Fulnek

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Fulnek

Město Fulnek nalezneme na Severní Moravě, severozápadním směrem od města Nový Jičín. Rozkládá se pod vrcholy Vítkovické vrchoviny, na soutoku Gručovického a Husího potoka. Zasahuje do obou stran historické zemské hranice mezi Slezskem a Moravou. Součástí Fulneku je i několik okolních obcí a osad. Na výměře 68,46 km² žije necelých 7 tisíc obyvatel. HistorieZaložení města Fulnek souviselo …

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Město Fulnek nalezneme na Severní Moravě, severozápadním směrem od města Nový Jičín. Rozkládá se pod vrcholy Vítkovické vrchoviny, na soutoku Gručovického a Husího potoka. Zasahuje do obou stran historické zemské hranice mezi Slezskem a Moravou. Součástí Fulneku je i několik okolních obcí a osad. Na výměře 68,46 km² žije necelých 7 tisíc obyvatel.

Historie

Založení města Fulnek souviselo s kolonizací oblastí, kterými vedly vedlejší větve tzv. Jantarové stezky. Ta kdysi spojovala Pobaltí se Středozemím. Název města byl zřejmě odvozen od německého slova faul, které znamenalo shnilý nebo líný a odkazovalo na bažinatý terén kolem Husího potoka.

Zakladateli města zřejmě byli šlechtici z rodu Lichtenburků, kteří vlastnili rozsáhlá území na Opavsku. V písemných pramenech se Fulnek poprvé objevuje v roce 1293. To se již jednalo o dokonale organizované město s kostelem, farou i rychtářem. Většina původního obyvatelstva se rekrutovala z německého obyvatelstva. Národnostní struktura zdejších obyvatel se však zásadně proměnila během husitských válek v 15. století. Dokazuje to i český jazyk používaný při udílení jednotlivých privilegií, který se objevuje v druhé třetině 15. století.

Fulnek se v průběhu 15. a 16. století stal významným centrem Jednoty bratrské, která zde zřídila i svou školu. V letech 1618-1621 zde jako správce Jednoty působil významný český myslitel, Jan Amos Komenský. V této době se architektonická podoba Fulneku radikálně proměnila. Převahu získal renesanční sloh, který záhy vystřídalo rozevláté baroko. Stalo se tak přičiněním především nové vrchnosti (pánů Bruntálských z Vrbna).

V průběhu 18. a 19. století se rozloha města rozrůstala, a to zásluhou vzrůstající hospodářské prosperity. Dynamicky se rozvíjejícími obory bylo soukenictví a tkalcovství. Stagnace a pozvolné vyklízení těžce nabytých pozic přišlo ve chvíli, kdy se Fulneku vyhnula nově budovaná železniční trať. Současně se proměnilo i národnostní složení města, ve kterém získali jasnou převahu němečtí obyvatelé. Jistě tak nepřekvapí, že v období bezprostředně předcházejícím první světové válce zde vznikla základna radikální německé nacionální dělnické strany. Po vzniku Československa se vedení Fulneku zasazovalo o odtržení celého pohraničí. Ovládnutí města Henleinovými příznivci ve třicátých letech tak bylo logickým vyústěním celé národnostní problematiky. Obrození Fulneku ve druhé polovině 20. století probíhalo v režimu nově příchozího obyvatelstva, který šel ruku v ruce s katastrálním rozšiřováním města.

Co je k vidění

Fulnek nabízí zájemcům o poznání architektonických památek velké množství lákadel. Zdejší zámek má dlouhou a pohnutou historii. Návštěvníci jej však mohou obdivovat pouze zvnějšku, neboť je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Jistě však zaujme mnoho církevních staveb a objektů. Jedná se především o areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem sv. Josefa, kostel Nanebevzetí Panny Marie se hřbitovem, farní kostel Nejsvětější Trojice či Kostnici (areál starého hřbitova s ohradní zdí, kostnicí a kaplí sv. Rocha). Ve Fulneku najdeme i velké množství historických domů či památník J. A. Komenského.

Zajímavost

Fulnekem prochází velké množství okouzlujících turistických tras. Jedna z nejzajímavějších vede k romantickému zámku v Hradci nad Moravicí.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail