Bělov

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Bělov

Bělov je malou osadou ležící ve Zlínské kraji i okrese, západním směrem od města Otrokovice, na pravém břehu řeky Moravy. Rozkládá se v severovýchodní částí přírodního parku Chřiby a obklopují ji hektary hustých lesů. Jižním směrem od obce protéká Široký potok a jihovýchodním směrem se zvedá nejvyšší kopec v okolí – Tresný. Na jeho severním úpatí leží ovocný sad a o kousek dá…

Adresa a kontaktní informace

Bělov je malou osadou ležící ve Zlínské kraji i okrese, západním směrem od města Otrokovice, na pravém břehu řeky Moravy. Rozkládá se v severovýchodní částí přírodního parku Chřiby a obklopují ji hektary hustých lesů. Jižním směrem od obce protéká Široký potok a jihovýchodním směrem se zvedá nejvyšší kopec v okolí – Tresný. Na jeho severním úpatí leží ovocný sad a o kousek dál i rozlehlá vodní plocha kaliště. Nedaleko od jihovýchodní části obce je na řece Moravě přístaviště říční dopravy a horní část Baťova kanálu. Kousek od města prochází dálková značená cyklostezka, nazývaná Moravská stezka. V současné době žije v Bělově více než 270 obyvatel na území o katastrální rozloze 3,43 km².

Historie

V písemných pramenech se Bělov poprvé objevuje v roce 1131, kdy byl na příkaz olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka prováděn majetkový soupis na tehdejších panstvích. V polovině 13. století přešel Bělov do majetku významného moravského rodu pánů z Benešova. Podle dostupných informací je jasné, že obec ve 14. století hospodářsky prosperovala a většina lidí se živila zemědělskými pracemi. Kvasické panství, ke kterému Bělov patřil, bylo v průběhu husitských válek svědkem častých bojů. Po třídenní bitvě u Kvasic slavilo vítězství husitské vojsko a při obraně hořícího hradu zahynul majitel panství Milota z Benešova.

Obdobím největší prosperity byla doba vlády Vladislava II. Mezi tehdejší majitele Bělova patřili např.: Hynek Boček z Kunštátu, Albrecht ze Šternberka, Jana z Ludanic či Kašar Vyškova z Vodník. Význačným majitelem byl i Jiří st. Bruntálský z Vrbna a na Helfštýně, který byl v roce 1619 zvolený mezi moravské direktory. Po porážce stavovského povstání mu byl zkonfiskován veškerý majetek.

Kvasicko patřilo během třicetileté války mezi nejvíce postižené oblasti celého regionu. Zvláště v roce 1643 zde řádily zdivočelé soldatesky švédských vojáků. Ani po skončení celoevropského konfliktu neměli místní obyvatelé klid. Brzy se objevila smrtelná morová nákaza, která vylidnila skoro celou oblast. A definitivně pak poničil Bělov i okolí útok pruského vojska v roce 1742. V polovině 19. století se stal majitelem panství Bedřich hrabě z Thunu a Hohensteinu. Za jeho vlády podlehla většina dřevěných obydlí opakovaným požárům, ale obci se začalo dařit alespoň v hospodářské rovině. S ni souvisela i rozsáhlá architektonická výstavba, která zásadním způsobem proměnila tvář obce.

Co je k vidění

V malé obci se nenachází příliš architektonicky cenných památek. Za zmínku jistě stojí alespoň objekt zděné zvonice ve středu Bělova. V okolí obce může pozorný návštěvník narazit na pozůstatky keltského a slovanského osídlení.

Zajímavost

Nedaleko od obce se nachází největší poválečná stavba v širokém okolí – jez na řece Moravě. Jeho rozporné technické provedení můžeme "obdivovat" do dnešních dnů.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail