Klášter augustiniánů poustevníků - Svatá Dobrotivá

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Zaječov

Konvent augustiniánů poustevníků s kostelem Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Zaječov. Klášter je přístupný příležitostně.Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Stavba klášterního areálu musela postupovat velice rychle, protože již o rok později proběhlo jeho svěcení za přítomnosti pražského biskupa Jan…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Konvent augustiniánů poustevníků s kostelem Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Zaječov. Klášter je přístupný příležitostně.

Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Stavba klášterního areálu musela postupovat velice rychle, protože již o rok později proběhlo jeho svěcení za přítomnosti pražského biskupa Jana III. z Dražic a téhož dne byla vydána i zakládací listina. Své jméno klášter získal v roce 1327, kdy sem byly převezeny z pražského augustiniánského kostela sv. Tomáše ostatky sv. Dobrotivé (sv. Benigny), které získal Oldřichův pravnuk Oldřich († 1326), kanovník u sv. Víta. Zkáza přišla s husitstvím, během kterého byl konvent několikrát vypleněn. V následujících desetiletích společenství fungovalo jen s velkými obtížemi. S obnovou kostela bylo započato koncem 15. století, kdy se mezi dobrodinci objevuje např. Jan Zajíc z Hasenburgu či Zdeněk Lev z Rožmitálu a na Blatné. Přesto však se řeholní život vzkřísit nepodařilo. Roku 1552 odtud odchází poslední augustinián. Klášter a jeho statky přešly na Zajíce z Valdeka, kteří jej roku 1592 prodali Ladislavu Popelovi z Lobkovic a na Zbiroze. Ten však byl obviněn z velezrady a jeho majetek posléze zkonfiskován královskou komorou. Do 30. let 17. století klášterní areál chátral a znovu podlehl vyplenění za třicetileté války. O obnovu kostela se zasloužil před polovinou 17. století Jan Kolenec z Kolna. Roku 1650 zažádali augustiniáni u Ferdinanda III. o navrácení konventu, ten však nesouhlasil. Ke změně došlo až za vlády Leopolda I., který roku 1676 klášter obnovil. Restituce se však týkala jen areálu bez vesnic, které kdysi ke klášteru patřily. Během prvních let žili řeholníci v provizorních podmínkách. Jako první začali se stavbou nového kostela (původní se nacházel v místech dnešní sakristie) a posléze v 80. letech 17. století i konventu. Za reforem Josefa II. se klášter dočkal roku 1787 zrušení, které bylo o dva roky později zneplatněno z důvodu řídké farní sítě. Řeholníci zde nakonec působili až do roku 1950, kdy byli z konventu vyhnáni. V následujících letech tu sídlil pomocný technický prapor či depozitář Muzea tělesné výchovy a sportu (do r. 1997). V roce 1990 byl objekt vrácen řádu augustiniánů a je postupně opravován.

A. Š.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail