Karlova Studánka

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Karlova Studánka

Lázeňská obec Karlova Studánka leží v Moravskoslezském kraji, severozápadním směrem od města Bruntál. Je považována za vstupní bránu na vrchol nejvyšší hory Jeseníků (Praděd), který se vypíná západním směrem od obce. Karlova Studánka je proslulá léčbou dýchacího ústrojí v naší republice i daleko za našimi hranicemi. Každoročně sem přijíždí stovky pacientů i rekreantů, kteří zde léčí své nemoci i …

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Lázeňská obec Karlova Studánka leží v Moravskoslezském kraji, severozápadním směrem od města Bruntál. Je považována za vstupní bránu na vrchol nejvyšší hory Jeseníků (Praděd), který se vypíná západním směrem od obce. Karlova Studánka je proslulá léčbou dýchacího ústrojí v naší republice i daleko za našimi hranicemi. Každoročně sem přijíždí stovky pacientů i rekreantů, kteří zde léčí své nemoci i využívají úchvatné okolí k inspirujícím procházkám. Okolo obce jsou umístěna rozlehlá parkoviště, a proto se s automobilovým provozem v Karlově Studánce takřka nepotkáte. Jižním směrem od obce leží Malá Morávka, která proslula jako vyhledávané centrum lyžařů. Z mnoha značených turistických značek doporučujeme tu žlutou, která vede k horské chatě Ovčárna a ke známému skalnímu útvaru Petrovy kameny. V Karlové Studánce žije přibližně 220 stálých obyvatel a katastrální výměra činí 0,46 km².

Historie

Dějiny obce souvisí s rozvojem zdejších lázních. Ty byly založeny Maxmiliánem Františkem, synem Marie Terezie v roce 1785. Již předtím zde existovalo několik dřevěných domků pro léčebné koupele. Prvními lázeňskými budovami byly dřevěné objekty, ve kterých stály vany napuštěné minerální vodou. Ta byla původně používána pro léčebné koupele. I v současnosti můžeme obdivovat úžasnou architekturu přelomu 18. a 19. století, která se dochovala v podobě původních lázeňských domů. V 19. století sloužila Studánka i jako letní sídlo nejvyšších hodnostářů Řádu německých rytířů.
V roce 1848 došlo ke skutečnému boomu v oblasti lázeňství. Všechny zdejší prameny mají vysoký podíl oxidu uhličitého a proto se nemohly prodávat ve skleněných lahvích. Léčebné prameny je možné si natočit v Pitném pavilonu, kde je Vilémův pramen. Dalším místem pro stočení minerální vody je dům Libuše.

Co je k vidění

Většinu městské památkové zóny tvoří lázeňské domy, postavené v empírovém či klasicistním stylu na počátku 19. století. Zajímavá je i kaple sv. Huberta z poloviny 18. století. Romanticky působí i umělý vodopád. Nejen pro odborníky je připravena geologická expozice kamenů.

Zajímavost

V 18. století se Studánce přezdívalo Hinnwwieder (tam a zase zpátky), neboť v obci bylo nedostatek ubytovacích zařízení a návštěvníci se museli na léčebné koupel většinou dojíždět.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail