Šternberk

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Šternberk

Moravské město Šternberk leží v Olomouckém okrese i kraji, přibližně 16 km severním směrem od Olomouce. Historické jádro město bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Šternberk se rozkládá u západního okraje Nízkého Jeseníku, v údolí utvářeném říčkou Sitkou. Jedná se o vyhledávanou lokalitou obdivovatelů historických památek i krásné přírody. Milovníkům motorismu jistě ne…

Adresa a kontaktní informace

Moravské město Šternberk leží v Olomouckém okrese i kraji, přibližně 16 km severním směrem od Olomouce. Historické jádro město bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Šternberk se rozkládá u západního okraje Nízkého Jeseníku, v údolí utvářeném říčkou Sitkou. Jedná se o vyhledávanou lokalitou obdivovatelů historických památek i krásné přírody. Milovníkům motorismu jistě netřeba připomínat známé závody do vrchu (Ecce Homo), které se zde pravidelně konají. Ve Šternberku žije více než 14 000 obyvatel na katastrální výměře 48,79 km². Do Olomouckého okresu bylo město definitivně začleněno v roce 1960.

Historie

Původní městečko bylo založeno ve druhé polovině 13. století v podhradí nového hradu Šternberk. Spolu s hradem bylo opevněno mohutnými hradbami v polovině 14. století. Během husitských válek město kapitulovalo před Prokopem Velikým a dva roky zde sídlili přívrženci kalicha. Historickým momentem pro dějiny města byl rok 1469, kdy se zde při jednání sešli Jiří z Poděbrad s Matyášem Korvínem.

V počátcích třicetileté války (v roce 1621) bylo město dobyto stavovským vojskem, aby se vzápětí stalo důležitým opěrným bodem císařské armády. Na konci celoevropského konfliktu (1645-1650) město čelilo švédské okupaci, během níž vypukly i drtivé morové epidemie. Jako pomyslná obrana před šířícími se vlnami děsivé nákazy byl v roce 1719 vztyčen mariánský sloup. V průběhu 18. století zde podvakrát sídlily pruské vojenské oddíly a před bitvou u Slavkova se zde dokonce setkali ruský car a rakouský císař.

V té době se obyvatelům Šternberku dařilo rozvíjet tkalcovství a fungovala již i první továrna na výrobu vlněných látek. Rozvoji výrazně napomohla i výstavba železniční zastávky na trase z Olomouce. V roce 1872 zde byla založena tabáková továrna a o několik let později byla započata rozsáhlá přestavba hradu. V roce 1921 se konal první ročník známého automobilového závodu Ecce Homo.

Co je k vidění

Dnešní podoba hradu pochází z konce 19. století. V objektu si návštěvník může prohlédnout zajímavou sbírku kachlových kamen a další expozice. Ze sakrálních staveb zaujme klasicistní kostel Zvěstování Páně, postavený ve druhé polovině 18. století. Původní augustiniánský klášter prošel barokními úpravami a dnes je využíván jako fara. V úchvatném městském parku stojí novorenesanční kašna. Z dalších pamětihodností upozorňujeme na celou řadu měšťanských domů na náměstí, které byly postaveny v 18. a 19. století. Na mnoha z nich se dochovaly klasicistní či empírové fasády.

Zajímavost

Jihovýchodním směrem od města se nachází Svatý Kopeček, kde je vybudována pikantní zoologická zahrada. Z mnoha cyklistických tras křižujících se ve městě vybíráme tu, která vede severním směrem do oblasti Nízkého Jeseníku.

Ecce Homo Šternberk

Pro mnohé je synonymem pro město Šternberk právě automobilový závod. V roce 2005 již uplynulo neuvěřitelných sto let od doby, kdy první automobily zdolávaly téměř osmikilometrovou trať nad městem. Přestože existují stovky podobných závodů, je ten šternberský jedním z nejznámějších. Láká vás napětí, silné motory a řidičské umění závodníků? Potom jste každoročně v červnu zváni na jediné mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu na našem území. Krása automobilových veteránů a motoristické nadšení potěší každého návštěvníka v září, kdy probíhá Ecce Homo Historic

Potěšte se minulostí - Hrad Šternberk

Dominantou města je bezpochyby šternberský hrad, založený v polovině 13. století Zdeslavem ze Šternberka. Původně obranné středověké sídlo s dochovanou válcovitou věží a zbytky opevnění hlavního paláce láká návštěvníky nevšední atmosférou. Půvabné kulisy hradu potom tvoří okolní lesopark a dnešní podhradí. Zdeslav ze Šternberka, který založil ve 13. století hrad Šternberk v Čechách, dostal za své služby králi Václavovi I. zdejší území na úpatí Jeseníků. Tak i zde vznikl stejnojmenný hrad s městem. O rozšíření Zdeslavova hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Po jeho synovi Petrovi získali majetek páni z Kravař. Za husitských válek byl hrad silně poškozen. Obnova měla několik etap. Koncem 15. a začátkem 16. století si zdokonalení vojenské techniky vynutilo změny v opevnění. Vyrostlo také nové předhradí s hospodářskými a správními budovami. Roku 1538 hrad i město vyhořely. Jejich obnova a přestavba už nesla renesanční prvky. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Hrad utrpěl švédskými vpády za třicetileté války. Pozdější barokní zásahy, prováděné Lichtenštejny, už tvářnost hradu neovlivnily. Konečnou podobu mu dal až Jan II. z Lichtenštejna (1858 - 1929), který po prusko-rakouských válkách pozdvihl hrad z trosek. Poslední zhoubné zásahy způsobila 2. světová válka. Z nejstarší stavby se kromě zbytků opevnění a zdí hlavního paláce zachovala mohutná okrouhlá věž z hrubého lomového zdiva. Původní hradní palác s ní spojovaly padací dveře v 1. patře, dnes tady vede úzká visutá chodba. Palác se skládá ze dvou částí. Starší obdélné křídlo od sv. k jz. zakončoval kdysi mohutný šikmý nárožní pilíř, dnes pohlcený vnější nepravidelnou renesanční přístavbou sledující půdorys hradeb. Na palác, prodloužený do tvaru L a opatřený renesančními pravoúhlými okny, arkýři a sedlovou střechou, navazuje kolmo gotická kaple s převýšeným štítem, věžičkou a trojbokým arkýřovým uzávěrem. Dodatečně přistavěná chodba s nástupním schodištěm na straně do nádvoří proniká až do nejstarších zbytků gotického hradu. Horní budova předhradí s mostem, která tvoří vstupní část do vlastního jádra, je renesanční. Pozoruhodný je zejména tzv. Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly převážně obnoveny v 19. století. Kaple má téměř čtvercovou loď a užší kněžiště s křížovými klenbami. Na stěnách se zachovaly zbytky maleb ze 14. století, původní vybavení však pouze částečně. Vzácný je soubor kamenných detailů, dále četné dřevěné sochy, deskové obrazy, malby na skle a sbírka loveckých trofejí. Celek doplňují kožené tapety.

Chrám Zvěstování páně a bývalý augustiniánský klášter

Původní gotický kostel i klášter velmi utrpěly v husitských bojích roku 1430. Později kostel dvakrát vyhořel, byl proto roku 1775 zbořen a započalo se stavbou nynějšího kostela. Nový chrám byl stavebně dokončen v roce 1783 a probošt Ondřej Tempes jej 17.11. téhož roku posvětil. Kostel byl postaven ve slohu klasicistickém. Stavitelem byl brněnský architekt František Antonín Grimm, přední osobnost soudobé architektonické tvorby v moravském prostředí. V 18. století císař Josef II. zrušil augustiniány ve Šternberku a kostel se stává farním. Ve šternberské kapli je obnovena vzácná stropní malba Kryštofa Handkeho, zachycující historii Šternberka. Chrámový prostor je jednolodní, mohutná klenba je vyzdobena nástropní malbou od moravského malíře Antonína Sebastiniho Šebesty z Prostějova. Kostel je 65 m dlouhý, výška chrámové lodi je 30 m. Věže jsou vysoké 60 m. Z gotické stavby se zachovala část křížové chodby, která spojuje kostel s klášterem. Vzácnou památkou šternberského kostela je tzv. Šternberská madona, kamenná socha z konce 14. st., patřící do okruhu krásných madon. Je trvale umístěna v kapli státního hradu Šternberk.

Bývalý augustiniánský klášter a kostel Zvěstování Panny Marie tvoří unikátní barokní architektonický soubor. Při prohlídce rozsáhlých interiérů i venkovního areálu vás jistě překvapí velikost celého kláštera. Na klášterní výzdobě se podílel i malíř Jan Kryštof Handke. Řád augustiniánů vytvořil z kláštera duchovní, vzdělávací a hospodářské centrum a žije kulturou a vzdělaností dodnes. V jeho areálu se vystavují studentské práce, pořádají se zde přednášky, koncerty a umělecká setkání. V objektu najdete taky ukázky gotického umění a barokní obrazárnu J.K. Handkeho. V letním období zde probíhá řada akcí v rámci kulturního léta.

Čas na sport

Cítíte, že památek a kulturních zážitků už bylo dost? Nastal nejlepší čas na relaxaci a aktivní odpočinek. Příležitostí máte ve Šternberku hned několik. Procházky, turistické stezky i cyklotrasy v okolí města nabízejí příjemné vyžití nejen místním, ale i návštěvníkům města. Můžete také zajít k prameni, kde vyvěrá Těšíkovská kyselka. Pramen zrekonstruovalo město Šternberk v roce 2004. V horkém letním období všechny potěší návštěva městského koupaliště se spoustou atrakcí, víceúčelovým hřištěm, tenisovými kurty a restaurací. Vyznavači suchozemského odpočinku mohou využít všechna školní hřiště, která jsou volně zpřístupněna každému milovníkovi her a pohybu. Široká nabídka sportovních aktivit dále pokračuje plážovým volejbalem a v současnosti velmi populárním bowlingem, který nechybí ani ve Šternberku.Dáváte přednost volnějšímu pohybu a koupání v přírodě? Z mnoha zajímavých míst se nabízí přírodní koupaliště v Dolním Žlebu, tvořící v létě příjemné, chladivé útočiště. e-mail: mic@sternberk.cz, www.sternberk.eu

Mapa

Zajímavé akce v okolí

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail