, přibližně 21 kilometrů západním směrem od Šumperka. Rozkládá se pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny, na pravém břehu řeky Březná. Malebné okolí dokreslují husté lesy, které město obklopují ze tří světových stran. Dobré dopravní spojení s okolím zajišťuje i železniční trať, která tudy prochází. Štíty jsou i centrálním místem mikroregionu Štítecko. Historické jádro města byla vyhlášeno městskou památkovou zónou. V současné době zde žije přibližně 2000 obyvatel na území o katastrální výměře 29,93 km².
Historie
Původní osada Šilperk vznikla pravděpodobně jako podpůrné osídlení pro středověký hrad Šilperk. Prvním historicky známým záznamem o osadě je Protivínovo privilegium z roku 1278, které považujeme za zakládací listinu městečka. Prvním známým správcem hradu byl rytíř Ješek ze Šilperka. Na počátku 14. století se hrad i vesnice dostaly do správy rodu Šternberků, kteří v roce 1334 udělili městečku i vlastní znak v podobě osmicípé zlaté hvězdy v modrém poli. Až do roku 1576 zde vládli Žalkovští. Události spojené s třicetiletou válkou se citelně dotkly i obyvatel Štítů. Po bitvě na Bílé hoře připadlo městečko do správy Lichtenštejnů. Ti drželi Štíty připojené k rudskému panství až do roku 1848. Během této doby se Štítům nevyhnuly ničivé katastrofy raného středověku. Jednalo se především o plenění zdejšího území švédskými vojenskými jednotkami, epidemie cholery a četné požáry.
Po zániku patrimoniální správy v roce 1848 se Štíty jevily jako poklidná zemědělská vesnička, ve které spolu vedle sebe žili Češi i Němci. Až do roku 1938 byly Štíty součástí zábřežského politického okresu. Během druhé světové války zde žili takřka výhradně němečtí obyvatelé, které po násilném odsunu po skončení války vystřídali Češi, přicházející z vnitrozemí. V roce 1976 byly ke Štítům připojeny doposud samostatné vesnice Crhov a Heroltice.
Co je k vidění
Ze zajímavých kulturních památek v obci upozorňujeme na barokní jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Za vidění jistě stojí i stará radnice s dvorním traktem, sloup Panny Marie na náměstí či sousoší Nejsvětější Trojice u objektu pily. Z tipů na turistický výlet doporučujeme trasu vedoucí ze Štíteckého náměstí po modré turistické značce, která nás zavede k horskému hřbetu Bukovohorské hornatiny a k tvrzi Bouda.
Zajímavost
Vyhledávaným místem zdejších obyvatel i náhodných turistů je Buková hora, která v minulosti sloužila jako jediné bezpečné místo proti zlodějům a zbrojnošům. Zvláště během třicetileté války se zde schovávalo několik desítek obyvatel Štítů, kteří si vybudovali i důmyslné skrýše.
Mapa
Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Lokalita zobrazoval mezi prvními?
Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 5655 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!
Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz