Prášily

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Prášily

Nevelká obec Prášily leží v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy, přibližně 11 kilometrů jihozápadním směrem od Hartmanic a 11 jihovýchodním směrem od Železné Rudy. Jde o vyhledávané turistické centrum, ležící na území Národního parku Šumava. Návštěvníci odtud mohou vyrazit k jezerům Laka či Prášilskému či na vrchol Poledníku s rozhlednou. K obci náleží i osada Nová Hůrka a v minulosti k …

Adresa a kontaktní informace

Nevelká obec Prášily leží v Plzeňském kraji, v okrese Klatovy, přibližně 11 kilometrů jihozápadním směrem od Hartmanic a 11 jihovýchodním směrem od Železné Rudy. Jde o vyhledávané turistické centrum, ležící na území Národního parku Šumava. Návštěvníci odtud mohou vyrazit k jezerům Laka či Prášilskému či na vrchol Poledníku s rozhlednou. K obci náleží i osada Nová Hůrka a v minulosti k ní patřilo i mnoho již zaniklých osad a samot. Po většinu druhé poloviny minulého století zde existovalo zakázané pásmo, kam nesměli žádní lidé bez důkladného prověření. V Prášilech najdeme dvě infocentra, několik penzionů a restaurací. Pro pěší turisty, lyžaře i cyklisty je připraveno několik desítek značených tras. Najdeme zde i středisko Lesní správy Národního parku Šumava, policejní stanici či poštu. Jistě zaujme i botanická zahrada, archeopark či sportovní areál. V současné době žije v Prášilech přibližně 150 stálých obyvatel na území o katastrální výměře 112,27 km².

Historie

Obec Prášily vznikla přibližně v polovině 18. století na území Královského hvozdu. Zdejší bohaté lesy budily zájem podnikatelů v oblasti sklářství. Sklepmistr Lorenz Gattermayer odkoupil v roce 1749 část hvozdu od kněžny Mansfeldové a založil zde sklárnu. Za Gattermayera fungovaly v Prášilech dvě sklárny, specializující se na výrobu zrcadlového skla. Během dalších desetiletí přibyly další tři sklárny. Religiózním potřebám zdejších obyvatel prospělo vybuodvání soukromé kaple v roce 1756.

V roce 1778 zakoupil Prášily hrabě Kinský, který pronajal zrcadlové sklárny Christianu Ferdinandu Abelemu. Za správy Abelů se prášilské podniky rozrůstaly a rozšiřoval se jejich provoz. Konec pro sklářskou výrobu znamenal počátek 19. století, kdy byl otevřen Vchynicko-tetovský plavební kanál. Dřevo bylo převáženo do vnitrozemí a jeho používání jako paliva v hutích se ukazovalo jako nehospodárné. Do opuštěných sklářských domků se nastěhovali převážně lesní dělníci. V opuštěných objektech brusíren otevřel Kašpar Eggerth v roce 1918 papírny. V roce 1933 podnik zanikl po mohutném požáru. Před druhou světovou válkou bylo prášilské panství spojeno s Dlouhou Vsí a patřilo Schwarzenberkům. Během jejich správy byly Prášily vyhlášeným centrem společnského a hudebního života horní Šumavy.

Co je k vidění

Podoba obce byla negativně ovlivněna izolací během komunistické totality. V obci není objekt školy ani kostela. Vzhledem k častým vojenským cvičením se zde nachází množství nevybuchlé munice. Lákadlem pro návštěvníky tak zůstává úžasná a unikátní okolní příroda, do které jsou Prášily ideálním výchozím místem.

Zajímavost

Z mnoha zajímavých míst v okolí upozorňujeme na Bílou strž, rozhlednu na Poledníku, Čeňkovu Pilu, kostel sv. Mořice v Mouřenci u Annína či muzeum historických motocyklů a jízdních kol Kašperské Hory.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail