Horní Benešov

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Horní Benešov

Město Horní Benešov leží v Moravskoslezském kraji, přibližně 13 km od okresního města Bruntál. Nachází se na dopravní tepně mezi Opavou a Bruntálem, nedaleko od hranice s Polskou republikou. V okolí Horního Benešova se vypínají vrcholky Nízkého Jeseníku a kopce pokryté hustými lesy. Na hornickou tradici města odkazují i doly, kde se těží polymetalické rudy. Jižním směrem od města teče řeka Moravi…

Adresa a kontaktní informace

Město Horní Benešov leží v Moravskoslezském kraji, přibližně 13 km od okresního města Bruntál. Nachází se na dopravní tepně mezi Opavou a Bruntálem, nedaleko od hranice s Polskou republikou. V okolí Horního Benešova se vypínají vrcholky Nízkého Jeseníku a kopce pokryté hustými lesy. Na hornickou tradici města odkazují i doly, kde se těží polymetalické rudy. Jižním směrem od města teče řeka Moravice a nachází se zde vodní nádrž Slezská Harta. Pro vyznavače cyklistiky upozorňujeme na několik tras, které městem procházejí. V nedaleké obci Sosnová pak můžeme navštívit kemp, využívaný především k letní rekreaci. V současné době žije v Horním Benešově více než 2 400 obyvatel na území o katastrální výměře 20,40 km².

Historie

Ke kolonizaci zdejšího kraje došlo v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. a jeho zetě Voka I. Ten sídlil na hradě Vartnov u Úvalna. Zakládací listina Horního Benešova se datuje do roku 1253. O 18 let později ji potvrdil i král Přemysl Otakar II.

Hospodářskou orientaci Benešova utvářela dlouhá hornická tradice osady, která městu předcházela. Těžilo se zde stříbro, zlato, měď i železná ruda. Povýšení na město se obyvatelé dočkali v roce 1353. To se již blížila doba válečných útrap, kterou odstartoval vpád Uhrů v druhé polovině 15. století. Poničené městečko bylo budováno takřka celé znovu.
Situaci komplikovaly dramatické události třicetileté války. Nová vrchnost realizovala tvrdou rekatolizační linii a městem procházely i jednotky plenících vojáků. Mezi kritické momenty tohoto období patří vypálení města v roce 1627. Po skončení třicetileté války se Benešov postupně zotavoval z utrpěných ran. K rozvoji hospodářství napomohl i list Leopolda I., který povolil zdejším občanům konat tři výroční jarmarky ročně. Život ve městě negativně ovlivnily časté požáry. K těm nejhorším došlo v letech 1717, 1767 a především v roce 1820, kdy město shořelo takřka celé.

Během 19. století se z Horního Benešova stalo významné centrum textilního průmyslu. Na přelomu 19. a 20. století zde existovalo více než 14 tkalcoven na lněnou a bavlněnou přízi. Dále zde pracovalo několik barvíren, pletáren a i pivovar se sladovnou či lihovar.

Co je k vidění

Horní Benešov si zachoval svůj středověký půdorys až do dnešní doby. Na zajímavém náměstí najdeme několik domů se zachovalým barokní interiérem. Ze sakrálních staveb vyniká kostel sv. Kateřiny s původním gotickým jádrem. Ke kostelu přiléhá i kaple svaté Anny. Na starobylém hřbitově stojí novogotická kaple z roku 1893. Jednou z možností zajímavého výletu je cesta vedoucí na sever od města, kde leží linie obranných bunkrů z druhé světové války.

Zajímavost

Vydáme-li se východním směrem od města, nalezneme významnou technickou památku – bývalý větrný mlýn.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail