Nové Dvory

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Nové Dvory

Obec Nové Dvory leží ve Středočeském kraji, přibližně 4 kilometry severovýchodním směrem od Kutné Hory. Rozkládá se na soutoku říček Klejnárka a Vrchlice. Okolí obce je vhodně nejen k turistice a cyklistice, ale i k rybaření. Obec byla v roce 1990 vyhlášena městskou památkovou zónou. Skládá se ze dvou původních částí, a to Nových Dvorů a Ovčár. Ideální poloha spolu s dobrou dopravní dostupností č…

Adresa a kontaktní informace

Obec Nové Dvory leží ve Středočeském kraji, přibližně 4 kilometry severovýchodním směrem od Kutné Hory. Rozkládá se na soutoku říček Klejnárka a Vrchlice. Okolí obce je vhodně nejen k turistice a cyklistice, ale i k rybaření. Obec byla v roce 1990 vyhlášena městskou památkovou zónou. Skládá se ze dvou původních částí, a to Nových Dvorů a Ovčár. Ideální poloha spolu s dobrou dopravní dostupností činí z Nových Dvorů ideální místo pro rekreační pobyty. Neprocházejí tudy žádné turistické, ani cyklistické trasy. Nejbližší jsou po cestě na okresní město Kutná Hora. V současné době žije v Nových Dvorech přibližně 830 obyvatel na území o katastrální výměře 9,05 km².

Historie

Nové Dvory byly původně pouhým dvorem při nově založeném cisterciáckém klášteře v Sedleci. Dvůr vlastnil klášter nepřetržitě až do husitských válek ve 13. století. Sloužil potřebám mnichům a k tomuto účelu zde vznikl i zemědělský dvorec. Po husitských válkách přešla rozšiřující se obec do soukromého majetku. V polovině 16. století odebral Ferdinand I. Habsburský Nové Dvory městu Kolínu a přidělil je Karlu ze Žerotína. Obec se tak stala centrem nově vznikajícího žerotínského panství. V roce 1588 nechal pan Kašpar M. ze Žerotína vybudovat v sousedství dvorce renesanční zámek, který postupem času obklopilo několik desítek obytných stavení. Zámek i přilehlou obec poničily během 17. století dva rozsáhlé požáry (1607, 1639). V druhé polovině 17. století byl zámek znovu vystavěn a přibyla k němu i kaple svaté Anny. Skutečného rozmachu se Nové Dvory dočkaly až v poslední třetině 18. století a největší podíl na tomto faktu měl Bernard Věžníka a jeho manželka Barbory. Prosperita pokračovala i za nových majitelů – příslušníků hraběcího rodu Chotků z Chytkova. Díky Janu Rudolfu Chytkovi vznikl nejen zámek Kačina, ale i rozsáhlé krajinářské kompozice, dochované do dnešních dnů. Hospodářskému rozvoji prospělo zvláště vybudování cukrovaru v nedaleké obci Ovčáry.

Co je k vidění

Zajímavostí zámeckého areálu je arkádová chodba, spojující zámek s kaplí sv. Martina. Do dnešních dnů se dochovala zajímavá brána, vedoucí do zámeckého parku. Naproti zámku můžeme obdivovat zachovalý objekt bývalé jízdárny a staré pošty. Ze sakrálních staveb zaujme i fara s kostelem sv. Anny. Z původního opevnění města se dochovala jedna ze vstupních bran, která prodělal klasicistní přestavbu v polovině 19. století. Zajímavostí je i barokní vodárenská věž, postavená na počátku 18. století.

Zajímavost

V objektu empírového zámku Kačina se nachází stálá expozice zaměřená na vývoj Českého venkova.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail