Hranice

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Hranice

Město Hranice leží na Severní Moravě v okrese Přerov, východním směrem od města Olomouc. Často je nesprávně označováno Hranice na Moravě, kvůli názvu známé železniční zastávce. V současnosti má katastrální území Hranic rozlohu cca 52,5 km² a žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel. Hranice leží v prostoru Moravské brány, nazývaném Bečevská brána. Ta je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbesky…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Město Hranice leží na Severní Moravě v okrese Přerov, východním směrem od města Olomouc. Často je nesprávně označováno Hranice na Moravě, kvůli názvu známé železniční zastávce. V současnosti má katastrální území Hranic rozlohu cca 52,5 km² a žije zde přibližně 20 tisíc obyvatel. Hranice leží v prostoru Moravské brány, nazývaném Bečevská brána. Ta je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu. Velký význam pro celé Hranice mají nedaleké lázně v Teplicích nad Bečvou.

Historie

Zeměpisná poloha Hranic předurčila fakt, že místní území bylo již v dávných dobách přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, do Pováží a na Opavsko. Vznik osady Hranice lze datovat do konce 12. stol., kdy se místní kolonizace děla především zásluhou rajhradského benediktinského mnicha Jurika.

V blízkosti města procházela významná jantarová stezka, která se právě zde dělila na severní a východní linii. O Hranicích jako městečku se mluví již v listinách z roku 1296.

Během několika následujících staletí byly Hranice střídavě v držení několika významných šlechtických rodů. V 15. století se již představují jako dobře opevněné a hospodářsky prosperující centrum rozlehlého panství pánů z Cimburka. Koncem 15. století získávají město do vlastnictví Pernštejnové a zasazují se o jeho vzestup a rozkvět. Dochází k přestavbě městského hradu a je položen válcový základ dnešní zámecké věže.

Po Pernštejnech mění město často svého majitele (V. Haugvic z Biskupic, J. Kropáč z Nevědomí, Jan ml. ze Žerotína a další). Po bitvě na Bílé hoře bylo město i s honosným zámkem vzato pod kontrolu císařských vojsk, aby ho v roce 1622 získal biskup a kardinál František Serafínský z Dietrichsteina. Na dalších 300 let patřily Hranice do dietrichsteinského dominia. V tomto období se přes něj valily armády vojáků, pustošily jej morové epidemie, nákazy cholery a ničivé povodně. Přesto se v průběhu 18. a 19. století podařilo obyvatelům města dosáhnout věhlasu svými především soukenickými výrobky. Kromě soukenictví se rozvíjela i výroby keramiky a vybudována byla i cementárna. Významným mezníkem bylo zavedení železničního provozu do města, v roce 1847. Ve 20. století se v Hranicích rozvíjel především strojírenský a stavební průmysl. Historické jádro města bylo roku 1992 prohlášeno památkovou zónou.

Co je k vidění

Návštěvníka Hranic jistě zaujme budova radnice s přistavěnou věží, romantické domy s podloubím, nádherný renesanční zámek z 16. století či barokní kostel Stětí svateho Jana Křtitele. Jižně od města se nachází lázeňská oblast Teplice na Bečvou či Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast. Při cestě po turistické trase směřující na západ, dojde návštěvník k pozoruhodné zřícenině hradu Helfštýn, kde se nachází muzeum kovářství.

Historie

Zeměpisná poloha Hranic předurčila fakt, že místní území bylo již v dávných dobách přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, do Pováží a na Opavsko. Vznik osady Hranice lze datovat do konce 12. stol., kdy se místní kolonizace děla především zásluhou rajhradského benediktinského mnicha Jurika.

V blízkosti města procházela významná jantarová stezka, která se právě zde dělila na severní a východní linii. O Hranicích jako městečku se mluví již v listinách z roku 1296.

Během několika následujících staletí byly Hranice střídavě v držení několika významných šlechtických rodů. V 15. století se již představují jako dobře opevněné a hospodářsky prosperující centrum rozlehlého panství pánů z Cimburka. Koncem 15. století získávají město do vlastnictví Pernštejnové a zasazují se o jeho vzestup a rozkvět. Dochází k přestavbě městského hradu a je položen válcový základ dnešní zámecké věže.

Po Pernštejnech mění město často svého majitele (V. Haugvic z Biskupic, J. Kropáč z Nevědomí, Jan ml. ze Žerotína a další). Po bitvě na Bílé hoře bylo město i s honosným zámkem vzato pod kontrolu císařských vojsk, aby ho v roce 1622 získal biskup a kardinál František Serafínský z Dietrichsteina. Na dalších 300 let patřily Hranice do dietrichsteinského dominia. V tomto období se přes něj valily armády vojáků, pustošily jej morové epidemie, nákazy cholery a ničivé povodně. Přesto se v průběhu 18. a 19. století podařilo obyvatelům města dosáhnout věhlasu svými především soukenickými výrobky. Kromě soukenictví se rozvíjela i výroby keramiky a vybudována byla i cementárna. Významným mezníkem bylo zavedení železničního provozu do města, v roce 1847. Ve 20. století se v Hranicích rozvíjel především strojírenský a stavební průmysl. Historické jádro města bylo roku 1992 prohlášeno památkovou zónou.

Co je k vidění

Návštěvníka Hranic jistě zaujme budova radnice s přistavěnou věží, romantické domy s podloubím, nádherný renesanční zámek z 16. století či barokní kostel Stětí svateho Jana Křtitele. Jižně od města se nachází lázeňská oblast Teplice na Bečvou či Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast. Při cestě po turistické trase směřující na západ, dojde návštěvník k pozoruhodné zřícenině hradu Helfštýn, kde se nachází muzeum kovářství.

Zajímavost

Pro milovníky přírody je v okolí Hranic připravena naučná stezka Hůrka. Čtyřkilometrový okruh provede návštěvníka územím Hranického krasu a nabídne mu šest poučných zastavení v Národní přírodní rezervaci Hůrka, zřízené v roce 1952.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail