Lázně Kynžvart

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Lázně Kynžvart

Lázně Kynžvart jsou městem v Karlovarském kraji, v Chebském okrese. Ve všeobecnou známost se město dostalo po založení klimatických lázní v roce 1822. Poloha v jižní části Slavkovského lesa každoročně přiláká velké množství aktivních rekreantů. Kynžvart je obklopen hustými lesy a stále oblíbenějším lákadlem pro sportovce je nově vybudované, golfové hřiště. V Lázních Kynžvart žije necelých 1 600 o…

Adresa a kontaktní informace

Lázně Kynžvart jsou městem v Karlovarském kraji, v Chebském okrese. Ve všeobecnou známost se město dostalo po založení klimatických lázní v roce 1822. Poloha v jižní části Slavkovského lesa každoročně přiláká velké množství aktivních rekreantů. Kynžvart je obklopen hustými lesy a stále oblíbenějším lákadlem pro sportovce je nově vybudované, golfové hřiště. V Lázních Kynžvart žije necelých 1 600 obyvatel na katastrální výměře 32,58 km².

Historie

Předchůdcem dnešního města bylo keltské opevnění, které se nazývalo "Molobodný Castelum". V písemných pramenech se Castel objevuje poprvé v roce 972, kdy jej německý císař Ota I. věnoval biskupovi Wolfgangovi z Regensburgu. Za panování českého krále Václava I. započala výstavba zdejšího hradu, která byla dokončena v roce 1287. V okolí hradu pak vyrůstalo malé městečko, které začalo postupem desetiletí výrazně hospodářsky prosperovat. Úkolem hradu a přilehlého městečka bylo střežit obchodní cestu z Bečova přes Teplou, vedoucí do Chebu.

Hrad byl v průběhu 14. století opuštěn a na žádost místních obyvatel i zbourán. Císař Karel IV. udělil Kynžvartu v roce 1356 městskou pečeť, se symbolem lva se štítem a třemi liliemi. Majitelé celého panství se často střídali. Patřili mezi ně Krušinové, páni z Gutensteinu, páni z Pluhů a následně i Švanberkové. Za jejich správy byla města udělena i trhovní privilegia. Posledním šlechtickým rodem, který vlastnil kynžvartské panství, byli Zedwitzové. Na počátku 17. století postavili na místě bývalého renesančního sídla barokní zámeček i s přilehlými hospodářskými budovami. V průběhu třicetileté války však byla většina nové výstavby poničena švédskou armádou. V druhé polovině 17. století přešlo celé panství do majetku hraběte F.E. Metternicha. Ten se zasloužil o hospodářský i architektonický rozkvět města, který pokračoval i v 19. století. Po objevení využitelných pramenů zde začaly vyrůstat rekreační objekty. První hotely v lázeňské čtvrti byly otevřeny v roce 1877. To již byla dokončena železniční stanice mezi Chebem a Prahou (železnice Františka Josefa), která napomohla dostupnosti Kynžvartu a lepšímu odbytu vyráběného zboží. V roce 1902 pak byl Kynžvart připojen k okresu Mariánské Lázně a stalo se z něj vyhledávané centrum lázeňství pro širokou klientelu.

Co je k vidění

Dominantou horní části náměstí je kostel sv. Markéty, který prošel poslední přestavbou v roce 1870. Přilehlá barokní fara pak pochází ze 17. století. Ozdobou celého náměstí je pak skupina empírových měšťanských domů. U pozoruhodného lázeňského komplexu je vybudován elegantní park, v jehož centru vyvěrá známý Richardův pramen.

Zajímavost

Vydá-li se návštěvník Kynžvartu západním směrem od města, narazí po krátké době na klasicistně přestavěný zámek, pocházející z 16. století. V zámku je pozoruhodná sbírka kuriozit a knihovna.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail