Kdyně

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Kdyně

Městečko Kdyně se nachází v Plzeňském kraji, několik kilometrů na východ od města Domažlice. Z obou stran se okolo něj rozkládají významná pohoří – Český les a Domažlice. Katastrální výměra čítá 28,73 km² a počet obyvatel lehce přesahuje hranici 4 000. Mezi součásti obce se často počítají i některé přilehlé vsi, s celkovým počtem cca 5000 obyvatel. Město je vyhledáváno jako vho…

Adresa a kontaktní informace

Městečko Kdyně se nachází v Plzeňském kraji, několik kilometrů na východ od města Domažlice. Z obou stran se okolo něj rozkládají významná pohoří – Český les a Domažlice. Katastrální výměra čítá 28,73 km² a počet obyvatel lehce přesahuje hranici 4 000. Mezi součásti obce se často počítají i některé přilehlé vsi, s celkovým počtem cca 5000 obyvatel. Město je vyhledáváno jako vhodné východisko pro turistické toulky a to nejen kvůli blízkosti zalesněných strání oblíbeného vrcholku Koráb.

Historie

První písemná zmínka o Kdyni pochází z poměrně pozdního období oproti jiným městům, a to konkrétně z roku 1384, kdy je zmiňován farní kostel v severní části dnešního města. Celá ves byl součástí panství rýzmberského. Hrad Rýzmberk byl založen na popud Přemysla Otakara II. v druhé polovině 13. století a měl chránit zemskou stezku vedoucí Všerubským průsmykem. Vznik Kdyně již v této době je velmi pravděpodobný a její název odkazuje na starý výraz pro mokré místo či mokřinu.

O Kdyni jako městečku se objevují zprávy v roce 1508, ovšem hned vzápětí je město zcela poničeno mohutným požárem, který ponechal na svém místě pouze dva kostely, faru a dvůr s panským stavením. O kousek dále pak byla vystavena v průběhu 16. století tzv. Nová Kdyně. Té se týkalo privilegium Maxmiliána II. který jí udělil v roce 1570 městský znak a právo pořádání trhů.

Důležitým místem pro obchodníky byla Kdyně v průběhu celého 16. století, kdy se zde vybíralo clo z vína, piva a koní, dopravovaných přes zemskou hranici. Důležitá práva a svobody Kdyně dosáhla zásluhou držitele panství, Filipa Krace ze Scharffensteinu. Ta byla potvrzena i císařem Ferdinandem III. v roce 1637. Kdyňským se např.: povoloval jakýkoliv obchod (kromě toho se solí), směli přijímat do obce cizí osoby, svobodně prodávat a kupovat nemovitosti.

Na konci 17. století získala Kdyni hrabata ze Stadionu. Kritickým se ukázal rok 1781, kdy Novou Kdyni stihl ničivý požár a poničil významnou část náměstí i s radnicí. Shořelé písemnosti včetně městským privilegií nahradil Josef II., když v roce 1784 kdyňská privilegia obnovil. Nově pořádané trhy proslavily Kdyni v širokém okolí.

Městská práva Kdyně definitivně obdržela v roce 1840, kdy ji na město povýšil Ferdinand V. Úspěchem bylo i ustavení Kdyně jako sídla okresního úřadu (hejtmanství) v letech 1855-1868. Po celé 19. století pak byla Kdyně vyhledávána jako oblíbené místo s přehršlí romantických zákoutí a inspirativního okolí.

V oblasti průmyslu jednoznačně převažovala orientace na textilní odvětví. V roce 1678 zde byla založena první textilní manufaktura v Čechách a v průběhu 18. století se stala největším zaměstnavatelem v západních Čechách.

Co je k vidění

Kostel sv. Mikuláše s nedalekou farou patří k neodmyslitelným památkám města. Nejstarší zprávy o jeho existenci se dochovaly ze 14. století. Silnou židovskou komunitu pak reprezentuje židovská synagoga z druhé poloviny 19. století, která byla prohlášena za národní kulturní památku. Na místě bývalého panského dvora Rýzmberků, může návštěvník obdivovat historickou budovu "Zámečku", v které je umístěnou stejnojmenné pohostinství.

V blízkém okolí Kdyně se nachází zřícenina hradu Rýzmberk a ruiny hradu Nový Herštejn a vyzývají k romantické procházce.

Zajímavost

Vhodným tipem na výlet je pozvání na nedalekou rozhlednu Koráb, která byla nově zrekonstruována v roce 1992 a svojí nadmořskou výškou (773 m) patří k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail